Tazovský poloostrov
| Tazovský poloostrov | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | 89 m n. m. |
| Délka | 200 km |
| Šířka | 100 km |
| Sousední jednotky | Obský záliv Tazovská zátoka |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Rusko |
  Tazovský poloostrov | |
| Povodí | Ob, Taz |
| Souřadnice | 68°35′ s. š., 76° v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tazovský poloostrov (rusky Тазовский полуостров) je poloostrov na severu Západosibiřské roviny, mezi Obským zálivem na západě a Tazovskou zátokou na východě v Jamalsko-něneckém autonomním okruhu Ruské federace.[1]
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Délka poloostrova je přibližně 200 km, průměrná šířka je 100 km. Povrch je poměrně plochý, maximální výška poloostrova je do 90 metrů. Povrch je mírně nakloněný směrem na východ k Tazovské zátoce, na západě končí velkými útesy nad Obským zálivem.[2] V severní části dosahuje poloostrov maximální výšky 89 metrů nad mořem.[3]
Největší řekou na poloostrově je Pojlovojacha, která pramení v jižní části poloostrova a ústí do Tazovské zátoky. Největšími jezery na poloostrově jsou Sor (na severu) a Pyemelto (na severovýchodě).
Nejzápadnějším bodem poloostrova je mys Parusny, na severozápadě se nachází mys Krugly a na severovýchodě mys Povorotny.
Na poloostrově je tundrová keřovitá vegetace[1] a zakrslé břízy.[4]
Hospodářský význam[editovat | editovat zdroj]
Na poloostrově jsou velká ložiska plynu, včetně Jamburgského plynového pole. Rozsáhlá těžba zemního plynu se provádí zejména v jižní části poloostrova. Průzkumné práce začali v roce 1980.
Na jihozápadě poloostrova se nachází těžařská osada Jamburg. Do obce vede železnice a silnice z Nového Urengoje. V blízkosti Jamburgu se nachází letiště.
Administrativně spadá poloostrov do Jamalsko-něneckého autonomního okruhu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Тазовский_полуостров na ruské Wikipedii.
- ↑ a b KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 683.
- ↑ Тазовский полуостров. bse.sci-lib.com [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Белорусова Ж.М. Многолетняя мерзлота на Тазовском полуострове и история ее развития в четвертичное время. www.evgengusev.narod.ru [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online.
- ↑ ТАЗОВСКИЙ ПОЛУОСТРОВ: ГЛАВНАЯ СТРАНИЦА (список фотографий). ecosystema.ru [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Тазовский полуостров“.