Taur Matan Ruak
| Taur Matan Ruak | |
|---|---|
 | |
| Předseda vlády Východního Timoru | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 22. června 2018 | |
| Prezident | Francisco Guterres José Ramos-Horta |
| Předchůdce | Mari Alkatiri |
| 5. prezident Východního Timoru | |
| Ve funkci: 20. května 2012 – 20. května 2017 | |
| Předseda vlády | Xanana Gusmão Rui Maria de Araújo |
| Předchůdce | José Ramos-Horta |
| Nástupce | Francisco Guterres |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | People's Liberation Party |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Východní Timor |
| Doba služby | 1975–2011 |
| Hodnost | generálmajor |
| Narození | 10. října 1956 (66 let) Osso Huna |
| Choť | Isabel da Costa Ferreira |
| Profese | politik |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha (2012) |
| Podpis |  |
| Commons | Taur Matan Ruak |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Taur Matan Ruak, vlastním jménem José Maria Vasconcelos (* 10. října 1956 Osso Huna) je východotimorský politik.
V době indonéské okupace bojoval v řadách ozbrojené separatistické organizace FALINTIL a získal přezdívku Taur Matan Ruak, což v jazyce tetum znamená „Dvě bystré oči“. V roce 1979 byl zajat indonéskými vojáky, ale podařilo se mu uprchnout. V roce 1992 se stal náčelníkem štábu FALINTIL a po vyhlášení nezávislosti Východního Timoru v roce 2002 stanul v čele ozbrojených sil nového státu v hodnosti generálmajora. V roce 2006 byl obviněn z ilegálního obchodu se zbraněmi, skandál vedl k rozsáhlým protestům a pokusu o státní převrat.[1] V roce 2011 odešel z armády a kandidoval jako nezávislý v prezidentských volbách 2012, které vyhrál. V roce 2015 založil vlastní politickou organizaci, Stranu lidového osvobození. Ve volbách roku 2017 již nekandidoval a předal úřad nově zvolenému Franciscu Guterresovi. Poté, co předčasné parlamentní volby v květnu 2018 vyhrála koalice zvaná Aliance pro změnu a pokrok, jejíž součástí byla i Strana lidového osvobození, byl Taur Matan Ruak jmenován 22. června 2018 předsedou východotimorské vlády.[2]
Je ženatý a má tři děti.
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 10. května 2012[3]
velkokříž s řetězem Řádu Východního Timoru – Východní Timor, 19. května 2017[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Al-Džazíra, 17. 4. 2012 Dostupné online
- ↑ Libération, 22. 6. 2018 Dostupné online Archivováno 13. 7. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Timor-Leste: Presidente Lu-Olo condecora antecessor Taur Matan Ruak em cerimónia solene. www.dn.pt [online]. [cit. 2019-07-21]. Dostupné online. (portugalsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Taur Matan Ruak na Wikimedia Commons
