Tahina
| Tahina | |
|---|---|
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tahina, též tahini, je pasta ze sezamových semínek používaná v blízkovýchodní kuchyni. Tradičně se semínka máčí po pět a dvacet hodin a poté jsou rozdrcena, aby mohl být oddělen obal semene. Následuje máčení v silně osolené vodě, což vede k tomu, že slupky se potopí a vnitřní část semene může být sebrána a následně opražena a umleta. Světlá tahina, slonovinové barvy, bývá zpravidla považována za kvalitnější než tmavá.[1] Podobná sezamová pasta se používá i v japonské, čínské a indické kuchyni.[2]
Užívá se do na přípravu dipů doprovázejících meze: hummusu, baba ganúš nebo tahinový tarator; k přípravě chalvy nebo kibbe arnabíje. Také se používá jako omáčka do pokrmů podobných döner kebabu, především v Perském zálivu nebo do levantské šavarmy, V Libanonu se smíchaná s karobovým sirupem používá jako dip, podávaný k pita chlebu.[1] V Turecku se tahina míchá s hroznovou melasou na oblíbenou snídaňovou pomazánku tahin‑pekmez.[3]
Použití
[editovat | editovat zdroj]
Nejčastěji bývá spolu s cizrnou, citronem, česnekem, chilli a dalšími ingrediencemi součástí pokrmu hummus nebo se používá jako omáčka do falafelu. Typickou cukrovinkou, v které nesmí tahina chybět, je sezamová chalva. Může také sloužit jako součást dresinků do salátů, slouží k zahuštění polévek, lze ji použít jako marinádu na grilované maso, jako pomazánku nebo při pečení do různých druhů moučníků či cukroví a nebo také jako náhražku másla.
V Turecku se tahina (turecky tahin) míchá s pekmezem (něco na způsob ovocného medu nebo povidel) a vzniká pokrm zvaný tahin-pekmez, do kterého se namáčejí kousky chleba. Díky vysoké kalorické hodnotě slouží jako dezert a nebo jako svačina mezi jídly.
V Iráku se tahina míchá s datlovým sirupem a tento sladký dezert se obvykle jí s pečivem.
Na Kypru se do tahiny máčí chléb nebo se používá do pokrmu pita souvlaki, který je však více známý v Řecku s tamějšími typickými tzatziki.
V Sýrii je tahina nezbytnou potravinou, která se používá do mnoho druhů nejrůznějších pokrmů. Její uplatnění zde lze nalézt jako součást již zmiňovaného hummusu, pomazánek, různých dipů, jako omáčka do falafelu, ale také jako součást dezertů.
Na palestinských územích, konkrétně v Gaze, jsou známé dva druhy tahiny: standardně béžová tahinaa a červená tahina, jejíž barvy je dosaženo odlišným a zdlouhavým procesem pražení sezamových semínek, i výsledná chuť je údajně mnohem intenzivnější. Červená tahina se zde nejčastěji používá v kombinaci s jehněčím masem a do salátů.
V Egyptě se tahina automaticky přidává do většiny sendvičů. Oblíbená je zde verze tahiny s přidáním červených pálivých chilli.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 DAVIDSON, Alan; JAINE, Tom. The Oxford Companion to Food. [s.l.]: Oxford University Press, 2014. Dostupné online. ISBN 978-0-19-967733-7. S. 278, 555, 865, 2255. (anglicky)
- ↑ ŠVARCOVÁ, Zorka. Sezamovou pastu tahini upotřebíte do pokrmů blízkovýchodní kuchyně. Pokud máte rádi hummus, neměla by ve vaší spíži chybět [online]. Apetit, 4. 10. 2021 [cit. 2026-05-06]. Dostupné online.
- ↑ KREMEZI, Aglaia. pekmez. In: GOLDSTEIN, Darra. The Oxford Companion to Sugar and Sweets. [s.l.]: Oxford University Press, 2015. ISBN 978-0199313396. S. 518. (anglicky)