Tenisový pavilón (Luhačovice)
| Tenisový pavilón | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Luhačovice,  Česko |
| Ulice | Lázeňské náměstí |
| Souřadnice | 49°6′21,57″ s. š., 17°45′31,98″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 29250/7-8869 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tenisový pavilon je dřevěná stavba ve svahu nad tenisovými kurty v blízkosti lázeňského centra Luhačovic.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Objekt je součástí tenisového areálu, umístěného na Lázeňském náměstí (č.427) vedle říčky Šťavnice.
První tenisový dvorec byl zřízen pro hraběte Serényiho v roce 1902. Po vzniku lázeňské akciové společnosti byl zřízen nový dvorec. Další rozšíření tenisového areálu bylo iniciováno s ohledem na přípravu Prvního mezinárodního LAWN turnaje (1926) a bylo rozhodnuto o výstavbě tohoto tenisového zázemí.
Objekt byl vybudován v letech 1924–1926 podle návrhu českého stavitele a architekta Josefa Skřivánka (19. 11. 1868 – 28. 1. 1934), který byl členem správní rady luhačovických lázní[2], a mezi jehož další stavby v Luhačovicích patří Inhalatorium a Gloriet nad Otovkou (1929). Tenisový pavilón navazuje na architektonický styl Dušana Jurkoviče v Luhačovicích.[3]
V roce 2000 byla stavba prohlášena kulturní památkou.[1]
Pavilon se jako jedna z mála historických staveb v Luhačovicích dochoval zcela v původní podobě, bez rušivých novodobých zásahů, a stále slouží původnímu účelu, pro který byl navržen, tedy jako zázemí pro tenisty.[3]
Konaly se zde dokonce i významné turnaje jako příkladně Davis Cupu, Galeova poháru či série ŠKOFIN TOUR. Tenisový pavilon se stal zázemím pro mnohé osobnosti, příkladně tenisový mistr světa Karel Koželuh, Dominika Haška, Romana Hamrlíka a Jiřího Dopitu, Pavla Zedníčka, Václava Vydru, Miloslava Šimka, Martina Dejdara, Václava Klause a dalších.
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Drobná dřevěná stavba obdélníkového půdorysu stojí na vysoké kamenné podezdívce a je završena valbovou střechou se segmentovým vikýřem. V průčelí orientovaném směrem k tenisovým kurtům je v kamenné podnoži umístěn vstup do sklepa a po jeho stranách dvě kruhová okna do tohoto prostoru. Po obou stranách hlavního průčelí vedou schodiště na prosklenou verandu. Z verandy lze vstoupit do šaten, které jsou v objektu umístěny symetricky pro muže a ženy a vede do nich okno vždy z boční strany pavilonu. V centrální části stavby je pak místnost správce, rovněž přístupná z verandy. Toalety, připojené k zadnímu průčelí budovy, byly přistavěny později. Stavebním materiálem pavilonu je kámen a dřevo, jako střešní krytina byl použit plech.
Před pavilonem je otevřená tribuna pro návštěvníky a před ní tenisové kurty.[2]
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]V pavilonu je umístěna malá výstavka ve vzteku rozbitých tenisových raket.[2][3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Tenisový pavilon [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c Luhačovice – Tenisový pavilon – Dům, budova [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c Pavilon tenisového klubu v Luhačovicích [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tenisový pavilón na Wikimedia Commons