Tana severní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Tana severní

tana severní
tana severní
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: tany (Scandentia)
Čeleď: tanovití (Tupaiidae)
Rod: tana (Tupaia)
Binomické jméno
Tupaia belangeri
Wagner, 1841

Tana severní (Tupaia belangeri) je drobný savec z čeledi tanovitých. Obývají tropické pralesy Jihovýchodní Asie do nadmořské výšky 1000 metrů.


Popis[editovat | editovat zdroj]

Tana severní je drobný živočich o hmotností 100 až 150 gramů, její délka těla je od  12,5 do 18 cm, osrstěný ocas má dlouhý 14,5 až 17,5 cm. Má dlouhé štíhlé tělo, zřetelné ušní boltce a velké černé oči. Končetiny mají stejně dlouhé, chodidla jsou lysá, prsty mají zakřivé drápky. Mají dlouhý čenich bez viditelných hmatových vousků a stejně jako ostatní tany vyvinutý podjazyk, který požívají k čistění své šedivé až šedočerné srsti.

Stravování[editovat | editovat zdroj]

Jsou to všežravci, živí se různými tropickými plody, semeny i listy určitých stromů, ale hlavně svým protáhlým čenichem prohledávají spadlé listí a trouchnivějící dřevo, aby tam nalezli hlavní složku své potravy bezobratlé i drobné obratlovce, někdy uloví i malé savce. Při hledání potravy se orientují převážně zrakem, málo čichem.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

jsou to výrazně denní živočichové, zdržují se na stromech i na zemi. Stejně hbitě jako po zemi se pohybují ve větvích, dlouhé pohyblivé prsty s ostrými drápy umožňují pevné uchycení větví. Kořist chytají a usmrcují špičatými předními zuby, stoličky používají k drcení potravy. Při žrádle sedí na zadních nohou a kořist si přidržují předními končetinami po způsobu veverek. Samec se samicí sdílí společné hnízdo v dutině stromů.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Samice po 45 až 55 dnech březostí rodí 1 až 2 holá mláďata vážící jen 10 až 15 gramů, která ukládá do nového hnízda v dutině stromu. Rodiče shánějí přes den potravu a přebývají v jiném hnízdě, samice přichází mladé nakojit jen jednou denně. Mláďata rychle rostou, asi měsíc stará mláďata jsou odstaven a již žijí společně s rodiči a ve věku dvou měsíců jsou téměř stejně veliká. Pohlavní dospělost dosahují za 2 až 4 měsíce. Dožívají se v přírodě asi pěti let a v umělých chovech 12 let.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DOBRORUKA, Luděk. Zvířata celého světa. Svazek 5. [s.l.] : Státní zemědělské nakladatelství, 1979.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]