Tamarín žlutoruký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxTamarín žlutoruký
alternativní popis obrázku chybí
Tamarín žlutoruký
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád primáti (Primates)
Podřád opice (Haplorhini)
Čeleď kosmanovití (Callitrichidae)
Podčeleď kosmani (Callithricinae)
Rod tamarín (Saguinus)
Binomické jméno
Saguinus midas
Linnaeus, 1758[2]
Rozšíření tamarína žlutorukého (červeně)
Rozšíření tamarína žlutorukého (červeně)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tamarín žlutoruký (Saguinus midas) patří mezi ploskonosé a své jméno získal podle žlutých či oranžových chlupů na svých končetinách. Jeho přirozeným místem výskytu jsou lesnaté oblasti na severu Amazonky v Brazílii, Guyaně, Francouzské Guyaně, Surinamu a pravděpodobně ve Venezuele.[3] Populace tamarínů, žijící na jihu Amazonie, nemá specificky zbarvené chlupy a je označována jako samostatný druh (Tamarín černý).

Tamarín žlutoruký je dlouhý 20,5 až 28 centimetrů bez ocasu, případně 31 až 44 centimetrů i s ocasem. Váha se pohybuje mezi 400 až 550 gramy. Tamarín žlutoruký se ve volné přírodě dožívá zhruba 10 let, v zajetí se může dožít až věku 16 let. Pohlavně dospívají v 16 - 20 měsících[4].

Chování[editovat | editovat zdroj]

Opice žijí ve skupinách čítajících od 4 do 15 členů s menší konkurencí mezi samci v oblasti rozmnožování. V období množení rodí mláďata vždy jen jedna samice ve skupině a u zbylých je tento instinkt potlačen. Období březosti trvá 140 až 170 dnů a nejčastěji se narodí dvě mláďata. O mladé tamaríny se starají primárně otcové, ale v péči se střídají i další členové skupiny. Prioritou ve skupině je obrana, a pokud je jeden z tamarínů napaden, ostatní ho brání. Jsou to také teritoriální zvířata, která mohou být agresivní. Mají ostré tesáky a drápy na všech prstech.

Tamaríni žlutorucí jsou výjimečně dobří ve šplhání a tráví většinu času v korunách stromů a na větvích. Jsou rychlí a hbití a jsou schopni dalekých skoků či seskoků ze stromů na zem až z výšky 18 metrů bez zranění. Jejich jídelníček zahrnuje hlavně ovoce, květiny, nektar, hmyz, žáby, pavouky či ještěrky. Mezi jejich přirozené predátory patří malé kočky, dravci a hadi.

Chov[editovat | editovat zdroj]

Odchov tamarínů žlutorukých v zajetí není nijak extrémně náročný, zvířata jsou hravá, zvědavá a učenlivá. Jedná se však o sociální tvory, které je potřeba chovat ve skupině s jasnými nároky na prostor a stravu, což je nutné brát v úvahu v případě chovu tamarínů jako domácích mazlíčků a jedinec chovaný bez společnosti vykazuje známky trápení a může i uhynout[5]. V České republice lze tamaríny žlutoruké vidět v řadě zoologických zahrad, například v Zoo Brno, Zoo Plzeň, Zoo Děčín či v Zoo Tábor.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Red-handed tamarin na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. Linnaeus, Carl(1758). Systema naturæ. Regnum animale., 10, 28. Ověřeno k 19 November 2012. 
  3. Mittermeier, R. A., Rylands, A. B. & Boubli, J.-P. (2008).
  4. ATLASZVIRAT.cz [online]. ATLASZVIRAT.cz, [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  5. www.ifauna.cz [online]. www.ifauna.cz, [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.