Tagadžó
Tagadžó 多賀城市 | |
---|---|
![]() Řeka Sunaoši v centru Tagadžó | |
Poloha | |
Souřadnice | 38°17′38″ s. š., 141°0′15″ v. d. |
Časové pásmo | UTC+09:00 japonský standardní čas |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Tagadžó | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 19,69 km²[1][2] |
Počet obyvatel | 61 937 (2021)[3] |
Hustota zalidnění | 3 145,6 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1889 |
Oficiální web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tagadžó (japonsky 多賀城市, Tagadžó-ši) je město v prefektuře Mijagi v Japonsku. Jeho celková rozloha činí 19,64 km2. K 1. červnu 2020 zde žilo asi 62 900 obyvatel,[4] hustota zalidnění tedy činí 3200 obyvatel na km2. Město bylo pojmenováno podle hradu Taga, jenž byl v období Nara administrativním centrem provincie Mucu.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Tagadžó se rozkládá asi 350 km severně od Tokia na pobřežní rovině na východě centrální části prefektury Mijagi, jejíž východní hranici tvoří Tichý oceán.
Sousední města
[editovat | editovat zdroj]Historie
[editovat | editovat zdroj]Oblast dnešního Tagadžó byla součástí starověké provincie Mucu a přinejmenším od období Džómon byla osídlena příslušníky národa Emiši. Podle japonského textu Šoku Nihongi se po obrovském zemětřesení v roce 715 do zdejší oblasti přistěhovalo značné množství lidí z jihu oblasti Kantó, Ve vnitrozemí tak vznikla četná opevněná sídla.
V roce 724 založil generál Azumabito Ono ve službách císařské dynastie hradní pevnost Taga poblíž dnešního města Sendai.[pozn. 1] Úkolem tohoto císařského vojenského centra bylo získat kontrolu nad celou oblastí a chránit japonské přistěhovalce, kolonisty před útoky bojovníků Emiši. Pevnost, zamýšlená původně jako prozatímní hlavní město provincie Mucu, se stala největší administrativní pevností v severovýchodní oblasti Mičinoku. Mohutné zemětřesení Džógan s následnou tsunami v roce 869 způsobily rozsáhlé záplavy na planině Sendai a zničily město Tagadžó. Archeologické výzkumy objevily pod dnešním městem pozůstatky budov z 8. a 9. století, jež byly překryty sedimenty datovanými do poloviny 10. století.[7]
V posledním století Období Heian ovládal zdejší oblast rod Severních Fudžiwarů. Během období Sengoku o ni soupeřily různé samurajské rody, načež se v období Edo za Tokugawského šógunátu dostala pod správu rodu Date.
V souvislosti s vytvářením systému obcí na začátku období Meidži byla 1. dubna 1889 založena i moderní vesnice Tagadžó. Od roku 1945 do roku 1954 se zde nacházela základna Armády Spojených států, Camp Loper. Povýšení na městečko se Tagadžó dočkalo 1. července 1951. V polovině 60. let 20. století bylo vzhledem ke své blízkosti k přístavu Sendai označeno za průmyslovou rozvojovou zónu, načež bylo 1. listopadu 1971 prohlášeno za město.
V březnu 2011 bylo Tagadžó vážně postiženo vlnou tsunami způsobenou zemětřesením v Tóhoku 2011.[8] Tato katastrofa si vyžádala 188 lidských obětí.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tagajō na anglické Wikipedii.
- ↑ 多賀城市/市の規模. Dostupné online.
- ↑ Geospatial Information Authority of Japan. Dostupné online.
- ↑ 宮城県推計人口(月報) - 宮城県公式ウェブサイト. Dostupné online. [cit. 2021-04-01].
- ↑ Oficiální statistika města Tagadžó(japonsky)
- ↑ Památník hradu Taga
- ↑ Database of Registered National Cultural Properties [online]. Agency for Cultural Affairs [cit. 2011-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 March 2012.
- ↑ MINOURA, K.; IMAMURA F.; SUGAWARA D.; KONO Y.; IWASHITA T. The 869 Jōgan tsunami deposit and recurrence interval of large-scale tsunami on the Pacific coast of northeast Japan. Journal of Natural Disaster Science. 2001, s. 83–88. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 April 2011.
- ↑ http://www.thedailynewsegypt.com/world/japan-quake-tsunami-death-toll-likely-over-10000-dp1.html Japan quake-tsunami death toll likely over 10,000
- ↑ Souhrn škod způsobených velkým zemětřesením ve východním Japonsku ve městě Tagadžó
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Tagadžó na Wikimedia Commons