Terciární lymfatické struktury
Terciární lymfatické struktury (TLOs; anglicky: Tertiary lymphoid structures) jsou mnohdy nazývány také jako terciární lymfoidní orgány (TLOs) nebo ektopické lymfatické tkáně. Terciární lymfatické struktury jsou často spojovány se zánětlivými reakcemi u autoimunitních onemocnění nebo dlouhodobých (chronických) zánětů[1].
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Terciární lymfatické struktury jsou nově vzniklé struktury v postnatálním období, které reagují na imunitní systém a potřebu lokální imunitní odpovědi. Vyskytují se v různých stupních organizace. Velmi často mají oddělené T a B buněčné zóny, germinální centra (GCs), síť folikulárních dendritických buněk (FDCs), podpůrné stromální retikulum[2] a venuly s vysokým endotelem (HEVs)[3]. Všechny výše popisované znaky jsou shodné se strukturním uspořádáním sekundárních lymfatických orgánů (sleziny, lymfatických uzlin a lymfatických tkání). TLOs ale na rozdíl od sekundárních lymfoidních orgánů nejsou zapouzdřené a postrádají vlastní nezávislou vaskulární síť. Důležitou roli při vzniku a udržení TLOs hrají podobné molekulární mechanismy jako u sekundárních lymfatických orgánů. Mezi nejdůležitější patří homeostatické chemokiny jako CXCL12, CXCL13, CCL19 a CCL21 a cytokiny – např. LTαβ[4][5].
Vznik a výskyt[editovat | editovat zdroj]
TLOs vznikají na periferii tkání lymfatickou neogenezí[6]. Jejich vývoj je zahájen v zanícených tkáních v důsledku autoimunitního onemocnění (např. roztroušená skleróza[7]), infekčních onemocnění (např. virová infekce v plicích) nebo chronických zánětů (např. rejekce štěpu). Rozdíl mezi terciárními a sekundárnímy lymfatickými strukturami je v čase jejich založení a vzniku. Sekundární lymfatické orgány jsou definovány již v prenatálním období nebo velmi časném postnatálním období, kdežto TLOs jsou velice plastické, odpovídají na aktuální imunitní stav organismu a vznikají až v postnatálním období[8]. Významný rozdíl je, že vznik TLOs je indukovaný až zánětlivou reakcí, která reaguje na určitý antigen nebo patogen.
Význam terciárních lymfatických struktur[editovat | editovat zdroj]
Předpokládá se, že TLOs slouží k lokálnímu zesílení již nastavené imunitní odpovědi. Vzhledem k tomu, že je jejich vznik indukovaný, mají předpoklad geneze v jakékoliv tkáni v bezprostřední blízkosti zánětu. Tato schopnost je považována za velkou výhodu TLOs, protože mohou zprostředkovávat rychlejší a efektivnější cílenou imunitní odpověď. Vliv výskytu TLOs u jednotlivých onemocnění a zánětů je velice rozdílný a protichůdný. Jak již bylo řečeno, TLOs pouze zesilují již nastavenou imunitní odpověď, a proto jejich přítomnost může být pro organismus velkou nevýhodou a podporovat patogenezi onemocnění, nebo naopak výhodou a podporovat reparaci tkání a odeznění zánětu.
Vliv TLOs při transplantaci[editovat | editovat zdroj]
Na transplantaci orgánů lze ukázat rozdílnost vlivu TLOs[9][10]. Neogeneze TLOs je u transplantace podpořena vyšším množstvím antigenů v daném místě. V některých případech bylo formování TLOs spojeno s aloreaktivitou a odmítnutím štěpu. Vznik TLOs je obecně primárně spojován s lokální lymfatickou aktivací a rejekcí transplantátu. Jiné studie však naproti tomu ukazují, že TLOs mohou přijetí transplantátu podporovat a zvyšovat toleranci.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PIPI, Elena; NAYAR, Saba; GARDNER, David H.; COLAFRANCESCO, Serena; SMITH, Charlotte; BARONE, Francesca. Tertiary Lymphoid Structures: Autoimmunity Goes Local. Frontiers in Immunology [online]. 2018-09-12. Roč. 9. DOI 10.3389/fimmu.2018.01952.
- ↑ KAIN, Matthew J. W.; OWENS, Benjamin M. J. Stromal cell regulation of homeostatic and inflammatory lymphoid organogenesis. S. 12–21. Immunology [online]. 2013-09. Roč. 140, čís. 1, s. 12–21. DOI 10.1111/imm.12119.
- ↑ RUDDLE, Nancy H. High Endothelial Venules and Lymphatic Vessels in Tertiary Lymphoid Organs: Characteristics, Functions, and Regulation. Frontiers in Immunology [online]. 2016-11-09. Roč. 7. DOI 10.3389/fimmu.2016.00491.
- ↑ MEBIUS, Reina E. Erratum: Organogenesis of lymphoid tissues. S. 292–303. Nature Reviews Immunology [online]. 2003-04-01. Roč. 3, čís. 4, s. 292–303. DOI 10.1038/nri1054.
- ↑ JONES, Gareth W.; HILL, David G.; JONES, Simon A. Understanding Immune Cells in Tertiary Lymphoid Organ Development: It Is All Starting to Come Together. Frontiers in Immunology [online]. 2016-10-03. Roč. 7. DOI 10.3389/fimmu.2016.00401.
- ↑ ALOISI, Francesca; PUJOL-BORRELL, Ricardo. Lymphoid neogenesis in chronic inflammatory diseases. S. 205–217. Nature Reviews Immunology [online]. 2006-03-01. Roč. 6, čís. 3, s. 205–217. DOI 10.1038/nri1786.
- ↑ MITSDOERFFER, Meike; PETERS, Anneli. Tertiary Lymphoid Organs in Central Nervous System Autoimmunity. Frontiers in Immunology [online]. 2016-10-25. Roč. 7. DOI 10.3389/fimmu.2016.00451.
- ↑ VAN DE PAVERT, Serge A.; MEBIUS, Reina E. New insights into the development of lymphoid tissues. S. 664–674. Nature Reviews Immunology [online]. 2010-08-13. Roč. 10, čís. 9, s. 664–674. DOI 10.1038/nri2832.
- ↑ KOENIG, Alice; THAUNAT, Olivier. Lymphoid Neogenesis and Tertiary Lymphoid Organs in Transplanted Organs. Frontiers in Immunology [online]. 2016-12-27. Roč. 7. DOI 10.3389/fimmu.2016.00646.
- ↑ GAUTHIER, Jason M.; LI, Wenjun; HSIAO, Hsi-Min; TAKAHASHI, Tsuyoshi; AREFANIAN, Saeed; KRUPNICK, Alexander S.; GELMAN, Andrew E. Mechanisms of Graft Rejection and Immune Regulation after Lung Transplant. S. S216–S219. Annals of the American Thoracic Society [online]. 2017-09. Roč. 14, čís. Supplement_3, s. S216–S219. DOI 10.1513/AnnalsATS.201607-576MG.