Ostrovy Korálového moře
| Území Ostrovy Korálového moře Coral Sea Islands Territory | |||
|---|---|---|---|
| |||
| Hymna Advance Australia Fair | |||
| Geografie | |||
| |||
| Rozloha | 3 km² (257. na světě) z toho 0 % vodní plochy | ||
| Nejvyšší bod | bezejmenné místo na ostrově Cato (6 m n. m.) | ||
| Časové pásmo | +10 | ||
| Poloha | 19°5′27″ j. š., 150°54′6″ v. d. | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel | 4[pozn. 1] (2018) | ||
| Hustota zalidnění | 0 ob. / km² | ||
| Jazyk | angličtina | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | území pod správou Austrálie | ||
| Vznik | 1969 (teritorium vyčleněno z Queenslandu) | ||
| Král | Karel III. | ||
| Předseda vlády | Anthony Albanese | ||
| Měna | Australský dolar (AUD) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 036 AUS AU | ||
| MPZ | AUS | ||
| Národní TLD | .au | ||
Teritorium Ostrovy Korálového moře (anglicky: Coral Sea Islands Territory) je vnější teritorium Austrálie, které sestává ze skupiny malých a většinou neobydlených tropických ostrovů a útesů v Korálovém moři, severovýchodně od Queenslandu v Austrálii. Jediný obydlený ostrov je ostrov Willis. Území pokrývá 780 000 km2, z nichž většinu tvoří oceán, rozprostírající se na východ a na jih od vnějšího okraje Velkého bariérového útesu a zahrnuje ostrov Heralds Beacon, útes Osprey, skupinu Willis a patnáct dalších skupin útesů/ostrovů. Nejvyšší bod teritoria se nachází na ostrově Cato.[1]
Dějiny a status[editovat | editovat zdroj]
Ostrovy Korálového moře byly poprvé zmapovány v roce 1803. V 70. a 80. letech 19. století se na ostrovech těžilo guáno, ale absence spolehlivého zásobování sladkou vodou bránila dlouhodobému osídlení.[1] Ostrovy Korálového moře se staly australským vnějším teritoriem v roce 1969 na základě Coral Sea Islands Act (předtím byla oblast považována za součást Queenslandu) a v roce 1997 se rozšířily o Alžbětin útes a Middletonský útes, které leží o téměř 800 km jižněji.
Tyto dva útesy jsou mnohem blíže k Ostrovu Lorda Howea v Novém Jižním Walesu (asi 150 km) než k nejjižnějšímu ostrovu zbytku teritoria, ostrovu Cato. Ostrovy, přesypy a útesy Velkého bariérového útesu nejsou součástí tohoto teritoria, nýbrž patří přímo ke Queenslandu. Vnější okraj Velkého bariérového útesu je hranicí mezi Queenslandem a teritoriem Ostrovů Korálového moře.
Teritorium je majetkem nebo také vnějším teritoriem Austrálie, spravované z Canberry oddělením infrastruktury, regionálního rozvoje a měst. Dříve bylo spravováno oddělením generálního prokurátora[2] a oddělením dopravy a regionálních služeb.[3] Za obranu odpovídá Austrálie a toto teritorium pravidelně navštěvuje Australské královské námořnictvo.
Austrálie spravuje automatické meteorologické stanice na mnoha ostrovech a útesech a nárokuje si exkluzivní rybářskou zónu o délce 370 km. Neprobíhá zde žádná ekonomická aktivita (kromě významného, ale dosud nekvantifikovaného charterového rybářského a potápěčského průmyslu) a střídá se zde pouze tří až čtyřčlenný personál pro provoz meteorologické stanice na ostrově Willis (Jižní ostrůvek), zřízené v roce 1921.[4] V listopadu 2011 australská vláda oznámila, že v Korálovém moři je plánována chráněná oblast o rozloze 989 842 km2.[5]
Nejvyšší soud ostrova Norfolk má nad ostrovy jurisdikci,[6] nicméně platí zde zákony Teritoria hlavního města Austrálie.[7] Kód FIPS 10-4 pro dané území je CR, zatímco ISO 3166 jej zahrnuje do Austrálie (AU).
V červnu 2004, symbolický politický protest vedený aktivisty za práva gayů se sídlem v Austrálii, prohlásil ostrovy v korálovém moři za suverénní mikronárod. Dne 17. listopadu 2017 stejná skupina prohlásila království za „rozpuštěné“ na základě výsledků Australského poštovního plebiscitu o manželství.[8]
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Součástí teritoria je kolem 30 samostatných útesů a atolů, z nichž dvanáct je zcela ponořeno nebo se vynořují jen za odlivu, 18 zbývajících se skládá z celkového počtu asi 51 ostrůvků a přesypů (18 z nich je součástí atolu Lihou Reef), na některých je vegetace.
Velikost atolů se značně liší – někdy jde jen o několik kilometrů v průměru, až k pravděpodobně druhému největšímu atolu na světě, Lihou Reef, jehož laguna měří 100 x 30 km a plocha (včetně laguny) činí 2500 km² (ovšem plocha souše na ostrůvcích tohoto atolu činí pouhých 0,91 km²). Všechny ostrovy jsou velmi nízké.
Willisovy ostrůvky jsou důležitými hnízdišti pro ptáky a želvy, ale obsahují zanedbatelné přírodní zdroje. Zahrnují méně než 3 km² země. Není zde žádný přístav, pouze kotviště na moři.
Umělé stavby[editovat | editovat zdroj]
Automatické bezpilotní meteorologické stanice jsou umístěny na následujících útesech nebo atolech:
- Útes Bougainville
- Ostrov Cato
- Útes Flinders (Korálový přesyp Flinders)
- Útes Frederick
- Holmesův útes
- Útes Lihou (Želví ostrůvek)
- Útes Marion
- Mooreův útes
Majáky se nacházejí na následujících útesech nebo ostrovech:
- Útes Bougainville
- Útes Frederick
- Útes Lihou
- Útes Saumarez
- Východní diamantový ostrůvek
Ostrov Willis, jediný obydlený ostrov, má řadu struktur.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Teritorium není stále obydleno, je zde stanice pro sledování počasí obvykle se čtyřmi zaměstnanci.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coral Sea Islands na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Geoscience Australia - Fab Facts, Dimensions, External Territories, Coral Sea Islands. web.archive.org [online]. 2006-08-21 [cit. 2022-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-08-21.
- ↑ Territories of Australia. web.archive.org [online]. 2008-02-06 [cit. 2022-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-02-06.
- ↑ Territories of Australia. web.archive.org [online]. 2007-12-16 [cit. 2022-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-12-16.
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. [cit. 2022-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-01.
- ↑ Australia plans huge marine reserve in Coral Sea. BBC News. 2011-11-25. Dostupné online [cit. 2022-04-13]. (anglicky)
- ↑ INFRASTRUCTURE. Coral Sea Islands Act 1969. www.legislation.gov.au [online]. [cit. 2022-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ INFRASTRUCTURE. Application of Laws Ordinance 1973 (Coral Sea Islands). www.legislation.gov.au [online]. [cit. 2022-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Coral Sea Islands – De Facto. www.defactoborders.org [online]. [cit. 2022-04-13]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrovy Korálového moře na Wikimedia Commons - Fredericks Reef Archivováno 29. 6. 2006 na Wayback Machine.
- Saumarez Reef Archivováno 29. 6. 2006 na Wayback Machine.
- Wreck Reef Archivováno 29. 6. 2006 na Wayback Machine.
- Kenn Reef Archivováno 29. 6. 2006 na Wayback Machine.
- DOTARS: Coral Sea Islands
- Middleton and Elizabeth Reefs[nedostupný zdroj]
- Middleton and Elizabeth Reefs - General
- Middleton and Elizabeth Reefs - Biology
.svg)
