Tera Fabiánová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tera Fabiánová
Rodné jménoTera Kurinová
Narození15. října 1930
Žihárec
Úmrtí23. března 2007 (ve věku 76 let)
Praha
Povoláníbásnířka
NárodnostRomové
TémataRomové
Významná dílaČavargoš – Tulák, Sar me phiravas andre škola
OceněníLiterární cena Mileny Hübschmannové (2006)
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Tera Fabiánová (rozená Kurinová, 15. října 1930, Žihárec23. března 2007, Praha) byla přední romská spisovatelka a básnířka 20. století, průkopnice psané tvorby v romštině v Československu. Pracovala 35 let v Praze v ČKD jako jeřábnice. Hovořila plynně čtyřmi jazyky. Psala povídky, básně, pohádky a fejetony. Často tematizovala postavení Romek a Romů ve společnosti.[1][2]

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Žihárci (dnes okres Šaľa) na jižním Slovensku, kde žili příbuzní jejího otce. Její prarodiče zemřeli na španělskou chřipku a zanechali po sobě osm dětí. Starší z nich pak pečovali o ty mladší, mezi nimi i o jejího otce.[3] V Teriných čtyřech letech se rodina přestěhovala do Vlčan, matčiny rodné obce, kde její otec postavil z nepálených cihel rodinný domek. V roce 1938 tato část Slovenska díky Vídeňské arbitráží připadla Maďarsku, což znamenalo odvod otce a živitele rodiny na vojnu a na konci války také nejstaršího bratra Lajoše na nucené práce do Německa. Kvůli válce Tera absolvovala jen tři třídy základní školy, což se stalo námětem její povídky Sar me phiravas andre škola (Jak jsem chodila do školy).[4]

V roce 1946 odešla rodina Kurinových za prací na Moravu, společně se spoustou dalších romských i neromských obyvatel. V šestnácti letech pracovala Tera na farmách, dále v Praze na stavbách či jako služebná.[5]

Rodina a zaměstnání[editovat | editovat zdroj]

Svého manžela Vojtu Fabiána potkala v osmnácti letech. Byl to voják a pro svou kreativní a emancipovanou ženu neměl příliš prostoru a pochopení. Po 40 letech se manželé rozvedli. Otázka postavení a role romské ženy se stala častým námětem jejích prací. Manželé měli čtyři děti, jeden syn v mládí zemřel. Romistka Milena Hübschmannová, která její tvorbu podporovala a zviditelňovala, ji přirovnávala k Boženě Němcové pro její vztah k manželovi a ztrátu syna.[5]

Původně pracovala jako uklízečka v ČKD, ale vedoucí si všiml, že je šikovná a mohla by vykonávat kvalifikovanou práci. Složila tudíž s vyznamenáním jeřábnické zkoušky a 35 let pracovala jako jeřábnice v ČKD. Dostala mnoho ocenění za svou práci. Toxické pracovní prostředí ji poškodilo zdraví, ztrácela sluch a smysl pro rovnováhu. Po operaci, při které prodělala klinickou smrt, odešla do invalidního důchodu. Po odchodu z ČKD pracovala pro venezuelského konzula, který měl indickou kuchařku, se kterou se Fabiánová byla po několika dnech schopná domluvit. Pracovala i pro maďarské velvyslanectví.[2]

Literární tvorba[editovat | editovat zdroj]

Tvorba Fabiánové zahrnuje povídky, básně, pohádky a fejetony. Náměty v její próze jsou postavení Romů ve společnosti, emancipace ženy v romské rodině, násilí v manželství a přátelství člověka se zvířetem. Její lyrika vyjadřuje pocity osamění, zklamání a nostalgie po slovenském domovu. Jako průkopnice píšící v romštině, a to i přes nepřízeň tehdejšího režimu a omezené možnosti publikování, se stala vzorem pro další generace romských spisovatelek.[1][5][6][7]

Tvořit začala původně v maďarštině, ale poměrně záhy přešla na romský jazyk. Psát začala v 60. letech. Na počátku 70. let publikovala v časopisu Romano ľil (Romský list), který vydával Svaz Cikánů-Romů jako první romské periodikum v Československu. Její fejeton podporující sebevědomí romských žen se stal prvním příspěvkem v romštině v tomto časopisu.[8] Její básně byly otištěny ve sborníku Romane giľa (Romské písně, 1979).

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

Československý rozhlas odvysílal její prózu Cikánský sen, kterou inspirovala událost, kdy Fabiánová prožila klinickou smrt na operačním sále, ale vidina jejích čtyř dětí ji motivovala k návratu. Hovoří v ní o cestě romského jeřábníka do nebe, kde je ovšem opět stejná separace mezi Romy a neromy. Cikán se nakonec vrací zpět na zem starat o svou rodinu.

Povídku Čavargoš (Tulák) o příhodách malého psa zfilmovala pro Československou televizi režisérka Jana Ševčíková pod názvem Tulakóna (1986) a později ji natočila také Markéta Jahodová pro Český rozhlas (1999).[9][10]

Povídka Eržika vypráví o mladé krásné Romce, kterou šikanuje její tchyně a bije ji manžel, zatímco ona vše tiše trpí. Hrdinka se s útlakem patriarchálních struktur vypořádává prostřednictvím nevěry a v závěru útěkem z romské komunity.[6][8]

Báseň E bacht ke mande avel (Štěstí přichází ke mně) byla prezentována v rámci série Poezie pro cestující v pražském metru.

Antologie jejího prozaického díla s názvem Čalo voďi (Sytá duše) vyšla roku 2008, až po její smrti.[2]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 získala literární cenu Mileny Hübschmannové za celoživotní dílo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Zemřela romská spisovatelka Tera Fabiánová - Romea.cz. www.romea.cz [online]. 2007-03-24 [cit. 2017-08-05]. Dostupné online. 
  2. a b c JANDÁKOVÁ, Lenka. Před 90 lety se narodila romská spisovatelka Tera Fabiánová. romea.cz [online]. 2020-10-15 [cit. 2021-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. SYSLOVÁ, Hana. O Roma vakeren pal e fameľija / Roma vekeren upral o čaládo / E Rom vorbin pa čaládo. Část: Románo čaládo (úryvky rozhovoru mezi Terou Fabiánovou, její sestrou Ili Lakatošovou a Milenou Hübschmannovou). Romano Džaniben. Roč. 1996, čís. 1–2, s. 6–10. Dostupné online. 
  4. Romská literatura. romove.radio.cz [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. 
  5. a b c HÜBSCHMANNOVÁ, Milena. Tera Fabiánová. Rombase [online]. 2003-06 [cit. 2021-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-18. 
  6. a b BERKYOVÁ, Renata. E bacht ke mande avel: O slobodnej mysli rómskych spisovateliek. A2 [online]. 2014-09 [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. 
  7. SCHEINOSTOVÁ, Alena. Okno do romské poezie. iLiteratura.cz [online]. 2009-01-07 [cit. 2021-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  8. a b SCHEINOSTOVÁ, Alena. Ženská romská próza jako zápas o sebevyjádření. iLiteratura.cz [online]. 2011-12-29 [cit. 2021-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  9. ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. Tera Fabiánová: Tulák. Romská pohádka v interpretaci Vlastimila Brodského. Český rozhlas Vltava [online]. 2020-06-19 [cit. 2021-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (česky) 
  10. DVORSKÁ, Františka. Tulakóna (1986). romove.radio.cz [online]. 2008-03-22 [cit. 2021-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]