Tupolev TB-3
| TB-3 (ANT-6) | |
|---|---|
 Letoun TB-3 s podvěšeným tančíkem T-27 | |
| Určení | bombardér |
| Výrobce | Tupolev |
| Šéfkonstruktér | Andrej Tupolev |
| První let | 22. prosince 1930 |
| Zařazeno | 1932 |
| Vyřazeno | 1945 |
| Uživatel | Sovětské letectvo Aeroflot jako G-2, Čína |
| Vyrobeno kusů | 819 ks |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tupolev TB-3 (Тяжелый бомбардировщик, Těžký bombardér) byl těžký bombardér používaný sovětským letectvem ve 30. letech a na počátku 40. let.
Vývoj[editovat | editovat zdroj]
Historie vzniku těžkého čtyřmotorového bombardéru TB-3 spadá již do roku 1925. Následujícího roku začaly práce v konstrukční kanceláři A. N. Tupoleva, které trvaly až do roku 1929. Byl zkonstruován letoun, který dostal označení ANT-6. Na podzim roku 1930 byly prováděny jeho první zkoušky, jejichž výsledky byly neuspokojivé. Došlo ke změně pohonu, kdy se za americké motory Curtiss Conqueror instalovaly sovětské M-17. 10. října 1932 proběhly státní zkoušky, které tentokrát dopadly úspěšně. Sériová výroba s přiděleným oficiálním názvem TB-3 se rozběhla ještě téhož roku. Od roku 1934 se začaly vyrábět modernizované TB-3 s motory M-34R. Roku 1937 se během expedice Sever-1 podařilo posádkám čtyř těchto upravených letadel přistát na ledovém poli v oblasti Severního pólu, kde vznikla plovoucí vědecká stanice Severní pól-1.
Celkem bylo vyrobeno 819 letadel všech verzí TB-3.[1]
Vojenské užití[editovat | editovat zdroj]
Bombardéry TB-3 se účastnily koncem třicátých let bojů Sovětského svazu s Japonskem, v zimní válce s Finskem, zúčastnily se i přepadení Polska. V roce 1941 již byly zcela zastaralé, avšak dále působily zejména v námořním letectvu. Poslední akce nad pevninou se konaly v zimě roku 1941 u Moskvy. Díky mohutnosti křídel byly používány jako nosiče dvou podvěšených stíhacích letounů Polikarpov I-16, této sestavě se říkalo Zvěno. Nejznámějšími akcemi těchto sestav jsou nálety na rumunská naftová pole, kdy I-16 se zavěšenými 250kg pumami byly 40 km před cílem odpoutány a shodily pumy na nádrže s naftou. TB-3 byly též určené pro noční bombardování, sloužily jako výsadková či transportní letadla po dobu celé Velké vlastenecké války. [1]
Specifikace[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje[1] [3][editovat | editovat zdroj]
- Osádka:
- Délka: 25,10 m
- Rozpětí: 41,8 m
- Nosná plocha: 234,50 m²
- Vzletová hmotnost: 18 877 kg
- Pohonná jednotka: 4 × dvanáctiválcový vidlicový motor Mikulin M-17 o výkonu 715 k, později MF-34FRN o výkonu 900 k
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 200–300 km/h
- Dostup: 8000 m
- Dolet: 2000 km
Výzbroj[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Tupolev TB-3-4M (17F), model 1932 – Druhá světová válka – druhasvetova.com. www.druhasvetova.com [online]. [cit. 2023-09-03]. Dostupné online.
- ↑ ŠNAJDR, Miroslav. Stalinovy těžké bombardéry nad Finskem. NV Military revue. 22. 11. 2016, roč. 12, čís. 12, s. 15.
- ↑ Tupolev TB-3 4M-17F : Tupolev. Valka.cz [online]. 2010-07-16 [cit. 2023-09-03]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DUFFY, Paul, KANDALOV, Andrej. Tupolev, muž a jeho letadla. Překlad PhDr. Jiří Chodil. 1. vyd. Praha: Jan Vašut, 1999. ISBN 80-7236-051-5. S. 232.
- GUNSTON, Bill. Bojová letadla II. světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. 479 s. ISBN 80-7237-203-3.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tupolev TB-3 na Wikimedia Commons
(anglicky) Kamuflážní schémata letounu Tupolev TB-3 Archivováno 29. 11. 2014 na Wayback Machine.
