T. E. Tisovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
T. E. Tisovský
T. E. Tisovský, vl. jm. Tobiáš Eliáš
T. E. Tisovský, vl. jm. Tobiáš Eliáš
Narození 19. ledna 1863
Tisová
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 23. března 1939 (ve věku 76 let)
Sadská
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Národnost Češi
Manžel(ka)
  • Rosalie Eliášová
Děti
Rodiče
  • Tobiáš Eliáš otec
  • Kateřina Eliášová matka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

T. E. Tisovský, vlastním jménem Tobiáš Eliáš (19. ledna 1863 v Tisové[1] u Vysokého Mýta23. března 1939 v Sadské u Nymburku), byl český spisovatel a publicista.

Studia a zaměstnání[editovat | editovat zdroj]

Tobiáš Eliáš (Tisovský) se narodil ve statku čp. 46. v rodině sedláka Tobiáše Eliáše a Kateřiny, rozené Kvapilové. Svá školní léta prožíval v Českých Heřmanicích a ve Vysokém Mýtě. Absolvoval vyšší reálku v Litomyšli a potom České vysoké učení technické v Praze. Nastoupil krátce do zaměstnání jako chemik v cukrovaru v Městci Králové a v roce 1892 nastoupil k Zemskému finančnímu ředitelství jako účetní revident-kontrolor, později vrchní kontrolní rada a ředitel. V letech 1892 až 1910 pracoval na finančním úřadě v Táboře a až do penzionování v Praze. Potom žil v Sadské ve své vilce, kterou nazval „Tisová“.

V roce 1923 byl T. E. Tisovský jmenován čestným občanem tisovské obce, v dubnu 2008 mu byl u rodného domu čp. 46 v Tisové odhalen pamětní kámen. Pohřben je v rodinné hrobce na hřbitově v Sadské.

Spisovatel[editovat | editovat zdroj]

T. E. Tisovský byl literárně činný od mládí téměř do konce života; jeho tvorba představuje více než padesát položek. Napsal například parafráze starších látek (Baron Prášil, Šibalství Enšpíglova). Na přelomu 19. a 20. století se více vydávaly jeho beletrie se vztahem k české přírodě. Dětem zde podával příběhy antropomorfizovaných zvířat zasazených do realistického prostředí, napsal například o malé myšce nebo o panství kmotra čápa. Také přeložil ze švédského originálu knihu pod názvem Podivuhodná cesta nezbedy Petra s divokými husami (1911), ve které dobře vystihl zásadní problém převodu tohoto zdařilého žánrového experimentu: jak převést šestisetstránkový cestopis s pohádkovým prvky do češtiny tak, aby neztratil přitažlivost pro dětské čtenáře.

Literát Tisovský se nevyhnul ani vědecko-populární práci (například publikaci Co jest grafologie), ani vzpomínkové próze (reprezentuje dílo o Jiráskovi a také jako litomyšlský žák redigoval sborník Jiráskovy Litomyšle 1911. Alois Jirásek byl mladému Tobiášovi po dobu jeho studia v Litomyšli nejen učitelem, ale i trvalým literárním vzorem. Později byl slavný český spisovatel i Tisovského přítelem.

Z díla[editovat | editovat zdroj]

Povídky a novely[editovat | editovat zdroj]

  • Povídky z kraje (1885)
  • Dědictví po otci (1886)
  • Zloděj u nádraží (1917)
  • Výstřel v bažinách (1930)
  • V záhadném bludišti (1931)

Knihy pro děti[editovat | editovat zdroj]

  • Příhody malé myšky (1896, 1914)
  • Na panství kmotra Čápa (1897)
  • Čumil a Chytrouš (1900)
  • V družině generála Deweta (1901)
  • Baron Prášil (1907)
  • vzdělávací kniha Vilém Tell (1910)
  • pohádky Na naší peci dějí se věci! (1912)
  • Lidka Maříková, filosofka (1917)
  • Příhody a dobrodružství lišáka Feriny (1934)
  • Šibalství Enšpiglova (1935)
  • Král Myška a princ Junák (vydal F. Šimáček, datum neznámé)

Romány pro dospělé[editovat | editovat zdroj]

  • Manželstvo na samotě (1908)
  • Vzpoura (1909)
  • Plíživé kroky (1925)
  • Alois Jirásek, jaký byl – vzpomínková próza (1936)
  • Jiráskova Litomyšl: studie a vzpomínky k šedesátým narozeninám Aloisa Jiráska (1911)

Vědecko-populární práce[editovat | editovat zdroj]

  • Co jest grafologie

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • román V. Heimburkové Ze života mé staré přítelkyně (1895), pod pseudonymem Dr. Jaromír Hvězda
  • Podivuhodná cesta nezbedy Petra s divokými husami (1911)

Vilímkovo nakladatelství vydalo v letech 1919–1925 Tisovského sebrané spisy (celkem 11 svazků) s ilustracemi O. Cihelky, V. Černého, V. Čutty a j.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

  • Dcera PhDr. Jaromíra Hüttlová (1893–1964) byla česká středoškolská profesorka, spisovatelka a překladatelka z němčiny a francouzštiny (přeložila více než 20 knih). Autorka více jak 40 knih převážně pro mládež a 11 titulů pro dospělejší čtenáře. Napsala učebnice němčiny.
  • Dcera PhDr. Miloslava Eliášová (1891–1942) byla profesorkou na Státních reálných gymnáziích. Také se věnovala psaní, je autorkou knih Příhody Odysseovy (1911), Cid: O národním hrdinovi španělském (1913), obě u nakladatele Šimáčka, znovu vyšly znovu v roce 1921 u nakladatele Šolce a Šimáčka.
  • Syn JUDr. Oldřich Eliáš (1895–1941) byl úředník, vrchní rada Nejvyššího finančního kontrolního úřadu v Praze. Zajímal se o kabbalu v souvislostech dějin židovského národa, studoval hebrejštinu, jako jeden z mála českých hermetiků ovládal starou hebrejštinu. Jeho monografie Golem – historická studie na podkladě okultním (Praha 1924, reprint 1996) je považována za nejlepší, co bylo ve světové literatuře k problematice magicky oživených soch publikováno. Z dalších publikací: Mrtví se mstí (na okraj záhadné smrti objevitele hrobky Tutanchámonovy, Praha 1923), Magie a démonologie ve staré Babylónii (Praha 1923, reprint 1997), Úvod do magie (Universalia, Praha 1935), Kabbala – pojem, dějiny a prameny (Praha 1938). Hodně publikoval časopisecky, redigoval časopis Stopy duše. Za německé okupace byl zatčen, po věznění na Pankráci byl převezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 8. listopadu 1941 zemřel.
  • Syn JUDr. Mojmír Eliáš (1901–1945) byl gestapem zatčen v lednu 1945 a vězněn v Terezíně, po návratu domů podlehl 5. června 1945 tyfové infekci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • POLÁČEK, Jiří. Galerie přírodní prózy: Vilém Mrštík, T. E. Tisovský. Brno, Veronica, regionální sdružení ČSOP Brno, 1997, roč. 11, č. 4, s. 30–31.
  • Ottův slovník naučný, sv. XXV, str. 469.
  • TRS, Čtrnáctideník pro oblast Choceň, Vysoké Mýto a Litomyšle, č. 9/2008.
  • Tisovské okénko. Zpravodaj obce Tisová, duben 2008, str. 3.
  • NEKONEČNÝ, Milan. Novodobý český hermetismus. 1. vydání, Vodnář, 1995.
  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]