Terezie Kaliberová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Terezie Kaliberová
Terezie Kaliberová (před rokem 1931)
Terezie Kaliberová (před rokem 1931)
Rodné jménoVeselá
Jiná jménakrycí jména v odboji: „Marie“; „Lověna“[1]
Narození29. července 1901
Radnice u Rokycan; Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942
koncentrační tábor Mauthausen; RakouskoRakousko Rakousko
Příčina úmrtípopravena zastřelením
BydlištěPraha XI, Žerotínova číslo popisné 1642/49[p. 1]
Vzdělání5 tříd obecné školy; 3 třídy občanské školy; 1 třída obchodní školy
Povolánížena v domácnosti
Domovské městoPraha
ChoťJUDr. Josef Kalibera
Rodiče
  • otec: František Veselý;
  • matka: Terezie Schneidrová
Příbuznísourozenci: František, Alois, Marie, Anna
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ludmila Soukupová (rozená Kovárníková)[p. 2]

Terezie Kaliberová, rozená Veselá (29. července 1901 Radnice u Rokycan[2] – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen)[3] byla účastnicí protiněmeckého domácího odboje v Protektorátu Čechy a Morava a podporovatelkou parašutistů z okruhu odbojáře Jana Zelenky–Hajského.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodinné zázemí[editovat | editovat zdroj]

Terezie Veselá se narodila 29. července 1901 v Radnicích u Rokycan do rodiny sklářského mistra Františka Veselého a jeho manželky Terezie, roz. Schinedrové (za protektorátu bytem Kobrova 7, Praha–Smíchov).[4] Terezie měla čtyři sourozence: Františka, Aloise, Marii a Annu.[4]

Terezie Kaliberová byla za Protektorátu Čechy a Morava ženou v domácnosti.[4] Jejím manželem byl oborový rada JUDr. Josef Kalibera. Manželé Kaliberovi bydleli v činžovním domě v Praze XI, Žerotínova (německy Zierotin–Strasse) číslo popisné 1642/49.[5][4][p. 1]

Kontakty na odboj[editovat | editovat zdroj]

Terezie Kaliberová byla členkou žižkovského sokola[p. 3] a bývalou dobrovolnou sestrou Československého červeného kříže.[4][3] Dobře se znala s rodinou Marie a Aloise Moravcových.[4][3]

S Janem Zelenkou–Hajským spolupracovala Terezie prostřednictvím Anny Šrámkové.[4][p. 4] V domácím protiněmeckém odboji vystupovala Terezie pod krycím jménem „Marie“ nebo „Lověna“[1] a během své odbojové činnosti spolupracovala s Ludmilou Soukupovou,[5][p. 2] a dostala se do kontaktu s Jozefem Gabčíkem, Janem Kubišem, Josefem Valčíkem a Adolfem Opálkou.[4][5][p. 5] Kromě jiné podpůrné činnosti pro domácí odboj Terezie Kaliberová prala a žehlila prádlo pro parašutisty.[1]

Do odbojové činnosti zapojili manželé Kaliberovi na schůzce krajanů z Teplic i některé ze svých přátel: například Pravoslava Vykouka[p. 6] a jeho manželku Pavlu Vykoukovou[p. 7] z pražského Radotína.[4][1]

Zatčení[editovat | editovat zdroj]

Terezie Kaliberová byla vzata do vazby (zatčena) německou bezpečnostní policií 26. června 1942[6][3] a pod vězeňským číslem 5435 byla v 16.40 hodin přijata do Pankrácké věznice v Praze na celu číslo 13.[4][6] Ve stejný den byla zatčena i další podporovatelka parašutistů a odbojářka ÚVODu Zdenka Paková.[6]

Soud a věznění[editovat | editovat zdroj]

V nepřítomnosti byla Terezie stanným soudem odsouzena k trestu smrti.[3] Dne 13. října 1942 byla deportována do věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín.[6][3] Tam byla registrována pod vězeňským číslem 70 932.[4] Její manžel JUDr. Josef Kalibera byl také zatčen a vyšetřován, ale po několika dnech byl (z nejasných důvodů) propuštěn na svobodu.[3] Konce druhé světové války se dožil.[4][3]

V KT Mauthausen[editovat | editovat zdroj]

Terezie Kaliberová byla zavražděna střelou do týla v koncentračním táboře Mauthausen v 11.34 hodin v sobotu 24. října 1942 ve skupině 262 československých vlastenců, kteří byli ten den (v čase od 8.30 do 17.42 hodin) zbaveni života stejným způsobem.[7] Exekuce se konala v odstřelovacím koutě (německy: Genickschussecke) přikrytém černou látkou a maskovaném jako osobní výškoměr, který se nacházel v mauthusenském bunkru.[8][4][6][3][7]

Připomínky[editovat | editovat zdroj]

  • Její jméno (Kaliberová Terezie roz. Veselá *29. 7. 1901) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[9][10][11]
  • Na rohovém činžovním domě na adrese Praha 3, Hájkova 1642/07 je umístěna pamětní deska s následujícím textem: „V TOMTO DOMĚ / ILEGÁLNĚ PRACOVALA / TEREZIE KALIBEROVÁ / CHOŤ ODBOR. RADY, / KTERÁ POLOŽILA ŽIVOT / ZA VLAST V KONCENTR. TÁBOŘE / *29.7.1091 +24.10.1942 / RADNICE U ROKYCAN MAUTHAUSEN / NEZAPOMENEME“.[12]
  • Podle Terezie Kaliberové byla v Praze 9 ve „Čtvrti Emila Kolbena“ pojmenována ulice. (Ulice nese název „Kaliberové“).[13] Návrh (na žádost společnosti Skanska Reality) chválila Rada hlavního města Prahy ve spolupráci s místopisnou komisí a s MČ Praha 9.[14]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Terezie Kaliberová na schůzce s JUDr. Emanuelem Vojáčkem v pražských Letenských sadech
    Terezie Kaliberová na schůzce s JUDr. Emanuelem Vojáčkem v pražských Letenských sadech
  • Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[9][10]
    Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[9][10]
  • Pamětní deska v Praze 3 v ulici Hájkova[12]
    Pamětní deska v Praze 3 v ulici Hájkova[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Současná adresa bydliště manželů Kaliberových: Žerotínova 1642/49, 130 00 Praha 3 - Žižkov
  2. ↑ a b Ludmila Soukupová (rozená Kovarníková * 5. ledna 1912 – 24. října 1942 KT Mauthausen) byla sestrou Marie Kovárníkové. Ta byla přítelkyní parašutisty Jana Kubiše.
  3. ↑ Pramen[1] uvádí, že Terezie Kaliberová byla bývalou členkou teplického sokola.[1]
  4. ↑ Anna Šrámková (rozená Dolejšková, * 25. prosince 1902 – 24. října 1942 KT Mauthausen)
  5. ↑ Nadporučík Adolf Opálka byl nějaký čas u Kaliberů i ubytován.[4][3]
  6. ↑ Pravoslav Vykouk (* 5. března 1902 – 24. října 1942 KT Mauthausen)
  7. ↑ Pavla Vykouková (rozená Bechyňová, * 14. března 1896 – 24. října 1942 KT Mauthausen)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f BOUŠKOVÁ, Pavlína, Mgr.; historička a vedoucí historického oddělení RMT. 27. května si připomínáme atentát na nacistu Heydricha (Atentát na zastupujícího říšského protektora a podíl statečných jedinců z Teplicka na jeho uskutečnění) [online]. web: Regionální muzeum v Teplicích (RMT); aktuality [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  3. ↑ a b c d e f g h i j Žižkov po heydrichiádě [online]. web: Kam po Česku cz, 2022-04-24 [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n ČVANČARA, Jaroslav; JANÍK, Vlastislav, Ing. Heydrichiáda v ulicích Prahy 3. Příprava vydání Pavla Víšková; redakce Jindra Svitáková. Praha 3: Městská část Praha 3, 2017. 52 s. S. 31, 32, 39. 
  5. ↑ a b c PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy (Jmenný rejstřík: Terezie Kaliberová), 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 447. 
  6. ↑ a b c d e PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Terezie Kaliberová, s. 422. 
  7. ↑ a b Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu 24. 10. 1942 - 80 let [online]. web: Fronta cz [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ ČVANČARA, Jaroslav; JANÍK, Vlastislav, Ing. Heydrichiáda v ulicích Prahy 3. Příprava vydání Pavla Víšková; redakce Jindra Svitáková. Praha 3: Městská část Praha 3, 2017. 52 s. S. 18, 36, 41, 42. 
  9. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Kaliberová Terezie roz. Veselá *29. 7. 1901 .... Dostupné online. 
  10. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Kaliberová Terezie roz. Veselá *29. 7. 1901. Dostupné online. 
  11. ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa; VETS Estranky cz [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b KAREŠ, Josef; PORTEŠ, Jiří. Pamětní deska Terezie Kaliberová [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-05-23 [cit. 2022-12-28]. Praha 3, Hájkova 1642/07; (GPS souřadnice: 50.0886172N, 14.4652842E); centrální evidence válečných hrobů: CZE-0003-38331. Dostupné online. 
  13. ↑ Kaliberové (ulice) [online]. web: Mapy cz [cit. 2022-12-29]. GPS souřadnice: 50.1088997N, 14.5132564E. Dostupné online. 
  14. ↑ BRUNCLÍK, Stanislav. https://www.nasepraha.cz/praha-nazvy-novych-ulic-pripomene-hrdiny-popravene-v-ere-hitlerovskeho-nemecka/ [online]. web: Naše Praha cz, 2022-03-28 [cit. 2022-12-29]. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Terezie_Kaliberová&oldid=23768247“