Teatro Lirico

Teatro Lirico
	Teatro Lirico v roce 1938
Základní informace
Stát	Itálie
Místo	Milán
Budova
Architekti	Giuseppe Piermarini
Otevření	21. srpna 1779
Přestavby	1938
Uzavření	1998
Pojmenováno po	Giorgio Gaber
Další informace
Souřadnice	45°27′41,48″ s. š., 9°11′30,45″ v. d.
Adresa	Via Larga, 14 - Milano
Oficiální web	Oficiální web
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Teatro Lirico (do roku 1894 Teatro alla Canobbiana či Teatro alla Cannobiana) je divadlo v Miláně. V 19. a na začátku 20. století bylo věnováno téměř výhradně opeře. V roce 1998 bylo uzavřeno. Od roku 2007 je plánována přestavba divadla, která měla být dokončena v roce 2009. Na počátku roku 2017 však ještě nebylo divadlo otevřeno. V nové podobě má nést jméno populárního italského zpěváka a kytaristy Giorgii Gabera.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Milánské dvorní divadlo Teatro Regio Ducale vyhořelo 26. února 1776. Arcivévoda Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský, syn Marie Terezie, navrhl aby město Milán postavilo náhradou hned divadla dvě. Jedno velké, hlavní, ušlechtilé ("nobile") v místě nádvoří bývalého kostela Santa Maria alla Scala, (dnešní Teatro alla Scala a druhé prostší, populární ("popolare") na místě bývalé školy Scuole Cannobiane a tedy nazvané Teatro alla Canobbiana. Projektem byl pověřen dvorní architekt Giuseppe Piermarini. Stavba probíhala v letech 1776–1779.

Bylo otevřeno 21. srpna 1779 (přibližně rok po otevření Scaly) komickou operou Antonia Salieriho Il talismano. Podobně jako Scala a většina tehdejších divadel bylo hlediště tvaru podkovy se čtyřmi řadami lóží a galerií. Po téměř jedno století to byla druhá operní budova ve městě.

V osmdesátých letech 19. století divadlo upadalo pro nedostatek veřejných fondů a klesající počet soukromých předplatitelů. V roce 1894 koupil divadlo Edoardo Sonzogno a přejmenoval je na Teatro Lirico Internazionale, zkráceně Teatro Lirico. V divadle se pak hrály opery, balet i činohry ještě ve 20. století. V roce 1926 divadlo převzalo město Milán a stále více bylo používáno pro veřejná shromáždění. Právě v tomto divadle Benito Mussolini pronesl v roce 1921 jeden ze svých prvních proslovů a v roce 1944 i proslov poslední. V roce 1938 divadlo vyhořelo, ale bylo opraveno včas, aby mohlo suplovat La Scalu poškozenou spojeneckým bombardováním během 2. světové války.

Divadelní představení a veřejná shromáždění pokračovaly v divadle i po válce. V šedesátých letech hostil v budově soubor Giorgio Strehlera Piccolo Teatro di Milano. S důvodu finančních potíží bylo divadlo v roce 1998 uzavřeno. Od toho roku se datují plány na rekonstrukci divadla. Po mnoha odkladech byla rekonstrukce divadla zahájena v roce 2007. Nicméně po několika přerušeních není stále dokončena. Rekonstruované divadlo má nést název Teatro Lirico Giorgio Gaber na počest milánského zpěváka, skladatele, herce a dramatika, který v šedesátých letech 20. století v divadle často vystupoval. V divadle bude také umístěn archiv Nadace Giorgia Gabera.