Tarkiský šamchalát
| Tarkiský šamchalát Таргъу Шавхаллыкъ
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||
Vznik |
8. století – vznik | ||||||||||
Zánik |
|||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||
| |||||||||||
.svg){kind=small}
Tarkiský šamchalát (kumycky Таргъу Шавхаллыкъ, Tarğu Şawxallıq) byl feudální stát turkického národa Kumyků, který ležel na východě Severního Kavkazu na břehu Kaspického moře. Vznikl někdy v 8. století a trval až do roku 1867, kdy byl zrušen Ruským impérium. Hlavním městem státního útvaru bylo starobylé město Tarki. Tarki je dnes součástí Machačkaly. Území šamchalátu odpovídalo zhruba modernímu Dagestánu, ale zasahovalo i do dalších regionů.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Původ a vznik
[editovat | editovat zdroj]
Podle arabských zdrojů (často zpochybňovaných) vznikl šamchalát roku 734, tehdy měl arabský dobyvatel Abú Muslim jmenovat jednoho ze svých generálů jménem „Šachbal“ jako vládce nad „regionem Kumuch“. Problém arabské verze je, že příběh o jeho založení je jen tradovanou legendou mající pramálo společnou s historií. Podle dagestánských, ruských, tureckých a dalších historiků je jeho původ třeba hledat v mongolsko-tatarském období a nikoli u Arabů. Před šamchalátem bylo území pod kontrolou tatarsko-mongolské Zlaté hordy a vznikl teprve poté, když Mongolové svěřili vládu nad regionem vybranému Kumykovi, čímž byl položen základ pro feudální stát s dědičným vládcem. Sami Kumykové mají kořeny turkicko-tatarské, částečně ovlivněné pozdějšími perskými osadníky. Šlechta a společnost Kumyků včetně používaných titulů v časech šamchalátu odpovídají mongolsko-turkickým státům.
Během ruského dobývání Kavkazu
[editovat | editovat zdroj]
V 16. století byl Kavkaz shlukem polosuverénních státečků, muslimských chanátů a křesťanských gruzínských knížectví. Jedním z nich byl i tarkiský šamchalát. Region se ocitl mezi dvěma velkými mocnostmi, carským Ruskem a Persií. Pro Moskvu bylo lákavé využít slabosti Persie k zabrání regionu. Byla to paradoxně sama Persie, která se obrátila na Moskvu s prosbou o vojenskou pomoc proti šamchalovi z Tarki. Na konci 16. století byl Tarkistický šamchalát krátce součástí Osmanské říše. Roku 1594 Tarki obsadil kníže Chvorostin s kozáckými oddíly a gruzínským vojskem, ale byl obklíčen a poražen, jemu samotnému se podařilo uprchnout. Roku 1604 car Boris Godunov vyslal nové vojsko proti tarkiskému šamchanátu. Nejprve si ruské vojsko postavilo pevnost na řece Sulce, pak zopakovalo předchozí úspěšné dobytí hlavního města. Jako v předchozím případě stáli Rusové před stejným problémem. Po obsazení města octli uprostřed nepřátelského území, což ztěžovalo zásobování. Navíc šamchalův syn Sultan Mut postavil velké dagestánské vojsko, se kterým Tarki obklíčil. Rusové, vědomi si bezvýchodnosti situace, si vyjednali ústup, ale na zpáteční cestě byli pobiti. Roku 1669 za vlády cara Alexeje Michajloviče se ataman volžského vojska Stěnka Razin ještě jednou pokusil dobýt Tarki, ale oproti předchozím výpravám nedosáhl ani toho.
Zánik
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Roku 1813 byl spolu s dalšími zeměmi na Kavkaze anektován Ruskem na základě Gulistánské dohody z roku 1813. Ta potvrdila postoupení Dagestánu, východní Gruzie, většiny Ázerbájdžánu a částí severní Arménie Ruské říši. Poté byla země šamchalátu rozdělena. Část feudálního panství připadla pod stejným názvem Rusku, to se táhlo od řeky Sulak k jižním hranicím Dagestánu. Druhá část byla ponechána ve vlastnictví Kumyků v rámci Ruské říše a byly v ní zřízeny další správní jednotky. V roce 1867 byl feudální šamchalát zrušen a jeho zbylé území zahrnuto do nově vytvořeného celku Dagestánská oblast.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shamkhalate of Tarki na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tarkiský šamchalát na Wikimedia Commons
