Temný obraz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Temný obraz
Autor Philip K. Dick
Původní název A Scanner Darkly
Překladatel Robert Tschorn
Země USA USA
Jazyk anglický
Žánry sci-fi román
Ocenění British Science Fiction Award (1978)
Datum vydání 1977
Česky vydáno 1998
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Temný obraz (1977, A Scanner Darkly) je sci-fi román amerického spisovatele Philipa K. Dicka.[1][2] Kniha získala roku 1978 British Science Fiction Award.[3]

Jméno románu je narážkou na První list Korintským apoštola Pavla,[4] kde se píše: Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské. Nyní vidíme jako v temném zrcadle a skrze podobenství, potom však uzříme tváří tvář.[5] Jde o to, že lidé nejsou schopni vidět skutečný svět a vidí jen jeho temný obraz, ale až přijde čas, Bůh odhalí pravdu.

Obsah románu[editovat | editovat zdroj]

Román se odehrává v blízké budoucnosti v Orange County v Kalifornii, ve světě kde bere drogy prakticky každý. Tzv. droga S (jako Smrt) je ale extrémně nebezpečná. Je získávána z malé modré rostliny, zvané Mors ontologica, a její užívání má za následek rozdělení mozkových hemisfér, rozdvojení osobnosti a nevratné poškození mozku. Lidé na ní závislí pozvolna ztrácejí kontakt s realitou.

Společnost proto bojuje proti distributorům drogy S všemi prostředky. Policisté se snaží pronikat mezi drogově závislé, aby se jejím dealerům dostali na stopu, a mnohdy se dokonce sami stávají závislými. To je případ i hlavního hrdiny Boba Arctora. Ten bydlí v domku se skupinou narkomanů, ale zároveň je tajným agentem protinarkotického oddělení známým jako Fred, jehož úkolem je sledovat své spolubydlící. Být agentem znamená absolutní anonymitu. Kolegové se nesmějí znát ani od pohledu, k čemuž využívají tzv. rušící obleky. Tak dostává agent Fred za úkol sledovat Boba Arctora.

Actor kupuje drogu od své přítelkyně Donny a doufá, že se přes ní dostane k drogovým výrobcům. Protože je však nucen drogu také užívat, aby se neprozradil, ztrácí postupně schopnost fungovat v reálném světě. Začíná uvažovat sám o sobě jako o druhé osobě, kterou je třeba přistihnout a usvědčit. Dochází k rozkladu jeho osobnosti tak, že již není schopen normálně žít a že jen stěží vykonává ty nejjednodušší úkony. Jeho prohlubující se paranoická psychóza je v románu popsána s mrazivou autenticitou.

Donna, která je ovšem také policejním agentem, odveze Boba do odvykacího zařízení Nová cesta. Vše naplánovala tak, aby jeho prostřednictvím pronikla do tohoto zařízení a prošetřila jeho vztahy k droze S. Po drastické rehabilitaci dostane Bob nové jméno Bruce a je přeložen na zemědělskou farmu Nové cesty, Zde zjistí, ačkoliv sám už to není schopen pochopit, že Nová cesta v lánech kukuřice pěstuje modré rostliny, které slouží k získávání drogy S. Reflexivně schová vzorek, který poslouží Donně jako důkaz, čímž je její mise úspěšně skončena.

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Martin Šust: Slovník autorů anglo-americké fantastiky 1. A-K, Laser, Plzeň 2003, str. 167
  2. A Scanner Darkly at the Internet Speculative Fiction Database
  3. 1978 Award Winners & Nominees - Worlds Without End
  4. Digressions on Allusions in P.K. Dick’s A Scanner Darkly by Frank C. Bertrand
  5. Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona, vydalo Biblické dílo ekumenické rady církví v ČSR v Ústředním církevním nakladatelství v Praze roku 1979, ekumenický překlad, 1 K, 13: 11-12, str. 911.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]