Taríka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Taríka (arabsky طريقة "cesta, způsob") je súfistický řád či bratrstvo. Původně v súfismu slovo taríka znamenalo promyšlenou cestu k Pravdě a až později systém duchovních cvičení, askeze a zbožnosti.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Výše zmíněná „cesta“ znamená nejen vzestup do spirituálních výšin, ale i poznání sebe sama, protože „jen ten, kdo zná sebe, zná i svého Pána“.

Novic řádu, tedy ten, kdo se vydává na zmíněnou cestu, se jmenuje muríd. Jeho mistr se jmenuje šajch. Novic se učí a cvičí 3 roky. Po přijetí dostane adept řádový oděv - chirku a pokrývku hlavy. Stává se dervišem (žebrák, ten, co si otírá hlavu o dveře) nebo fakírem (chudý). Členové taríky se obvykle žení, žijí s rodinou a věnují se svému zaměstnání. V řádovém domě tráví jen 40 dní ročně. Tam se účastní obřadu zvaného „zikr“.

Tarík v islámu vzniklo asi 300, některé jako větve větších bratrstev; dnes je tarík cca 70 až 80. Ve 12. století byly taríky důležitými společenskými organizacemi. V 15. a 16. století zažívaly zlatý věk. Přispívaly k šíření islámu.

Typy tarík[editovat | editovat zdroj]

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

  • DROZDÍKOVÁ, Jarmila. Lexikón islámu. 1. vyd. Bratislava : Kalligram, 2005. 270 s. ISBN 80-7149-764-9. Heslo taríka, s. 216.  

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Taríka na slovenské Wikipedii.