Teorie stanovování cílů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Stanovování cílů zahrnuje vypracování plánu jednání, jenž má motivovat a vést osobu nebo skupinu k cíli.[1][2] Stanovení cílů je hlavním tématem literatury o osobním rozvoji a managementu.

Studie Edwina A. Locka a jeho spolupracovníků ukázaly, že konkrétnější a ambicióznější cíle vedou k většímu zlepšení výkonu než cíle jednoduché a neurčité. Proto by cíle měly být konkrétní, časově omezené a obtížné. Měly by být stanoveny na úrovni 90. percentilu, pokud jeho dosažení brání jen motivace a nikoli schopnost.[3] Pokud si člověk stanoví cíl, je schopný jej dosáhnout a nemá protichůdné cíle, existuje přímá úměra mezi obtížností cíle a výkonností.[4]

Teorie uvádí, že nejvíce přímočaré vysvětlení, proč někteří lidé podávají lepší výkon než ostatní, je to, že si stanovují jiné výkonnostní cíle. Teorie se skládá ze čtyř částí:

  1. Obtížné konkrétní cíle vedou k výrazně vyššímu výkonu než snadné cíle, žádné cíle nebo přímo neurčité cíle (například "dělat maximum").
  2. Existuje-li při jinak stejných schopnostech závazek k cíli, výkon je tím vyšší, čím vyšší je cíl.
  3. Faktory jako pochvala, zpětná vazba nebo zapojení lidí do rozhodování ovlivňují chování pouze, vedou-li ke stanovení konkrétního obtížného cíle a jeho plnění.
  4. Stanovení cílů může ovlivnit nejen tři mechanismy motivace (volby, úsilí a vytrvalosti), ale i volbu, úsilí a vytrvalost při hledání způsobů, jak dosáhnout cíle. [5]

Závazek ke splnění cíle[editovat | editovat zdroj]

Lidé podávají lepší výkon, když jsou odhodláni dosáhnout jistých cílů. Porozuměním vlivu stanovení cílů na výkon jednotlivce mohou organizace využít stanovení cílů pro zlepšení výkonu organizace.[6] Dalším aspektem, který souvisí se závazkem k cíli, je také přijetí cíle. Jedná se o ochotu jednotlivců sledovat svůj konkrétní cíl.[7] Locke a Latham (2002) označili tři indikátory úspěchu:

  1. Význam výsledků splnění cíle
  2. Důvěra ve vlastní schopnost splnit cíl
  3. Závazek vůči druhým: sliby můžou značně posílit odhodlání

Trénik[editovat | editovat zdroj]

Stanovování cílů se používá ke zlepšení výsledků tréninku. Například Tomokazu Kishiki a jeho spolupracovníci provedli randomizovanou kontrolovanou studii na chirurgických praktikantech, aby zjistili, jestli by jejich výkonnost a výsledky testů byly zlepšeny účastí v programu stanovování cílů. Přidání dosažitelných cílů se ukázalo jako prospěšné.[8] Když se během tréninkových procesů vhodně použije stanovování cílů, může vzrůst motivace zaměstnanců i organizační nasazení.[9]

Výcvik stanovování cílů navíc zvýšil výkonnost i u dospělých a dětí s lehkým až těžkým mentálním postižením.[10]

V osobním životě[editovat | editovat zdroj]

Mezi běžné osobní cíle patří hubnutí, dobré známky a spoření. Strategie pro stanovení cílů začíná celkovým obrazem; pohled na celkový obraz před rozdělením na menší části umožňuje soustředit se na primární cíl. Jakmile je stanoven hlavní cíl, jeho rozdělení na menší a dosažitelnější komponenty pomůže při tvorbě plánu pro stanovení cíle.[11] Tyto nižší a snazší cíle podporují sebeúctu a poskytují okamžitou zpětnou vazbu, jež udrží jednotlivce u úkolu.[12][13]

Time management je soubor metod pro dokončování úkolů zadávaných nadřízenými nebo sebou samým včas a efektivně. Správa času vyžaduje rozpoznání cíle a stanovení plánu, jenž zajistí nejvyšší účinnost a realizaci cíle. [14] Existuje řada mobilních aplikací pro určování cílů například pro peníze, zdraví, kalendář a produktivituv oblastech jako jsou peníze, zdraví a produktivita. [15] [16]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Goal setting na anglické Wikipedii.

  1. GRANT, Anthony M. An integrated model of goal-focused coaching: an evidence-based framework for teaching and practice. International Coaching Psychology Review. September 2012, s. 146–165 (149). Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. (anglicky) 
  2. GRANT, Anthony M. An integrated model of goal-focused coaching: an evidence-based framework for teaching and practice. International Coaching Psychology Review. September 2012, s. 146–165 (147). Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. (anglicky) 
  3. LOCKE, Edwin A.; LATHAM, Gary P. Building a practically useful theory of goal setting and task motivation: A 35-year odyssey.. American Psychologist. 2002, s. 705–717. ISSN 0003-066X. DOI 10.1037/0003-066x.57.9.705. PMID 12237980. S2CID 17534210. (anglicky) 
  4. LOCKE, Edwin A.; LATHAM, Gary P. New directions in goal-setting theory. Current Directions in Psychological Science. October 2006, s. 265–268. Dostupné online. DOI 10.1111/j.1467-8721.2006.00449.x. (anglicky) 
  5. Latham, G. P. (2012). "Motivate employee performance through goal-setting". In Locke, E. Ed. Principles of Organizational Behavior. Wiley. DOI:10.1002/9781119206422.ch9 ISBN 9781119206422
  6. LOCKE, Edwin A.; LATHAM, Gary P. Building a practically useful theory of goal setting and task motivation: a 35-year odyssey. American Psychologist. September 2002, s. 705–717. Dostupné online. DOI 10.1037/0003-066X.57.9.705. PMID 12237980. (anglicky) 
  7. GRANT, Anthony M. An integrated model of goal-focused coaching: an evidence-based framework for teaching and practice. International Coaching Psychology Review. September 2012, s. 146–165 (149). Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. (anglicky) 
  8. KISHIKI, Tomokazu; LAPIN, Brittany; TANAKA, Ryota; FRANCIS, Taylor; HUGHES, Kathryn; CARBRAY, JoAnn; UJIKI, Michael B. Goal setting results in improvement in surgical skills: a randomized controlled trial. Surgery. October 2016, s. 1028–1037. DOI 10.1016/j.surg.2016.07.022. PMID 27531316. (anglicky) 
  9. LATHAM, Gary P. The motivational benefits of goal-setting. Academy of Management Perspectives. November 2004, s. 126–129. DOI 10.5465/ame.2004.15268727. (anglicky) 
  10. COPELAND, Susan R.; HUGHES, Carolyn. Effects of goal setting on task performance of persons with mental retardation. Education & Training in Mental Retardation & Developmental Disabilities. March 2002, s. 40–54. JSTOR 23879582. (anglicky) 
  11. DAVIS, William E.; KELLEY, Nicholas J.; KIM, Jinhyung; TANG, David; HICKS, Joshua A. Motivating the academic mind: high-level construal of academic goals enhances goal meaningfulness, motivation, and self-concordance. Motivation and Emotion. 2015-12-10, s. 193–202. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. ISSN 0146-7239. DOI 10.1007/s11031-015-9522-x. (anglicky) 
  12. MOURATIDIS, Athanasios; LENS, Willy. Adolescents' psychological functioning at school and in sports: the role of future time perspective and domain-specific and situation-specific self-determined motivation. Journal of Social and Clinical Psychology. 2015-09-29, s. 643–673. ISSN 0736-7236. DOI 10.1521/jscp.2015.34.8.643. (anglicky) 
  13. LENS, Willy; PAIXAO, Maria Paula; HERRERA, Dora; GROBLER, Adelene. Future time perspective as a motivational variable: content and extension of future goals affect the quantity and quality of motivation. Japanese Psychological Research. 2012-05-12, s. 321–333. Dostupné online [cit. 2016-05-13]. DOI 10.1111/j.1468-5884.2012.00520.x. (anglicky) 
  14. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780028660615. OCLC 64084686 
  15. Dostupné online. 
  16. Dostupné online.