Terej žlutonohý

Terej žlutonohý
	Samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Řád	terejové (Suliformes);
Čeleď	terejovití (Sulidae);
Rod	terej (Sula);
Binomické jméno
	Sula leucogaster; (Boddaert, 1783)
	Areál rozšíření 1. Sula leucogaster brewsteri 2. Sula leucogaster etesiaca 3. Sula leucogaster leucogaster 4. Sula leucogaster plotus Areál rozšíření 1. Sula leucogaster brewsteri 2. Sula leucogaster etesiaca 3. Sula leucogaster leucogaster 4. Sula leucogaster plotus
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Terej žlutonohý (Sula leucogaster) je druh mořského ptáka z čeledi terejovití (Sulidae) a rodu Sula.

Výskyt

Areál výskytu tereje žlutonohého zahrnuje zejména oceánské oblasti celého tropického pásma. Napříč tímto rozsáhlým areálem výskytu se dlouhodobě rozlišovalo několik poddruhů: nominátní poddruh S. l. leucogaster se vyskytuje v Karibiku a zbytku Atlantského oceánu, S. l. plotus se vyskytuje v centrálním Pacifiku, v Rudém moři a také v západním Indickém oceánu, S. l. brewsteri se vyskytuje v severovýchodním Pacifiku a S. l. etesiaca se vyskytuje v centrálních a východních regionech Pacifiku (poddruhy brewsteri a etesiaca však byly roku 2024 osamostatněny do samostatného druhu Sula brewsteri^[2]). V některých oblastech, zejména na východ od souostroví Seychely, se terejové nicméně vyskytují jen vzácně. Hnízdí při kontinentálním pobřeží, například podél Afriky, Brazílie, severní Austrálie či Mexika, stejně tak jako na odlehlých oceánských ostrovech. Terej žlutonohý obývá jak ostrovy skalnaté, tak korálové atoly. Ve srovnání s ostatními tereji někdy hnízdí i mezi vegetací, či dokonce na stromech.^[3]^[4]

Popis

Terej žlutonohý dosahuje délky těla 64–85 cm a rozpětí křídel 132–155 cm, přičemž největším poddruhem je indopacifický S. l. plotus. Samice bývají o něco větší než samci a také o něco těžší: zatímco samci váží mezi 950–1 700 g, samice váží mezi 1 000–1 800 g. Tělo má pro tereje charakteristický torpédovitý tvar, s dlouhými, úzkými a špičatými křídly. Obecné zbarvení je hnědé, s ostře ohraničeným bílým břichem a spodní částí hrudi. Bělavá je také spodní strana křídel, s výjimkou tmavého pruhu. S. l. brewsteri a S. l. etesiaca, resp. druh S. brewsteri, mají více či méně šedavou hlavu. Obě pohlaví svým opeřením bývají podobná, samci se ale od samic odlišují modrošedou holou kůží obličeje (u samic žlutou). Zobák a navzdory českému druhovému jménu i končetiny jsou svým zbarvením proměnlivé – často se však pohybují v různých odstínech žluté.^[4]^[5]

Chování

Terej žlutonohý je společenský druh ptáka hnízdící zejména na různých ostrovech, kolonie mohou za vhodných podmínek čítat i několik tisíc párů. Komunikaci zprostředkovává jak teritoriální, tak párové kontaktní volání, časté jsou však komplexní vzorce chování. Jmenovat lze např. agresivní vzorec chování, reprezentovaný poskoky s nataženou hlavou a krkem, následovanými úklony a troubením, někdy i přímým střetem. Vztyčení hlavy a krku k nebi představuje samčí námluvní rituál, na rozdíl od ostatních terejů při něm samci nevyužívají kreace pomocí křídel. Vytvořené páry spolu zůstávají dlouhodobě, párová pouta posiluje vzájemné čištění, doteky zobáků a úklony. Doba hnízdění se liší v závislosti na obývané oblasti a ačkoli nemusí být vyhraněna na konkrétní měsíce, často probíhá od prosince do března. Dvě vejce nakladená do pozemního hnízda tito ptáci inkubují něco přes 40 dní. Mláďata se po vylíhnutí opeří za asi 100 dní, i potom ale ještě dlouho vyžadují potravu od rodičů; ve velmi vzácných případech se mláďata vracejí do hnízda rodičů ještě další rok. Častým fenoménem je siblicida, tj. mladší mládě většinou padne za oběť svému staršímu sourozenci. Dospělí terejové se mohou dožít přes 25 let.^[4]^[5]

Terejové žlutonozí jsou zdatní letci, mohou létat rychlostí až 40 km/h. Živí se dravě, za rybami a jinou vhodnou kořistí se často potápějí střemhlavým letem, někteří jedinci si obstarávají potravu také kleptoparazitismem, například na fregatkách obecných (Fregata minor).^[5] Studie provedená na Svatém Tomáši a Princově ostrově odhalila, že se místní terejové živili zejména mladými rybami a kalmary druhu Sthenoteuthis pteropus. Převažující potravu představovala letucha středomořská (Dactylopterus volitans).^[6]

Ohrožení

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2018 pokládá tereje žlutonohého za málo dotčený druh, mj. kvůli rozsáhlému areálu výskytu a početné populaci, která celosvětově čítá přes 200 tisíc jedinců (počítáno včetně Sula brewsteri). Určité hrozby pro druh nicméně existují, například ze strany loveckého tlaku, vyrušování ze strany lidí, znečišťování oceánů (odpadky tito ptáci dokonce využívají jako hnízdní materiál) či zavlečení krys na některé oceánské ostrovy. Historicky představovalo hrozbu i využívání insekticidu DDT, jenž přispíval ke ztenčení skořápek a nižší reprodukční úspěšnosti.^[3]

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
↑ CHESSER, R Terry; BILLERMAN, Shawn M; BURNS, Kevin J. Sixty-fifth Supplement to the American Ornithological Society’s Check-list of North American Birds. Ornithology. 2024-07-19, roč. 141, čís. 3. Dostupné online [cit. 2025-10-20]. ISSN 0004-8038. doi:10.1093/ornithology/ukae019. (anglicky)
↑ ^a ^b BirdLife International. Brown Booby [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2018 [cit. 2025-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c Brown booby (Sula leucogaster) [online]. Arkive.org [cit. 2025-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-10. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c LANGTEAU, Jason. Sula leucogaster [online]. Animal Diversity Web, 2011 [cit. 2025-10-03]. Dostupné online. (anglicky)
↑ CORREIA, Edna; CATRY, Paulo; SINCLAIR, Frazer. Foraging behaviour and diet of Brown boobies Sula leucogaster from Tinhosas Islands, Gulf of Guinea. Marine Biology. 2021-05-19, roč. 168, čís. 6, s. 91. Dostupné online [cit. 2025-10-20]. ISSN 1432-1793. doi:10.1007/s00227-021-03904-0. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu terej žlutonohý na Wikimedia Commons
Taxon Sula leucogaster ve Wikidruzích

[8593080dae6e1ef6b365dde96f9976305c42e6f1-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].

[2] CHESSER, R Terry; BILLERMAN, Shawn M; BURNS, Kevin J. Sixty-fifth Supplement to the American Ornithological Society’s Check-list of North American Birds. Ornithology. 2024-07-19, roč. 141, čís. 3. Dostupné online [cit. 2025-10-20]. ISSN 0004-8038. doi:10.1093/ornithology/ukae019. (anglicky)

[IUCN-3] BirdLife International. Brown Booby [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2018 [cit. 2025-10-20]. Dostupné online. (anglicky)

[:0-4] Brown booby (Sula leucogaster) [online]. Arkive.org [cit. 2025-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-10. (anglicky)

[:1-5] LANGTEAU, Jason. Sula leucogaster [online]. Animal Diversity Web, 2011 [cit. 2025-10-03]. Dostupné online. (anglicky)

[6] CORREIA, Edna; CATRY, Paulo; SINCLAIR, Frazer. Foraging behaviour and diet of Brown boobies Sula leucogaster from Tinhosas Islands, Gulf of Guinea. Marine Biology. 2021-05-19, roč. 168, čís. 6, s. 91. Dostupné online [cit. 2025-10-20]. ISSN 1432-1793. doi:10.1007/s00227-021-03904-0. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]