Tazbiči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tazbiči, Tazbičská soutěska
ЧӀаьнта
Тазбичи
Obranná věž Šula bývalé pevnosti Djore
Obranná věž Šula bývalé pevnosti Djore
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška přes 1080 m n. m.
Časové pásmo UTC+3
Stát RuskoRusko Rusko
Republika ČečenskoČečensko Čečensko
Okres Itum-Kali
Tazbiči
Tazbiči
Poloha na mapě Čečenska
Tazbiči
Tazbiči
Poloha v okrese Itum-Kali
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 796 (2013)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tazbiči, zároveň též Tazbičská soutěska (čečensky ЧӀаьнта, rusky Тазбичи) je středisková obec ve stejnojmenné soutěsce v okrese Itum-Kali na jihu Čečenské autonomní republiky Ruské federace. Obec je tvořena řadou usedlostí a osad, roztroušených po celém území soutěsky.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Horská obec Tazbiči lemuje údolí říčky Cheldachoj-Echk v jihovýchodní části itum-kaliského okresu. Osady se nacházejí v nadmořské výšce od 1000 do 1200 metrů. Nejbližšími obcemi v okolí jsou Nižnij a Věrchnij Cherachoj na severu, na jihu leží Veduči a na západě se nacházejí zaniklé vsi Cjuniki a Chačaroj-Echk.[1] K 1. 1. 2013 žilo v Tazbičské soutěsce 796 osob. Z hlediska náboženského obyvatelé Tazbiči vyznávají sunnitský islám, který se na severním Kavkaze rozšířil v 17. - 18. století.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Četné středověké památky, dochované v soutěsce Tazbiči, jsou důkazem toho, že toto údolí bylo osídleno již v 11. - 12. století. Nejblíže k okresnímu středisku Itum-Kali se nacházela pevnost Djore, jejíž obyvatelé střežili přístupové cesty do Argunské a Djorchoj-Erkské soutěsky.

V roce 1944 byli obyvatelé Tazbičské soutěsky násilně vysídleni a deportováni do Kazachstánu. Do vlasti se mohli vrátit až po rehabilitaci v roce 1956.

Památky[editovat | editovat zdroj]

V údolí Tazbiči, na území, spadajícím pod střediskovou obec, se nachází pět středověkých věží, pohřebiště a památkově chráněná mešita. V Etkali je mešita, jejíž minaret byl původně obrannou věží. V téže usedlosti si lze prohlédnout ještě další věž s petroglyfy. Na seznamu památek kulturního dědictví národů Ruské federace jsou pod čísly 2000000041 - 43 uvedeny památky z usedlosti Djore (čečensky Доьра, rusky Дёрe) v Tazbičské soutěsce, a to jmenovitě pozůstatky staveb v tomto aulu a dvě obranné věže. Pod čísly 2000000070 - 71 jsou zapsány stavby v osaděTalkali a jedna tamější obytná věž. Vesnická zástavba osady Urzmieduk a někdejší obytná věž jsou na seznamu kulturních památek evidovány pod čísly 2000000095 - 96.[2] Věž Šulu v Djore, pocházející z 11. století, se podařilo rekonstruovat v roce 2010.[3]

Život v obci[editovat | editovat zdroj]

V Tazbiči aktivně působí Střední všeobecně vzdělávací škola G. Ch. Jusupova. Vyučujícími jazyky jsou ruština a čečenština. V roce 2016 absolvovalo 11letou výuku celkem 8 místních chlapců a dívek.[4]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Z Tazbiči pocházela Pasichat Džukalajeva (1881 - 2005), do roku 2005 nejstarší občanka Čečenska. Ani jako vdova s 6 dětmi se nevyhnula koncem února 1944 deportaci Čečenců do střední Asie. Její mladší dcera zahynula ještě během této cesty hladem a zimou. Další dva Pasichatini synové zemřeli v důsledku útrap nuceného pobytu na území Kazachstánu. Pasichat Džukalajeva žila i ve vysokém věku aktivně a byla zcela soběstačná. Nikdy nedržela žádnou dietu, jedla nejen ovoce a zeleninu, ale i tučná jídla, pečené maso a sladkosti, ale vždy jen malé porce.

Dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Doprava z Grozného do Tazbiči - ať už maršrutkou, autostopem či vlastním vozem - je vcelku bezproblémová. Zásadní problém však spočívá v tom, že ke vstupu do soutěsky Tazbiči je kromě platného pasu mít třeba i oficiální povolení ke vstupu na dané území. Tento tzv. propusk vystavuje pouze velení pohraničních sil v Grozném, přičemž pro držitele ruského pasu vyřízení trvá 15 - 30 dní, pro cizince však ještě déle.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tazbiči na wikimapia.org
  2. Památky ze soutěsky Tazbiči na seznamu objektů kulturního dědictví RF
  3. В Чечне местные жители пытаются спасти каменные строения, которые были возведены в XI веке [online]. 1TV, 2010-05-26 [cit. 2016-05-29]. Dostupné online. (rusky) 
  4. Stránky tazbičské střední školy
  5. NOVIKOV, Sergej. ЧЕЧНЯ, Итум-Калинский район. Тазбичи: ущелье на целый день (часть вторая) [online]. 2013-01-27 [cit. 2016-05-29]. Dostupné online. (rusky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]