Tchoř tmavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxTchoř tmavý
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďlasicovití (Mustelidae)
RodMustela
Binomické jméno
Mustela putorius
Linnaeus, 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tchoř tmavý (Mustela putorius), také zvaný kuna tchoř[2] je šelma z čeledi lasicovitých. Myslivci jej kdysi nazývali „tchoř žabař“ (zatímco světlejší tchoř stepní byl nazýván „tchořem mlynářem“).[3] Domestikací byla z tchoře tmavého vyšlechtěna fretka domácí.[4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Velikostí jde o šelmu poněkud menší než kuna lesní či skalní. Tělo měří od 21 do 46 cm, ocas má délku 10–21 cm. Váha se obvykle pohybuje od 400 g do 2000 g (zcela výjimečně i nepatrně více), přičemž pohlavní dimorfismus bývá výrazný: samice je podstatně menší než samec. Lebka měří 51 až 73 mm.[5][6][7][8] Svrchní strana těla je tmavohnědá s prosvítající podsadou medové barvy. Spodní strana těla je černá. Okolí čenichu a okraje boltců jsou bělavé.[9]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v Evropě (kromě úplně severních oblastí) a západní části Asie. Malá, velmi málo prozkoumaná populace žije i v severní Africe (Maroko). Vystupuje do nadmořské výšky 2000 m, v Africe zřejmě až do 2400 m.[10] Žije u vod, v polích, na okrajích lesů (nikoli v lesích) i poblíž lidských budov.[9] V České republice se jeho početnost snižuje, nicméně stále se vyskytuje na větší části území.[7]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Stopy tchoře

Přes den se ukrývá v hromadách kamení či větví, využívá i kůlny a stodoly, rád osidluje opuštěné nory králíků nebo jezevců. Potravu loví zejména v noci. Dobře běhá, lezení po stromech ani plavání mu nečiní potíže.[11][12][13]

Tchoř je teritoriální; samci si udržují stálý revír o výměře 3–5 km², který brání před jinými samci. Také samice si udržují revíry, ty jsou ale menší než revíry samců a mohou se i překrývat. Hranice teritoria si zvířata značí výměškem análních pachových žláz. Tentýž výměšek používají na svou obranu v případě nebezpečí a podle zápachu, jenž vydává, vzniklo i známé přirovnání o tchořím smradu.[13][14]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Tchoř je potravní oportunista. Loví zejména ptáky (do velikosti bažanta) a menší savce (hlodavce, zajícovce, hmyzožravce), ale také větší hmyz, u vody pak žáby (především ropuchy), ryby (za kořistí se umí i potápět) a měkkýše. Upřednostňuje živou potravu před mršinami, nicméně ty v zimě mohou tvořit podstatnou část jídelníčku.[7][9] Nepohrdne ani plody rostlin.[13]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

K páření dochází od března do května. V době námluv jsou tchoři hlasově silně aktivní, jejich hlasité skolení a křičení se rozléhá okolím. Před samotným pářením vláčí sameček samičku zuby za šíji, čímž stimuluje ovulaci. Při páření ji pak kouše do krku.[8]

Samice tchoře bývá březí 41 až 42 dní a pak rodí jednou ročně tři až sedm mláďat (výjimečně až 12), vážících méně než 10 g. Mláďata jsou po vrhu samicí pečlivě olízána. Mají bílou hedvábnou srst, která v následujících týdnech na příslušných místech tmavne. Rodí se slepá, oči otevírají asi po jednom měsíci. Jeden měsíc trvá též doba kojení. Samostatně žrát umí i dříve.[15] V tuto dobu jsou mláďata pohybově velmi aktivní, samice je jen těžko usměrňuje a opakovaně je stiskem za šíji vrací do hnízda. Samec se na výchově dále nepodílí. Po třech měsících jsou mláďata zcela samostatná a dosahují hmotnosti dospělého jedince. Rodina se v tuto dobu rozpadá.

Nepřátelé[editovat | editovat zdroj]

Tchoř se v přírodě stává obětí větších predátorů jako lišky, vlka, kočky divoké, kočky domácí[16], dravců a sov.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

IUCN vede tchoře tmavého jako málo dotčený taxon. Populační trend je uváděn jako klesající, nicméně druhu nehrozí žádné zásadní nebezpečí. Především západoevropská populace ovšem prodělala výrazný pokles v průběhu 19. a velké části 20. století (extrémní příklad je Velké Británie, kde se tchoř dostal začátkem 20. století na pokraj vyhubení). Velký vliv na pokles stavů v dřívějších dobách měl lov, ať už komerční, sportovní či proto, že tchoř byl považován za „škůdce“. Ten zůstává problémem na lokální úrovni i nadále, nicméně v mnoha zemích výskytu je tato šelma již chráněna. Další negativa představují zásahy do krajiny, především zemědělské meliorace, ničení živých plotů a remízků. Problémem nejspíše je i úbytek kořisti (divocí králíci, obojživelníci) a konkurence ze strany invazních norků amerických. Místní snížení populace mohou způsobit i střety s dopravními prostředky, případně hybridizace s ferálními fretkami.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id1770/
  3. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Tchoř světlý, s. 275. 
  4. Archivovaná kopie. www.zooliberec.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-01. 
  5. HERÁŇ, Ivan. Zvířata celého světa - 9. Kunovité šelmy. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1982. S. 184. 
  6. HUNTER, Luke; BARRETT, Priscilla. A Field Guide to the Carnivores of the World. 1. vyd. London etc.: Panthera, New Holland, 2011. S. 180, 216. 
  7. a b c ANDĚRA, Miloš; GEISLER, Jiří. Savci České republiky. 2. vyd. Praha: Academia, 2019. S. 184–185. 
  8. a b BIRKS, Johnny. Polecats. Essex: Whittet Books, 2015. 138 s. 
  9. a b c JIŘÍK, Karel. Atlas zvěře. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1980. S. 174. 
  10. a b SKUMATOV, D., et al. Mustela putorius. IUCN Red List of Threatened Species [online]. IUCN, 2016-03-05 [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. DOI 10.2305/iucn.uk.2016-1.rlts.t41658a45214384.en. 
  11. Tchoř tmavý - Kdelovit.cz. www.kdelovit.cz [online]. [cit. 2019-03-18]. Dostupné online. 
  12. Další šelmy - Svět šelem. www.svet-selem.cz [online]. [cit. 2019-03-18]. Dostupné online. 
  13. a b c Tchoř tmavý. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. 
  14. ŠOLTÉSOVÁ, Jana. Tchoř tmavý - Mustela putorius. PŘÍRODA.cz [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  15. Hanzák. Naši savci, str. 273
  16. HEPTNER, V. G.; SLUDSKII, A. A. Mammals of the Soviet Union, Volume II, Part 2, Carnivora (Hyaenas and Cats). Smithsonian Institution Libraries and The National Science Foundation. Washington D.C. 1992. Kapitola Wildcat, str. 498.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]