Třinec (nádraží)
| Třinec (Trzyniec) | |
|---|---|
 Nádraží před přestavbou v roce 2016 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Město | Třinec |
| Souřadnice | 49°41′15″ s. š., 18°39′43,92″ v. d. |
  Třinec | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 349241 |
| Trať | Bohumín–Čadca |
| Nadmořská výška | 300 m n. m. |
| V provozu od | 8. ledna 1871 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11 |
| Dopravní koleje | 11 + 1 kusá |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (5) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Městská hromadná doprava (autobusy) |
| Služby ve stanici |         |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Třinec (Trzyniec) je železniční stanice v severní části města Třinec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji nedaleko řeky Olše v těsné blízkosti areálu Třineckých železáren. Leží na elektrizované trati Bohumín–Čadca a oficiálně nese český i polský název města. Dále se ve městě nacházejí ještě zastávky Třinec centrum a Třinec-Konská.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První návrhy na vybudování trati, která by spojovala oblasti v Rakouském Slezsku s východními oblastmi monarchie, přišly koncem 50. let 19. století od Ludwiga Hoheneggera, ředitele Těšínské komory. Těšínská komora totiž vlastnila hutě jak v Třinci, tak v Liptově a Spiši, a dráha by zjednodušila a zlevnila dopravu surového železa z těchto hutí do Třince a také dopravu železné rudy z těchto oblastí. Vyrobené produkty by byly více konkurenceschopné proti železu produkovanému v pruských železárnách.[1]
Stanice byla vybudována jakožto součást projektu vzniklé společnosti Košicko-bohumínská dráha (KBD) spojující Bohumín a Košice, autorem podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Anton Dachler. 1. prosince 1869 byl uveden do provozu úsek z Bohumína do Českého Těšína, pro nedostatek financí a pozastavení stavby byl pravidelný provoz na dokončené trati zahájen 8. ledna 1871. Těsná blízkost areálu Třineckých železáren přímo souvisí s primárním průmyslovým záměrem výstavby trati. Roku 1907 byla dokončena druhá kolej mezi Českým Těšínem a Jablunkovem, do Bohumína byla pak trať rozšířena v roce 1915. Roku 1921 provoz od KBD převzaly Československé státní dráhy, společnost včetně třinecké stanice však zůstala v soukromých rukou až do roku 1945.[2]
Z důvodu nutnosti zvýšení přepravní kapacity stanice proběhla koncem 50. let 20. století kompletní přestavba budov i kolejiště třinecké stanice. Namísto starého nádraží byla roku 1957 otevřena nová výpravní budova ovlivněná bruselským stylem podle návrhu architekta Josefa Dandy s typickou věžovitou nástavbou, použitou později například při projektu nového chebského nádraží (1962). Součástí interiéru byly též vyzdívané balkóny. Elektrická trakční soustava sem byla dovedena v červnu roku 1964 v rámci posílení infrastruktury socialistického Československa pro těžký průmysl v protnutých regionech i jakožto hlavního spojení hlavního města a východu ČSR.
Roku 2016 byla dokončena přestavba, rekonstrukce a modernizace budovy a areálu nádraží. Věžovitá přístavba s nepotřebnými kancelářskými prostory byla zbourána a nahrazena proskleným otevřeným terminálem.
Názvy stanice[3][editovat | editovat zdroj]
- 1871–1921 Trzynietz
- 1921–1938 Třinec
- 1938–1939 Trzyniec
- 1939–1945 Trzynietz
- 1945–2012 Třinec
- 2012–dosud Třinec (Trzyniec)
Popis[editovat | editovat zdroj]
Nachází se zde jedno hranové nástupiště u staniční budovy s přístřeškem a dvě krytá ostrovní nástupiště s nadchody a elektronickým informačním systémem. Podchod umožňuje podejít kolejiště na západní stranu od nádraží. Proběhla rekonstrukce stanice a úpravy parametrů nádraží na koridorovou stanici, od roku 2016 probíhá úprava železničního úseku z Bohumína ke slovenské hranici pro traťovou rychlost až 160 km/h. Kolejiště stanice je větveně propojeno s areálem Třineckých železáren.
Provoz osobní dopravy[editovat | editovat zdroj]
Vlaky ČD a zastávka jsou součástí ODIS, vlaky jezdí v systému Esko jako linka S2.[4] Ve stanici zastavují osobní vlaky, spěšné vlaky a vlaky SC vlaky ve směrech Bohumín, Hranice na Moravě, Mosty u Jablunkova, Návsí, Opava východ, Ostrava hlavní nádraží, Ostrava-Stodolní, Ostrava-Svinov, Praha hlavní nádraží, Praha-Vršovice.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. www.zsr.sk [online]. [cit. 2013-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24.
- ↑ Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
- ↑ Jablonné nad Orlicí. Atlas kolejowy / Atlas drah [online]. [cit. 2023-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Schéma železnice. kodis.cz [online]. [cit. 2021-06-06]. Dostupné online.
- ↑ ..: Třinec (Trzyniec) - Příjezdy a odjezdy vlaků 2023 :... Želpage.cz [online]. [cit. 2023-06-16]. Dostupné online.
