Ted Serios

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ted Serios byl známý tím, že údajně dokázal obtisknout myšlenku na fotografický materiál. Tato schopnost se v angličtině nazývá thoughtography, čili fotografie myšlenek. Poprvé se představil světu v roce 1964 v americkém Chicagu, kdy „nafotil“ několik obrázků, které si předtím vryl do paměti.

Pokusy a testování Jule Eisendunda[editovat | editovat zdroj]

Schopnosti Teda Seriose vešly ve světovou známost zejména díky zkušenému americkému psychologovi Jule Eisenbundovi. Ten zprvu nevěřil, že je možno myšlenkovou fotografii vytvořit a aby to prokázal a ozřejmil tak domnělý podvod, smluvil si se Seriosem v roce 1963 schůzku. Stalo se tak 3. dubna v Chicagu, kde fotograf pobýval. Aby Eisendund zamezil jakémukoli případnému Seriosovu pokusu o využití upravené techniky, přinesl tehdy vlastní ověřený fotoaparát a film zakoupený v den schůzky v Coloradě, kde vyučoval na univerzitě. Během pokusu měl Seriose neustále pod dohledem, kontroloval doslova každý jeho krok. Jaké potom bylo jeho překvapení, když nejenom nezaznamenal žádný, byť sebemenší, pokus o podvrh, ale - co neuvěřitelného se stalo - na diapozitivu, který měl zobrazovat Seriosovu bolestnou grimasu, nalezl po několika minutách od pokusu dva objekty, později identifikované a prokázané jako Frauenkirche, tedy 2 věže nacházející se v Mnichově, kde Serios nedlouho předtím krátce pobýval![zdroj?]

Následně nadšený profesor podrobil Teda Seriose četným pokusům. Zkoumal, zda fotografie myšlenek vzniknou i v izolovaném prostředí Faradayovy klece či zda se dají pořídit i z větší vzdálenosti. K úžasu mnohých přihlížejících se všechny vydařily a ve své době se stal Serios poměrně vděčným předmětem novinových článků, do kterých každý občas přidal trochu fikce, která později lehce znehodnotila ojedinělé Seriosovo nadání.[zdroj?]

Na stovkách snímků, pořízených Seriosem,[zdroj?] se během několika let jeho experimentů zobrazily mj. jeho podprahové vjemy včetně technických nedostatků, mnohá místa z Kanady, USA a některých evropských míst.[zdroj?] Při některých extrémních pokusech dokázal fotografii vytvořit i za sledování padesáti diváků ve studiu a snímání televizních kamer.[zdroj?] Zdokumentovány jsou prakticky všechny jeho úspěšné pokusy (neúspěšné zaznamenával převážně v době, kdy ho svět ještě neznal).[zdroj?]

Serios - podvodník a iluzionista?[editovat | editovat zdroj]

Dva američtí novináři, kteří zkoumali tento jev napsali, že se jedná o podvod.[zdroj?] Argumentem jim k tomu posloužil přístroj, který Serios používal pro tvorbu dokonalých fotografií označovaný jako GISMO. Jedná se o využití cca 30 centimetrů dlouhé rourky, která dle Seriose zamezovala přístupu okolního světla do objektivu a napomáhala mu soustředit se. S tímto postojem souhlasila drtivá většina vědců, kteří pokusy sledovali.

Ačkoliv dokonce prohlásili možnost podvodu jako naprosto mizivou, protože Serios byl dlouho před experimentem pokaždé bedlivě pozorován a vytvořit natolik autentické snímky, jaké vytvořil, podvrhem se jeví téměř nemožné, objevila se skupina novinářů, která vyznávala pragmatickou teorii - tedy, že co nevidíme a nemůžeme všichni ohmatat, to zkrátka není a nemůže být.[zdroj?] Tento logický argument nedal spát zejména Jamesi Randimu, populárnímu zámořskému iluzionistovi, který měl s vytvářením různých fikcí dalekosáhlé zkušenosti. Tvrdil, že se do gisma dá vložit již hotový diapozitiv nebo případně objekt, jež bude následně Seriosem vyfocen. Vzhledem k tomu, že se tato možnost nedá stoprocentně vyvrátit, musíme na ni také nahlížet jako na možnou pravdu. I když vzhledem k sofistikovaným opatřením pro zamezení podvodu a mnohým nezávislým odborným pozorovatelům se dá pravděpodobnost této domněnky vymezit na velmi malou. Randi sám totiž ani jím zmiňovaný postup neprovedl a neprokázal jeho funkčnost.

Ted Serios je druhým veřejně známým případem takovéto schopnosti. První myšlenkové fotografie pořizoval již kolem roku 1910 japonec Tomokichi Fukurai a to různými v té době možnými technikami. Pro své snímky často využíval také jiných osob a i v dalších aspektech se od Seriose v mnohém liší.