Tři zlaté vlasy děda Vševěda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o Erbenově pohádce. Další významy jsou uvedeny na stránce Tři zlaté vlasy děda Vševěda (rozcestník).
Ilustrace pohádky od Věnceslava Černého
Plaváček přichází k sídlu děda Vševěda (Artuš Scheiner)

Tři zlaté vlasy děda Vševěda je pohádka Karla Jaromíra Erbena, poprvé publikovaná v almanachu Máj roku 1860.[1] Je známá i v jiných jazycích.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Hrdinou pohádky je chudý sirotek Plaváček, který se podle sudby má stát a později skutečně stane zetěm krále. Králi je to natolik proti mysli, že se Plaváčka několikrát pokusí připravit o život; Plaváček však pokaždé vyvázne buď šťastnou náhodou, nebo přičiněním své kmotry-sudičky. Naposled jej král pošle – v naději, že Plaváček cestou zahyne – pro tři zlaté vlasy děda Vševěda.

Po cestě Plaváček postupně přijde k převozníkovi, který navzdory stáří a únavě nemůže opustit svou službu, do města s jabloní, která přestala rodit omlazující jablka, a do města se studnou, z níž přestala prýštit živá voda. Všem slíbí, že u děda Vševěda zjistí řešení jejich potíží. Když pak přijde do Vševědova příbytku, znovu se setká se svou kmotrou, která je Vševědovou matkou; vylíčí jí svůj příběh a ona během noci Vševědovi tři zlaté vlasy vytrhne a vyzví na něm odpovědi na Plaváčkovy otázky. Plaváček tak obyvatelům měst i převozníkovi pomůže a tři zlaté vlasy donese králi.

Král se pak vydá hledat živou vodu a omlazující jablka, o nichž Plaváček po návratu vyprávěl, cestou se však musí sám ujmout neukončitelné služby převozníka a do svého království se již nevrátí.

Psychologický výklad[editovat | editovat zdroj]

Pohádka se opakovaně stala předmětem psychologického výkladu: člověk hledá faktory nahlodávající jeho vitalitu (srv. obrazy vyschlé studny, nerodícího stromu, vyčerpávající služby). Může je najít a do větší či menší míry překonat, ale jen s pomocí druhého (Vševědova matka) a jen když je ochoten konfrontovat se s temnými stránkami svého já (ohrožující král, temný les a také sám děd Vševěd, který je v pohádce líčen jako lidožrout; ve verzi bratří Grimmů mluví pohádka o třech ďáblových vlasech).[2][3]

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Jiná zpracování[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ERBEN, Karel Jaromír. České pohádky. Praha: [s.n.], 1919. Dostupné online. 
  2. Verena Kast, O důvěře ve vlastní osud, Praha: Portál 2012
  3. Osvaldo Poli, Můj život beze mne, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 2014, str. 46nn.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]