Diskuse:Světlo

Sloučení článků Světlo a světelný zdroj

Jak naznačila karakal, pro dané téma by měla z důvodu zajištění kontextu stačit kapitola v článku o světle. --Beren 14:00, 26. 1. 2006 (UTC)

• Nesouhlasím, sice nejde o pojmově závratný rozdíl, ale rozdíl tu je a to přinejmenším v používání - kontextu pojmů a tím i v tom co čtenář od obsahu očekává. Téma světelného zdroje má samo o sobě velkou vydatnost. Ve světlu může být stručná charakteristika a odkaz na hlavní článek sem. Než se o tom někdo rozepíše, to si určitě počkáme, ale ten článek tu počká, takže se nic neděje :o). Krom toho jsem principielně odpůrcem nechutně všeobjímajících makro článků, zrovna na en: jich začíná být plno a kdo to má číst? Než najdete co hledáte, přestane vás to bavit. Málo kdo chodí na wikipedii na poklidné čtení, je to spíš search and find + skip and read. A struktura se mergingem jen strácí, hledání zhoršuje. Merging by měl být IMHO pro synonyma ne pro návaznosti. Reo ⁺ | ^✉ 19:43, 18. 2. 2006 (UTC)

Grupová nebo skupinová rychlost

Kolega Wikipedista:Kf opravil všechny skupinové rychlosti v tomto článku na grupové s poukazem, že „toto označení v optice neexistuje“. Často jsem se setkal s takovýmito formulacemi: „grupová neboli skupinová rychlost“ nebo „skupinová neboli grupová rychlost světla“. Samozřejmě není žádný problém udělat přesměrování Skupinová rychlost --> Grupová rychlost. Ale mohl by prosím někdo potvrdit a případně vysvětlit proč v optice neexistuje pojem „skupinová rychlost“, tzn. jeho používání v encyklopedii by bylo chybné nebo alespoň matoucí? --Aleš Tošovský 09:31, 24. 3. 2006 (UTC)

Asi bude nejlepší, když své mylné tvrzení vezmu zpět sám. Zřejmě existují oba pojmy, grupová i fázová rychlost. Nicméně pojem grupová rychlost je podle mně obvyklejší, takže bych souhlasil s výše uvedeným přesměrováním. --Kf 11:38, 24. 3. 2006 (UTC)

Světlo a vlnová délka

Grafické znázornění závislosti barvy na vlnové délce světla je v tomto článku obráceně. Nejdelší vlnovou délku má červená barva cca 700nm a nejkratší fialová (respektive indigová) s cca 400nm. -- Tento komentář byl přidán 20. 7. 2008

Obrázek je správně, nahoře je frekvence, dole vlnová délka. --Mormegil ✉ 30. 3. 2011, 20:39 (UTC)

Rozsah vlnových délek

Na začátku je uveden rozsah 400 -750 nm a v odstavci viditelné světlo 400 -800 nm, čili článek sám sobě odporuje. Osobně mám zafixováno 400 - 800, nicméně nejsem schopen to doložit, takže kdo jste, tak to zkuste srovnat. -- Tento komentář byl přidán 2. 9. 2010

světlo jako záření i jako částice

poznámka pro autora, tento článek je chybný! světlo není záření, dokazuje to dvouštěrbinový experiment, a odrážení laseru prosím o náležitou editaci, světlo se sice může pohybovat jako záření ale na to potom nereaguje naše oko, foton narozdíl od něhose odráží a spomaluje se v různých prostředích a reaguje na něj lisdké oko.

dvouštěrbinový expeiment dokazuje že světlo je částice, ale zárověň jako záření, záření ovšem není vidět, doporučuji si toto nastudovat protože článek zde uvedený je milný.

– Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Benjamin drápal (diskuse • příspěvky)

Nevím, co přesně se vám nelíbí, zpochybňujete sám sebe („světlo není záření“ vs. „světlo je částice, ale zárověň jako záření“). Světlo je typem elektromagnetického záření, na které se můžeme dívat jako na vlnění i jako na částice, není to tak, že by chvíli bylo vlněním, pak bylo částicí, je obojím současně, resp. do toho vstupují věci jako kolaps vlnové funkce, ale nemá smysl tady rozebírat kvantovou fyziku. --Mormegil ✉ 30. 3. 2011, 20:39 (UTC)

Věta: "Teorie ale byla v rozporu s experimentem, neboť podle této teorie docházelo k lomu světla od kolmice dopadu při průchodu světla z opticky řidšího prostředí do opticky hustšího (typicky vzduch-sklo)" - je nesprávná. Existuje (samozřejmě nesprávná) korpuskulární teorie světla, která ze zákona zachování složek hybnosti ve směrech kolmých na rozhraní dokonce dokáže odvodit i zákon lomu - samozřejmě částice se potom ve skle pohybují rychleji než ve vakuu. Tato teorie nevysvětluje např. ohyb na mřížce, ale lom a odraz světla vysvětlit dokáže. JKecal (diskuse)

agnosticismus

Většina tvrzení je agnosticismus.--Rod Sacketts (diskuse) 3. 11. 2012, 05:48 (UTC)

Návrhy na rozdělení

• Nesmyslné návrhy na rozdělení / přesunout část jsem odstranil. --Wikipedista:BobM _d|p 9. 6. 2015, 07:52 (CEST)

Viditelnost a vnímání - pojmy.

V článku se píše, že vnímáme polohu a rozprostraněnost. Podle mě v tom není dost jasno.

Rozsah vnímaných vlnových délek je dán především tím, že v oblasti viditelného světla není elektromagnetické záření ze Slunce absorbováno v atmosféře a dopadá na zemský povrch. Je proto využitelné pro živé organismy žijící na povrchu pro zrakové vnímání polohy a rozprostraněnosti. Evolucí se k tomuto účelu vyvinuly příslušné světločivné orgány, jakým je i sítnice lidského oka, "nastavené" právě na tento rozsah.

- buď tedy budu vidět okolo sebe - přírodu, lidi, zvířata, pravítko, auta, domy, řeku, popř. oheň, nebo vodu, anebo to budu všechno pouze vnímat a budu místo toho vidět pouze světlo v různé podobě odrazu od těchto zmíněných předmětů. V tom případě bych rád osobně konečně viděl jednotlivé fotony v těch barvách, jak jsou ve slunečním záření "rozprostřené". 193.85.28.34 23. 5. 2018, 11:14 (CEST)

Citovaný odstavec hovoří o tom, proč se u zvířecího a tedy i lidského vnímání elektromagnetického záření "nastavil" (vyvinul v biologické evoluci) rozsah viditelného světla - zraková orientace je nastavena především na viditelnosti okolí díky odráženému světlu ze Slunce (tedy jsou vidět v odraženém světle takových vlnových délek resp. barev ze složeného spektra bílého slunečního světla, které nejsou daným předmětem pohlceny). Pochopitelně je ale vidět i světlo tohoto rozsahu z přímých zdrojů, tedy záření vydávané excitovanými či ionizovanými atomy (luminiscence, záření plazmatu - oheň nebo výbojky, světlo z rozžhaveného vlákna žárovky apod.). Podobnou potřebou bylo vnímání infračerveného záření horkých předmětů, to je ale zajištěno jinými smysly. Petr Karel (diskuse) 23. 5. 2018, 18:27 (CEST)

nm / Hz

Aktuálně v úvodu „frekvence je zhruba od 3,9×10¹⁴ Hz do 7,9×10¹⁴ Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm“ nesedí ani ty vzájemné přepočty (to by muselo být … 380–770 nm). Navrhoval bych v úvodu pouze vlnové délky, dle nějakého standardu (např. v přítomném bipm.org ref se uvádí 360–830 nm), ještě lepší by asi bylo mít rozsahy pro ty samotné min a max hodnoty, protože standardy (potažmo lidé, resp. jejich oči) jsou všelijaké; frekvence pak uvést až v sekci pozdější, ale přímo za údaji v nm (nikoli separátní rozsahy v nm ve směru UV-IR, a v (T)Hz ve směru IR-UV). —Mykhal (diskuse) 31. 8. 2022, 10:07 (CEST)

Nelze to brát absolutně. Navíc se liší tyčinkové a čípkové vidění. Čípkové vidění je nejúčinnější u 555 nm, o tři řády nižší oproti maximu je standardní (pro průměrné oko, normou stanovená) světelná účinnost cca pro 408 nm a 753 nm. Tyčinkové je nejúčinnější u 507 nm, o tři řády nižší je u cca 385 nm resp. 645 nm. Nevím, zda je to vhodné rozdělovat již v úvodu. Neznám, jak se může skutečná účinnost konkrétního oka lišit od standardní (ale určitě se může dost lišit průběh uvnitř intervalu čípkového vidění, u některých lidí, cca 10%, se mluví o možné tetrachromacii) a jak proto "nastavit" hranice. To by chtělo nějakou medicínskou publikaci jako zdroj. Jinak souhlasím, aby se rozsah světla uváděl v úvodu jen pro jednu veličinu, taktéž dávám trochu přednost vlnové délce, pro kterou jsou standardní převody spektrálních radiometrických na spektrální fotometrické veličiny definovány v normě, i když zase definice kandely pracuje s frekvencí. Problémy s hranicemi by se vyřešily, kdyby se uváděl rozsah výslovně pro "průměrné" lidské oko a pro konkrétní hodnotu účinnosti (např. ona tisícina maxima), nebo to bylo vysvětleno v připojené poznámce. Petr Karel (diskuse) 31. 8. 2022, 16:33 (CEST)