T-62

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
T-62
T-62
T-62
Typ vozidla Hlavní bojový tank
Země původu Sovětský svaz Sovětský svaz
Historie výroby
Výrobce Uralvagonzavod
Návrh 50. léta
Období výroby 1961–1975 SSSR, 1975-1978 ČSSR, ~1980 Severní Korea
Vyrobeno kusů 22 700+
Základní charakteristika
Posádka 4
Délka 6,64 m
Šířka 3,37 m
Výška 2,40 m
Hmotnost 40 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování

Odlévaná věž 214 mm (242 po roce 1972) mm - přední část

153 mm strany věže

97 mm zadní část věže

40 mm střecha věže

102 mm se 60° přední část korby

79 mm horní strana korby

15 mm dolní strana korby

46 mm s 0° zadní část korby

20 mm dno korby

31 mm horní část korby
Hlavní zbraň 115 mm kanón U-5TS (2A20) s hladkým vývrtem hlavně (40 kusů munice)
Sekundární zbraně

7.62 mm PKT spřažený kulomet (2500 nábojů)

12.7 mm DŠK 1938/46 protiletadlový kulomet
Pohon a pohyb
Pohon V-55 12-válec 4-takt, jedno komorový 38,88 litr, vodou chlazený diesel
580 hp (433 kW) ve 2,000 rpm
Odpružení torzní tyče
Max. rychlost 50 km/h (pevný povrch)
40 km/h (terén)
Poměr výkon/hmotnost hp/tunu: 14,5 hp/t (10,8 kW/t)
Dojezd 450 km, 650 km
s přídavnými nádržemi

T-62 nebo Objekt 166 (rus. Объект 166) byl sovětský hlavní bojový tank používaný v 60. a 70. letech 20. století. Do konce 70. let představoval spolu s T-54/55 základní výzbroj sovětských tankových vojsk. Vznikl modernizací konstrukce T-55 instalací mj. 115mm kanónu. Vozidlo nepředstavovalo velký pokrok v konstrukci sovětských tanků a bylo zanedlouho nahrazeno tanky T-64 a T-72.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Identifikační prospekt americké armády s tankem T-62

V polovině 50. let 20. století bylo jasné, že tanky T-55 bude třeba nahradit modernější konstrukcí. Tuto potřebu urychlily snahy Francie a NSR v produkci vlastní tankové konstrukce, která později vyústila do tanku Leopard 1. Ve stejné době se objevilo nebezpečí v důsledku příchodu západních tanků M60 Patton a Centurion. Především nový 105mm kanón tanku Centurion vzbuzoval v sovětských ozbrojených složkách velké obavy.

Modernizací T-55 byl pověřen OKB-520 v Nižním Tagilu, který připravil nový prototyp tanku označeného jako Objekt 165 se 100mm (později označovaný jako T-62A) a Objekt 166 se 115mm kanónem.[1] Stroj měl hmotnost 37,5 t a čtyřčlennou posádku (řidič, velitel, střelec, nabíječ). Od T-55 se lišil prodlouženým trupem a větší věží, do které se vešel nový 115mm kanón U-STS s hladkým vývrtem a stabilizací. Byl to první sériově vyráběný tank s kanónem s hladkým vývrtem a také první sovětský tank vyzbrojený hladce vrtaným kanónem.[2] Mezi lety 1961 a 1975 vyrobili v Uralvagonzavodu ne méně než 20 000 ks tanků T-62.

Později byl nahrazen výrazně modernější konstrukcí T-64.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Celkově se tank neosvědčil, byl těžko ovladatelný a málo odolný, představoval jen nepatrné zlepšení oproti svým předchůdcům. Většina států Varšavské smlouvy si tedy ponechala stroje T-54/55, i kvůli vysoké ceně T-62. V sovětské armádě tank sloužil od roku 1961 a během války v Afghánistánu představoval hlavní tank sovětských jednotek.[3] Během Irácko-íránské války si irácké T-62 vedly poměrně dobře.[4] Spolu s T-54/55 se na počátku r. 1981 zúčastnily největší tankové bitvy této války, kdy (podle iráckých zdrojů) vyřadily 200 nepřátelských Chieftainů a Pattonů při ztrátě 50 vlastních strojů. Zbylé íránské tanky se stáhly.

Během Jomkipurské války představovaly egyptské a syrské T-62 zdatného soupeře izraelským tankům Patton a Centurion vyzbrojeným 105mm kanóny. T-62 lépe skórovaly v nočním boji. Sýrie přišla o stovky těchto tanků, které Izrael zařadil do své výzbroje pod označením Tiran-3. Později bylo okolo 120 z nich modernizováno a přeznačeno na Tiran-6.

Izrael několik ukořistěných T-62 poslal americké armádě a západoněmeckému Bundeswehru. Ty byly otestovány, což pomohlo při vývoji účinnější protitankové munice a 120mm kanónu tanku Leopard 2.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

T-62 na veřejné expozici ruských pozemních sil, 2015.
T-62 afghánské armády v Kábulu, 27. dubna 2004
Hořící syrský T-62 během války v Libanonu roku 1982 poblíž Jezzine

T-62 model 1961 (Objekt 166)[editovat | editovat zdroj]

Základní verze tanku vyvinutá v roce 1961 a ve výrobě od roku 1962 vyvinutá z tanku T-55. Oproti svému předchůdci byl tank vyzbrojen kanónem s hladkým vývrtem hlavně ráže 115 mm U-5TS. T-62 je prvním tankem na světě, který disponuje dělem s hladkým vývrtem hlavně. Věž měla větší průměr, kanón automaticky vyhazoval nábojnice pomocí dvířek, která se nacházela na zadní straně věže. Korba byla o 386 mm delší a 27 mm vyšší než u T-55.

T-62A (objekt 165)[editovat | editovat zdroj]

Tank T-62 vyzbrojený 100 mm kanónem D-54TS, vyvíjen současně s T-62 a do výzbroje zařazen v roce 1961. Pouze malá série, celkem bylo vyrobeno 25 kusů této varianty.

T-62 model 1967 (Objekt 166)[editovat | editovat zdroj]

Upravená verze T-62, sériově vyráběná od roku 1967, z krytu motorvého prostoru odstraněny poklopy pro přístup k motoru.

T-62 model 1972 (Objekt 166)[editovat | editovat zdroj]

Upravená verze T-62 vyráběna od roku 1972, poklop nabíječe vybaven držákem pro umístění protiletadlového kulometu DŠKM 38/46. Od roku 1975 jsou tanky vybavovány i laserovým dálkoměrem KTD-1 / KTD-2.

T-62K[editovat | editovat zdroj]

Velitelský tank vyráběný od roku 1964 do 1973. Doplněna radiostanice R-112 s anténami, tanková navigační aparatura TNA-2 a elektrocentrála AB-1-P / 230. Počet munice byl snížen na 36 nábojů, kvůli uvolnění prostoru pro komunikační vybavení.

T-62M (Objekt 166M)[editovat | editovat zdroj]

Modernizace vyráběná od roku 1983. Modernizace spočívá ve zvýšení palebných možností a ochrany tanku. Tank je vybaven pasivním přídavným pancířem věže a korby, spolu s protiminovou ochranou dna. Stejně je zlepšená i protineutronová ochrana. Tank je vybaven systémem řízení palby "Volna" (laserový dálkoměr KTD-2, balistický počítač BV-62, zaměřovač TŠSM-41U) a systémem PTŘS 9K116-1 Šeksna. Zvýšenou hmotnost tanku kompenzuje výkonnější motor V-55U. Vozidla jsou vybavena protiletadlových kulometem DŠKM nebo NSVT.

T-62MK[editovat | editovat zdroj]

Modernizovaný velitelský tank na úroveň T-62M. Modernizace probíhaly v rámci GO v opravárenských podnicích Sovětské armády.

T-62M-1 (Objekt 166M-1)[editovat | editovat zdroj]

Modernizované tanky od roku 1983. Modernizace spočívá ve zvýšení palebných možností a ochrany tanku. Tank je vybaven pasivním přídavným pancířem věže a korby, spolu s protimínovou ochranou dna. Je stejně je zlepšená protineutronová ochrana. Tank je vybaven systémem řízení palby "Volna" (laserový dálkoměr KTD-2, balistický počítač BV-62, zaměřovač TŠSM-41U) a systémem PTRS 9K116-1 Šeksna. Zvýšenou hmotnost tanku kompenzuje výkonnější motor V-46-5M. Vozidla jsou vybavena protiletadlových kulometem DŠKM nebo NSVT.

T-62M1 (objekt 166M1)[editovat | editovat zdroj]

Modernizované tanky od roku 1983. Modernizace spočívá ve zvýšení palebných možností a ochrany tanku. Tank je vybaven pasivním přídavným pancířem věže a korby, spolu s protiminovou ochranou dna. Je stejně je zlepšená protineutronová ochrana. Tank je vybaven systémem řízení palby "Volna" (laserový dálkoměr KTD-2, balistický počítač BV-62, zaměřovač TŠSM-41U) a systémem PTŘS 9K116-1 Šeksna. Zvýšenou hmotnost tanku kompenzuje výkonnější motor V-55U. Vozidla jsou vybavena protiletadlových kulometem DŠKM nebo NSVT.

T-62M1-1 (objekt 166M1-1)[editovat | editovat zdroj]

Modernizované tanky od roku 1983. Modernizace spočívá ve zvýšení palebných možností a ochrany tanku. Tank je vybaven přídavným pancířem věže a korby, spolu s protimínovou ochranou dna. Je stejně je zlepšená protineutronová ochrana. Tank je vybaven systémem řízení palby "Volna" (laserový dálkoměr KTD-2, balistický počítač BV-62, zaměřovač TŠSM-41U). Tank není vybavem systémem PTŘS 9K116-1 Šeksna narozdíl od verze T-62M1. Zvýšenou hmotnost tanku kompenzuje výkonnější motor V-46-5M. Vozidla jsou vybavena protiletadlových kulometem DŠKM nebo NSVT.

T-62M1-2 (objekt 166M1-2)[editovat | editovat zdroj]

Modernizované tanky od roku 1983. Modernizace spočívá ve zvýšení palebných možností a ochrany tanku. Tank je vybaven přídavným pancířem věže, spolu s protimínovou ochranou dna. Je stejně je zlepšená protineutronová ochrana. Tank je vybaven systémem řízení palby "Volna" (laserový dálkoměr KTD-2, balistický počítač BV-62, zaměřovač TŠSM-41U). Zvýšenou hmotnost tanku kompenzuje výkonnější motor V-55U. Vozidla jsou vybavena protiletadlových kulometem DŠKM nebo NSVT.

T-62M1-2-1[editovat | editovat zdroj]

Modernizované tanky od roku 1983. Modernizace spočívá ve zvýšení palebných možností a ochrany tanku. Tank je vybaven přídavným pancířem věže, spolu s protimínovou ochranou dna. Je stejně je zlepšená protineutronová ochrana. Tank je vybaven systémem řízení palby "Volna" (laserový dálkoměr KTD-2, balistický počítač BV-62, zaměřovač TŠSM-41U). Zvýšenou hmotnost tanku kompenzuje výkonnější motor V-46-5M. Vozidla jsou vybavena protiletadlových kulometem DŠKM nebo NSVT.

T-62D (Objekt 166D)[editovat | editovat zdroj]

Instalace prvků aktivní obrany Drozd (ERA) na tank T-62, motor V-55U. Pancíř zesílený stejně jako u verze T-62M.

T-62D-1 (Objekt 166D-1)[editovat | editovat zdroj]

Instalace prvků aktivní obrany Drozd (ERA) na tank T-62, motor V-46-5M.

T-62MB (Objekt 166MB)[editovat | editovat zdroj]

Modernizace tanku T-62M instalací přídavného dynamického pancíře místo doplňkového pancíře na čelo věže a korby od roku 1985. Část tanků má přídavný pancíř i na bočních stranách korby.

T-62MB-1[editovat | editovat zdroj]

Modernizace tanku T-62M-1 instalací přídavného dynamického pancíře na čelo věže a korby místo doplňkového krunýře. Část tanků má přídavný pancíř i na bočních stranách korby.

IT-1[editovat | editovat zdroj]

Raketový stíhač tanků vyráběný v letech 1968-1970, tento projekt sice byl zařazený do výzbroje Sovětské armády, ale byl velice neúspěšný. Projevila se jeho nepraktičnost. Ta spočívala především ve specializaci relativně těžkého vozidla na boj pouze s tanky nepřítele, k ničemu jinému se tedy nedalo použít. Proto raději byla dána přednost protitankovým střelám vypouštěným z kanonů klasických tanků. Mezi slabší stránky IT-1 patřila i rozměrnost a hmotnost zbraňového systému, a to nejen samotných raket a potažmo automatického zásobníku raket, ale také naváděcí aparatury, která měla nemalou hmotnost 520 kg. IT-1 ve výzbroji dlouho nevydržely, snad do roku 1973, většina z nich následně byla přestavěna na vyprošťovací vozidla.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zbraně 20. století: 600 nejznámějších zbraní světa. Překlad Petr Hanák. 1. vyd. Praha: Cesty, 1997. 192 s. ISBN 80-7181-200-5. Obsahuje rejstříky. 
  • ZALOGA, Steven J. Hlavní bojový tank T-62: 1965-2005. Překlad Jiří Mareš; ilustrace Tony Bryan. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 48 s. (Válečná technika). ISBN 978-80-247-3841-3. Obsahuje bibliografii a rejstřík. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sewell, S., Why Three Tanks?. Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine Armor, CVII, 4, 1998, s. 21–29
  2. Haskew, Michael E. Obrněná bojová vozidla 1945 - dodnes: identifikační příručka obněných [i.e. obrněných] vojenských vozidel. 1. české vyd. Praha: Svojtka & Co., 2011. 192 s. ISBN 978-80-256-0577-6. S. 33
  3. "The Soviet armored machines in the Afghanistan" [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 
  4. The Iran–Iraq War Efraim Karsh pp.: 29–30.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]