Tamara Černá
Tamara Černá (SofiG) | |
![]() Tamara Černá (foto: Lubomír Klimeš) | |
Rodné jméno | Tamara Černá |
---|---|
Narození |
30. června 1965 (55 let) Ostrava ![]() |
Národnost | česká |
Vzdělání | Janáčkova akademie múzických umění Brno obor Teorie umění |
Povolání | umělecká fotografka, choreografka, tanečnice, primabalerina a baletní mistr |
Příbuzní | syn: MSci. Sebastian Golat absolvent Kings College London, student Imperial College London |
Významná díla | Elegantia et motio, Liberalis, Děti Hrušova, Lidé v Pohybu, Several days in Israel, Lokomoce a emoce, Panta Rei, Ve víru tance, |
Ovlivněná | Serge Lifar, ruský balet |
Ocenění | Ceny za umění, nominace na cenu Thálie, GD AWARDS 2013 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tamara Černá, umělecký pseudonym SofiG, (*30. června 1965, Ostrava) je česká umělecká fotografka, choreografka, tanečnice, primabalerína a baletní mistryně.
Život[editovat | editovat zdroj]
Dětství a studium[editovat | editovat zdroj]
Pochází z Ostravy. Její rodina se v období po bolševické revoluci v Rusku přistěhovala z haličského Lvova. Vyrůstala v prostředí rodiny sympatizující s uměním, zejména s divadlem, hudbou a výtvarným uměním. V Ostravě se od dětství věnovala tanci a umění obecně, navštěvovala zde baletní studio při Národním divadle v Ostravě a následně vystudovala konzervatoř v oboru balet. Zde se vedle všeobecného uměleckého vzdělání věnovala také školení v oboru sólového zpěvu.
Taneční kariéra[editovat | editovat zdroj]
Již během osmiletého studia na konzervatoři vystupovala v mnohých baletních představeních Státního divadla v Ostravě[1] (nyní Národní divadlo moravskoslezské), které v tomto období čítalo mnoho členů baletního souboru a hostovalo v něm i nemálo významných zahraničních baletních sólistů, také choreografů a pedagogů. Kromě zajímavých setkání se světovou kulturou také často cestovala a spolupracovala s osobnostmi ruské i zahraniční baletní elity (Serge Lifar – Parížská opera, Boris Bregvadze – Vaganovova akademie, Michail Messerer – Michajlovské divadlo, Irina Karlovna Strode – Lotyšská národní opera, Uran Azymov, Rafael Avnikjan, Janna Pavlovna Suchanovová, Derek Williams, Jeane Solan ad.). Po vysokoškolském studiu v Brně se stala sólistkou baletu Národního divadla moravskoslezské, interpretující nejprve menší, ale později i velké přední role baletního repertoáru.[1]
Podle Vladimíra Nečase, člena herecké asociace a šéfa baletu divadla Ústí nad Labem, „...její kreativita dává vzniknout také nevšedním a zajímavým baletním a operním inscenacím. Byla nadaná uměním postihnout psychologii postav a schopná obdařit hrdinky hlubokým niterným prožitkem a zároveň s vysokou estetikou a technikou tance...“ Za zmínku stojí například její Anna Karenina a Carmen, Svanilda z Coppélie, ale také taneční inscenace Eva.[1]
Později velmi dlouho[kdy?] pracovala také ve funkci baletního mistra, ve stejném divadle a spolupracovala se sólisty na interpretaci jejich rolí. Své zkušenosti v tanečním oboru uplatnila také jako choreografka a jako asistentka a choreografka operních inscenací. Spolupracovala s režiséry světového věhlasu (například: Veniamin Borisovič Směchov – oepry Falstaff, Carmen, Alexandr Nikolajevič Zykov – Sněhurka). V té době vyučovala také hlavní obor (klasický tanec) na Janáčkově konzervatoři v Ostravě.
Jako tanečnice také absolvovala několik zahraničních zájezdů (Kanada, Německo, Lotyšsko, Polsko a další) a účastnila se několika festivalů (Festival des arts de Saint-Sauveur, Janáčkovy Hukvaldy ad.).
Za ztvárnění svých rolí byla oceněna několika významnými cenami. Mimo jiné za svůj strhující part v Toussaintově Requiem na Mozartovu hudbu byla nominována na Cenu Thálie.[1]
V roce 2014 se stala členem Mezinárodní rady Tance UNESCO (The International Dance Council, CID)
Fotografie[editovat | editovat zdroj]
„ | Její role nesly kromě exprese i určitou pečeť charizmatického tajemství a to můžeme najít i v jejích fotografiích. Nevyhledává samoúčelnou estetiku, ale vidí především lidi v různých okamžicích na scéně. Její fotografie nám poodhalí svět baletu tak, jak ho možná ještě neznáme.[2] | “ |
— Severočeské divadlo opery a baletu, 2009 |
V období spolupráce s divadelním souborem se začala věnovat i práci umělecké fotografky. Její fotografie jsou především portrétní, reportážní, streetfoto, ale také inscenované a samozřejmě i ty ovlivněné divadlem a baletem – divadelní. Nasnímala portréty mnoha významných osobností z oblasti divadelní kultury (dirigenty, pěvce nebo sólisty baletu) nejen českých, ale i významných zahraničních umělců.
Miroslav Myška, odborník v oblasti fotografie, se o Tamaře Černé vyjádřil takto: „Podobně jako ve svých rolích, které tančila, tak i ve svých fotografiích inklinuje nenásilným způsobem k zobrazování lidských emocí a dramatických situací všedního dne člověka.“
K jejím známým cyklům patří série Děti Hrušova, ve kterém portrétovala nejmenší obyvatele této části Ostravy. Miroslav Myška přirovnal Tamaru Černou k takovým autorům jako byli Josef Koudelka, Fedor Gabčan nebo Petr Sikula, kteří se také zabývali romskou tematikou.[3] Podle Vojtěcha Bartka se autorka „přiklání k zobrazování krásy a lidskosti“. Neporovnatelná je však její práce v oblasti divadelní a baletní fotografie. Součástí jejího díla jsou také inscenované fotografie s využitím tanečnic, kde současně využívá svého odborného vzdělání v tanečním oboru. Zde autorka dokázala schopnost ovládat kreativně oba umělecké směry.
Opakovaně bývá autorka hostem fotografických festivalů (BFF – Polsko, OAFF – Český Krumlov ...) a neméně úspěšně proběhl master class autorky v Itálii (Le sessioni fotografiche dell’eccezionale fotografa Tamara Černa – SofiG per Arezzo).
V roce 2013 byla umělkyně nominovaná mezi významné světové umělce v oblasti baletu za obor baletní fotografie.[4]
Je členkou Mezinárodní asociace žurnalistů DFJ e. V.
Své fotografie často vystavuje na samostatných výstavách od ledna roku 2008 a to u nás i v zahraničí.
Baletní ocenění[editovat | editovat zdroj]
Její taneční umění bylo odměněno různými cenami. Například:
- 1998 – NDM Cena za umění (Myrtha v Giselle)
- 1999 – NDM Cena za umění (Mozartovo Requiem a Cikánka v Donu Quijotovi)
- 1999 – nominace na cenu Thálie (za hlavní roli v baletu Requiem)
- 2002 – Cena za umění (Swanilda v Coppélii)
- 2005 – Širší nominace na Cenu Thálie (Carmen)
- 2005 – NDM Cena za umění (Carmen)
Role[editovat | editovat zdroj]
Na scéně Národního divadla moravskoslezského i v zahraničí ztvárnila celou řadu rolí, převážně dramatického repertoáru.
- Anna Kareninová (Anna Karenina) – Rodion Ščedrin
- Carmen (suita Carmen) – Rodion Ščedrin – nominace (Thálie)
- Frygie (Spartakus) – Aram Chačaturjan
- Swanilda (Coppélia) – Léo Delibes – Cena za umění
- Mechmene Banu (Legenda o lásce) – Arif Melikov
- Hlavní ženská úloha – Mozartovo requiem (Requiem) – Wolfgang Amadeus Mozart – nominace na cenu Thálie, Cena za umění
- Eva (Eva) – Daniel Fikejz
- Hlavní ženská úloha (Bonjour Brel) – Jacques Brel
- Fenella (Němá z Portici) – Daniel Auber
- Dryáda, Tanečnice, Cikánka, Mercedes a Bolero (Don Quijote) – Ludwig Minkus – Cena za umění
- Zlá královna (Sněhurka) – Bogdan Pawlowski, Witold Borkowski
- Sněhová královna (Sněhová královna)
- Myrtha (Giselle) – Adolphe Adam – Cena za umění
- Liška (Doktor Bolíto) – I.V. Morozov
- Dobrá víla, zlá sestra (Popelka) – Cinderella – Sergej Prokofjev
- Bohyně života – hlavní ženský úloha (Odysseus) – Michael Kocáb
- Šeříková víla (Spící krasavice) – Sleaping beauty – Petr Iljič Čajkovskij
- Matka (V mlhách) – Leoš Janáček
- Cikánka (Zápisník zmizelého) – Leoš Janáček
- Sexílie (Šťastná sedma) – Miloš Vacek
- Krasavice, vážka (Z pohádky do pohádky) – Oskar Nedbal
- Prelude (Chopiniana) – Frédéric Chopin
- Hraběnka Stradová (Tance Rudolfa II.)
- Hlavní role (Cantata)
- Hlavní ženská role (Duch růže) – Carl Maria von Weber
- Ďábel, anděl (Dvořák story) – Antonín Dvořák
- Polovecké tance – hlavní ženská role (Kníže Igor) – Alexandr Porfirjevič Borodin
- Smrt (Vojna)
- Matka v requiem Antonína Dvořáka (Requiem) – Antonín Dvořák
- Emilia (Othello) – Alexej D. Mačavariani
Choreografie[editovat | editovat zdroj]
- Macbeth (Národní divadlo moravskoslezské)
- La traviata (Národní divadlo moravskoslezské)
- Carmen (Národní divadlo moravskoslezské)
- Sněguročka (Národní divadlo moravskoslezské)
- Rusalka (Dvořák) (Národní divadlo moravskoslezské)
- Opera z pouti (Národní divadlo moravskoslezské)
- Paganini (Národní divadlo moravskoslezské)
- Falstaff (Národní divadlo moravskoslezské)
- Olympiáda (Národní divadlo moravskoslezské)
- Jesličky svatého Františka (Národní divadlo moravskoslezské)
- Aitna (Etna) – sezona 2004–2005 (Národní divadlo moravskoslezské)
- Nápoj lásky – sezona 2004–2005 (Národní divadlo moravskoslezské)
- Così fan tutte – sezona 2005–2006 (Národní divadlo moravskoslezské)
- Jakobín – sezona 2006–2007 (Národní divadlo moravskoslezské)
- Kolotoč (opera) – sezona 2007–2008 (Národní divadlo moravskoslezské)
- Vlčice – sezona 2007–2008 (Národní divadlo moravskoslezské)
- Faust (Gounod) – sezona 2008–2009 (Národní divadlo moravskoslezské)
- Il soffio delle Fate – sezona 2008–2009 (Národní divadlo moravskoslezské)
Výstavy[editovat | editovat zdroj]
Pod pseudonymem SofiG (který používala v období, kdy se věnovala aktivně i sólové taneční kariéře) a později i pod svým vlastním jménem a příjmením, vystavovala na mnoha místech České republiky, ale i v zahraničí.
- Galerie Thálie – Divadlo Antonína Dvořáka, Ostrava – 4. ledna 2008 do 4. února 2008 (balet)
- Galerie města Vrbna pod Pradědem (balet)
- Galerie Thálie – Divadlo Antonína Dvořáka, Ostrava – ke Dni dětí v červnu 2008 – Děti Hrušova (romská tematika)
- Divadlo Reduta – Brno – od 12. ledna do 8. února Děti Hrušova (romská tematika)
- Dům kultury Poklad v Ostravě od 7. do 21. září (balet)
- Vilnius – Litva (balet)
- Valašské Meziříčí – Děti Hrušova (romská tematika)
- Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem od 24. dubna 2009 (balet)
- Dům knihy Librex Ostrava – 28. 4. 2009 (balet)
- Děkanát Filosofické fakulty v Ostravě v roce 2009 (streetfoto)
- Děkanát Filosofické fakulty v Ostravě v r. 2009 v roce 2010 (balet)
- Galerie Podkova – Olomouc – 6. dubna 2010 (streetfoto, akt a balet)
- Knihkupectví Librex – Brno od 10. května do 9. června (balet)
- Galerie Tamary Černé se otevřela 23. prosince 2009 výstavou dívčích portrétů
- Janáčkova konzervatoř a gymnázium Ostrava od 13. října 2010 do Vánoc (balet)
- Slezskoostravský hrad – Ostrava – 3. května 2011 Lokomoce a emoce (balet)
- Bulharsko – České centrum – Děti Hrušova (Децата на Хрушов) (romská tematika)
- Galerie Šíp v Bystřici nad Olší – 8. května 2011 (balet)
- RUBY BLUE – Ostrava – 30. 6. 2011 do 30. 9. 2011 – Liberalis
- Viniční altán – Praha – 6. 9. až 3. 10. 2011 – ELEGANTIA ET MOTIO
- Dům knihy Librex – Ostrava 6. 11. až 2. 12. 2011 – ELEGANTIA ET MOTIO
- Istrael (Jaffa) – 14. 4. 2016 – Several days in Israel
- Slezkoostravký hrad – galerie 17. května 2014 – 31. května 2014 Výstava fotografií Tamary Černé
- Zámek Raduň – 28. června 2014 v zámecké oranžérii (UMĚLECKÉ FOTOGRAFIE, POŘÍZENÉ V AUTENTICKÉM PROSTŘEDÍ RADUŇSKÉHO ZÁMKU, ORANŽÉRIE A ZAHRADY)
- Galertie Obecního Domu v Opavě – 1. října 2014 (baletní tematika)
- Open Air Foto Festival Český Krumlov – 5. června 2015 ELEGANTIA ET MOTIO
- Galerie AHOL – Ostrava, 4. ledna 2016, ELEGANTIA ET MOTIO
- Bělorusko (Gomel) – 30. srpen 2016, Натхненне
- Praha Atrium – červenec 2017, Liberalis
- Itálie (Řím - La Scala d’oro) – září 2017, Holidays in Rome, Liberalis
- Izrael (Haifa) – 26. listopad 2017, Several Days in Israel
- Izrael (Tel Aviv) – 2. duben 2018, Several Days in Israel
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Almanach Národního divadla moravskoslezského 1919–2009, Vladimír Nečas, str. 24–25
- ↑ http://www.operabalet.cz/?page=txt&id=5498 Výstava fotografií z prostředí baletu
- ↑ Miroslav Myška, text k výstavě fotografií Děti Hrušova
- ↑ http://giornaledelladanza.com/home/al-via-il-gd-awards-2013/
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tamara Černá na Wikimedia Commons
- Tamara Černá v archivu Opery Plus
- Oficiální stránky autorky SofiG.cz
- NDM Tamara Černá – životopis
- Tamara Černá – Artist From the Czech Republic
- NDMagazine – životopis a fotografie
- FDb.cz
- Katalog fotografů
- sofig.portfolio.artlimited.net
- Český rozhlas Ostrava – Koktejl
- festival – Janáčkovy Hukvaldy
- Sam – slovak art magazine
- Carmen – balet
- Legenda o lásce – balet
- Článek ve Fotovideo 2/2011 Portfolio, Tamara Černá – SofiG
- Článek ve Fotovideo 2/2013 Fotograf měsíce: Tamara Černá SOFIG
- Le sessioni fotografiche dell’eccezionale fotografa Tamara Černa – SofiG, Arezzo – Italy
- Výstava fotografií z prostředí baletu
- PHOTO TV rozhovor s Tamarou Sofig Černou[nedostupný zdroj]
- Oči Tamary Černé na Františkově fotoblogu
- Romské děti fotografky a baletky Tamary Černé na digiarena.cz
- České centrum Bulharsko – Sofia
- Kultura 21 Bulharsko – Sofia
- Tamara Černá na Ephoto.sk
- Travelogue
- Tamara Černá SofiG v galerii Slezskoostravského hradu
- Výstava v oranžerii zámku Raduň
- Výstava v Opavě
- Fotoguru.cz
- BFF Fotofestival Polsko
- Legenda o lásce 1993 – balet Mechmene Banu
- BFF Fotofestival Polsko
- Requiem Mozart
- Virtual Study – Seznam divadelních produkcí
- Open Air Foto Festival
- Open Air Foto Festival
- Open Air Foto Festival
- The Art World
- Photo Art[nedostupný zdroj]
- Elegantia et Motio
- Galerie Šíp – výstava
- Muzikálový koncert
- Macbeth Opera NDM
- Oberon Opera NDM
- Sněhurka a sedm trpaslíků
- SAM magazine about OAFF
- Nominace – Giornaledelladanza
- Tamara Černá Sofig, Pavol Juráš, 22.08.2016 0:01 – Opera plus
- Výstava Atrium Praha a galerie La Scala d’oro v Římě, 7.02.2017 0:01 – Divadelní noviny