T-62

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
T-62
T-62A
T-62A
Typ vozidla hlavní bojový tank
Země původu Sovětský svaz Sovětský svaz
Historie výroby
Výrobce Uralvagonzavod
Návrh 50. léta
Období výroby 1961–1975 (SSSR)
Vyrobeno kusů 22 700+
Základní charakteristika
Posádka 4
Délka 6,63m
Šířka 3,52 m
Výška 2,4 m
Hmotnost 41,5 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování 275 mm
Hlavní zbraň 115mm kanón
Sekundární zbraně 1x 7,62 mm spřažený kulomet 1x 12,7 mm proti letadlový kulomet
Pohon a pohyb
Pohon 12válcový diesel
390 kW (580 hp)
Odpružení torzní tyče
Max. rychlost 45 km/h
Dojezd 450 km, 650 km s přídavnými nádržemi

T-62 nebo Objekt 166 (rus. Объект 165) byl sovětský střední tank používaný v 60. a 70. letech 20. století. Do konce 70. let představoval spolu s T-54/55 základní výzbroj sovětských tankových vojsk. Vznikl modernizací konstrukce T-55 instalací mj. 115 mm kanónu. Vozidlo nepředstavovalo velký pokrok v konstrukci sovětských tanků a bylo zanedlouho nahrazeno tanky T-64 a jeho levnější verze T-72.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Identifikační prospekt americké armády s tankem T-62

V polovině 50. let 20. století bylo jasné, že tanky T-55 bude třeba nahradit modernější konstrukcí. Tuto potřebu urychlily snahy Francie a NSR v produkci vlastní tankové konstrukce, která později vyústila do tanku Leopard 1. Ve stejné době se objevilo nebezpečí v důsledku příchodu západních tanků M60 Patton a Centurion. Především nový 105 mm kanón tanku Centurion vzbuzoval v sovětských ozbrojených složkách velké obavy.

Modernizací T-55 byl pověřen OKB-520 v Nižním Tagilu, který připravil nový prototyp tanku označeného jako Objekt 165 se 100 mm (později označovaný jako T-62A) a Objekt 166 se 115 mm kanónem.[1] Stroj měl hmotnost 37,5 t a čtyřčlennou posádku (řidič, velitel, střelec, nabíječ). Od T-55 se lišil prodlouženým trupem a větší věží, do které se vešel nový 115 mm kanón U-STS s hladkým vývrtem a stabilizací. Byl to první sériově vyráběný tank s kanónem s hladkým vývrtem a také první sovětský tank vyzbrojený hladce vrtaným kanónem. Vyráběl se v letech 1961 - 1975.[2] Vyrobeno bylo více než 19 000 ks a šlo o poslední konstrukci středního tanku ve výzbroji SSSR.

Později byl nahrazen výrazně modernější konstrukcí T-64.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Celkově se tank neosvědčil, byl těžko ovladatelný a málo odolný, představoval jen nepatrné zlepšení oproti svým předchůdcům. Většina států Varšavské smlouvy si tedy ponechala stroje T-54/55. V sovětské armádě tank sloužil od roku 1961 a během války v Afghánistánu představoval hlavní tank sovětských jednotek.[3] Během Irácko-íránské války si irácké T-62 vedly poměrně dobře.[4]

Během války Jom Kippur přišla Sýrie o stovky těchto tanků a Izrael ukořistěné tanky otestoval. Bylo zjištěno, že jeho 115mm kanón je sice nebezpečná zbraň, ale rychlost střely je nižší než u srovnatelných západních strojů, při vzdálenostech nad 1200 m ztrácí kanón přesnost a tudíž v souboji s moderními tanky NATO nemůže obstát.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zbraně 20. století -- 600 nejznámějších zbraní světa. Praha : CESTY, 1997. 192 s. ISBN 978-80-247-3841-3.  
  • ZALOGA, Steven J.. Hlavní bojový tank T-62. 1965-2005. Praha : Grada Publishing a.s., 2011. 48 s. ISBN 80-7181-200-5.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sewell, S., Why Three Tanks?. Armor, CVII, 4, 1998, s. 21 - 29
  2. Haskew, M. E., Obrnená bojová vozidla 1945 - dodnes. Identifikační příručka obrněných vozidel. Svotka & Co., Praha, 2011, s. 33
  3. "The Soviet armored machines in the Afghanistan" [online]. [cit. 2014-11-15]. [1]. (anglicky) 
  4. The Iran–Iraq War Efraim Karsh pp.29–30.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]