Hodinový signál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Takt procesoru)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Hodinový signál, hodinový impulsy (anglicky clock, CLK, slangově hodiny) je elektrický signál (obvykle digitální), jehož změna způsobuje změnu stavu sekvenčního digitálního elektronického obvodu.

U složitějších sekvenčních obvodů (např. mikroprocesor) určuje frekvence hodinového signálu pracovní frekvenci obvodu a nazývá se taktovací frekvence.

Zvláštním případem hodinového signálu je synchronizace přenosu informací po sériových sběrnicích, kde se hodinový signál ve vysílači kvůli úspoře materiálu vedení v procesu kódování často slučuje s daty, a v přijímači je nutné jej při dekódování rekonstruovat. Kód, který takovéto sloučení hodinového signálu s daty umožňuje, se anglicky nazývá self-clocking (dosl. překlad „samotaktovací“), např. Kódování Manchester, biphase, MFM apod.

Podobná situace je u mnoha paměťových médií, např. magnetických pásek, pevných disků, optické médií jako CD a DVD, kde je spolu s daty zaznamenávaný i hodinový signál a při čtení je nutné jej zrekonstruovat.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • střída (obvykle se požaduje 1:1)
  • amplituda
  • strmost hran
  • počet fází (dnes obvykle jen 1, u starších procesorů několik překrývajících se – viz např. Intel 8080)
  • stabilita (vyjádřená obvykle v ppm)
    • dlouhodobá
    • teplotní
    • u hodin generovaných fázovým závěsem (PLL) tzv. jitter (chvění) – změna frekvence okolo střední hodnoty vyplývající z principu PLL

Generování[editovat | editovat zdroj]

Distribuce[editovat | editovat zdroj]

  • u rozsáhlejších obvodů je problémem skluz (anglicky skew) mezi zdrojem hodinového signálu a vzdálenějším koncovým bodem; je nutné rekonstruovat hodinový signál
  • pro odolnost vůči rušení se ve velmi rychlých obvodech někdy distribuuje hodinový signál jako diferenciální signál

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hodinový signál na slovenské Wikipedii.