Tempranillo
Tempranillo (také označované Ull de Llebre, Cencibel, Tinto Fino a Tinta del Pais ve Španělsku, Aragonez nebo Tinta Roriz v Portugalsku a několika dalšími názvy jinde) je odrůda révy vinné, která se ve Španělsku často pěstuje pro výrobu plných červených vín.[1] Hrozny jsou tmavomodré až černé. Název je zdrobnělinou španělského temprano (raný), protože dozrává o několik týdnů dříve než většina španělských červených vín. Tempranillo se na Pyrenejském poloostrově pěstuje již od dob fénického osídlení. Je to hlavní odrůda používaná ve vinařské oblasti Rioja a často se o ní hovoří jako o typické španělské odrůdě. Pěstuje se však i v mnoha jiných vinařských oblastech světa.
V roce 2015 bylo tempranillo čtvrtou nejrozšířenější odrůdou révy vinné světa s 232 561 hektary vinic, z nichž 87 % bylo ve Španělsku, kde je nejvíce pěstovanou červenou odrůdou révy vinné.
Na rozdíl od aromatičtějších odrůd červených vín, jako je Cabernet Sauvignon, sangiovese a rulanské modré, má tempranillo poměrně neutrální profil, takže se často mísí s jinými odrůdami, jako jsou grenache a carignan (známá v oblasti Rioja jako mazuelo), nebo zraje delší dobu v dubových sudech, kde víno nabírá chuť dřeva. Odrůdová vína tempranillo obvykle vykazují příchuť švestek a jahod.[2]
Tempranillo je raná odrůda, prospívající na vápenitých půdách, jaké se nacházejí v oblasti Ribera del Duero ve Španělsku. V Portugalsku se ve směsi s dalšími odrůdami používá k výrobě portského vína.
V roce 2012 bylo zjištěno, že tempranillo je přirozeným křížencem odrůdy albillo mayor a zapomenuté odrůdy zvané benedicto.[3] Dříve se považovalo za příbuzné odrůdě rulandské modré. Podle legendy zanechali cisterciáčtí mniši řízky rulandského modrého v klášterech na své pouti do Santiaga de Compostela. Výzkum však neprokázal žádné genetické spojení mezi těmito odrůdami.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tempranillo na anglické Wikipedii.
- ↑ González-Flores D, Gamero E, Garrido M, Ramírez R, Moreno D, Delgado J, Valdés E, Barriga C, Rodríguez A.B, Paredes S.D. (2012). "Urinary 6-sulfatoxymelatonin and total antioxidant capacity increase after the intake of a grape juice cv. Tempranillo stabilized with HHP". Food & Function 3: 34-39. doi:[10.1039/c1fo10146c].
- ↑ Wine & Spirits Education Trust "Wine and Spirits: Understanding Wine Quality" pgs 6-9, Second Revised Edition (2012), London, ISBN 9781905819157
- ↑ IBÁÑEZ, Javier; MUÑOZ-ORGANERO, Gregorio; ZINELABIDINE, L. Hasna. Genetic Origin of the Grapevine Cultivar Tempranillo. American Journal of Enology and Viticulture. 2012-12-01, roč. 63, čís. 4, s. 549–553. Dostupné online [cit. 2023-04-11]. ISSN 0002-9254. DOI 10.5344/ajev.2012.12012. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu tempranillo na Wikimedia Commons
