Třebařov
| Třebařov | |
|---|---|
 Sousoší Nejsvětější Trojice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Moravská Třebová |
| Obec s rozšířenou působností | Moravská Třebová (správní obvod) |
| Okres | Svitavy |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°49′47″ s. š., 16°42′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 902 (2023)[1] |
| Rozloha | 15,62 km²[2] |
| Katastrální území | Třebařov |
| Nadmořská výška | 360 m n. m. |
| PSČ | 569 33 |
| Počet domů | 299 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Třebařov 44 569 33 Třebařov obec@trebarov.cz |
| Starosta | Martin Driml |
| Oficiální web: www | |
  Třebařov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 578908 |
| Kód části obce | 169358 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Třebařov (německy Triebendorf)[4] se nachází v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Žije zde 902[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší doložená podoba jména z roku 1267 zní Trivernsdorf, což byla zkrácenina původního Trebowernsdorf ("ves Třebovanů", tj. lidí z Třebové). Česká varianta (překlad) německého jména je poprvé doložena z roku 1398 jako Třebovářov, založená na obyvatelském jméně Třebovář - "Třebovan", tj. obyvatel Třebové (nářeční tvoření jmen obyvatel příponou -ář je doloženo z různých míst Moravy, mimo jiné i Moravskotřebovska). Podobně jako u německého jména došlo u českého ke zkrácení (Třebařov je úřední tvar až od čtvrtiny 20. století).[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původní osídlení bylo zřejmě slovanské. První písemná zmínka o Třebařově je ze 27. dubna roku 1267, kdy Boreš z Rýzmburka daroval bratřím poustevníkům řádu augustiniánů ze svých pozemků 24 lánů v Tatenici a 4 lánů v Třebařově, včetně mlýna a desátku ze svého hřebčína. Krátce na to zde na návrší nad řekou Moravskou Sázavou augustiniáni eremité vysadili nejstarší klášter svého řádu na Moravě, zasvěcený Koruně Panny Marie, lat.Corona Sanctae Mariae, něm. Marienskrone, zkráceně Kron. Roku 1270 převor Oldřich od rychtáře Konráda Surmana koupil třebařovskou zákupní rychtu a přeměnil ji v klášterní dvůr. Roku 1275 zakladatel kláštera Boreš z Rýzmburka rozhojnil klášterní majetek další donací [6]. Roku 1364 císař Karel IV. potvrdil klášteru předchozí privilegia. Roku 1398 byl Třebařov částí třebovského panství, roku 1408 dostal od pánů z Kunštátu právo odúmrti. Roku 1421 řeholníci uprchli před husity do kláštera sv. Tomáše v Brně, odkud se v letech 1437–1513 snažili o obnovení svého konventu, definitivě opuštěného roku 1550.
Třebařov se dělil na Velký a Malý. Roku 1602 to byly dvě samostatné vsi a každá měla svého rychtáře, patřily k zábřežskému panství. Roku 1875 byly opět přičleněny k panství třebovskému. Roku 1881 byly spojeny v jednu obec.
Heraldika[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka obce byly vytvořeny na základě historické pečeti. Obsahují motivy tří mušlí, symbolu sv. Augustina z kláštera Koruna Panny Marie, a dubové ratolesti, která je vykládána jako symbol síly a mohutnosti zdejších lidí. Motiv tří mušlí je vykládán také jako společenství tří částí, na které se obec dělila. Znak i prapor obce byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny z 15. 11. 2005. [7][8]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel Nejsvětější Trojice z r. 1769[9]
- Boží muka
- Sousoší Nejsvětější Trojice
- Ruina klášterního kostela Koruna Panny Marie (lat.Corona Sanctae Mariae) – zřícenina jednolodního gotického kostela, nejstarší památka v obci. Kostel sloužil od třetí čtvrtiny 13. až do konce 18. století původnímu účelu. Torzo vstupní západní partie kostela se zvonicí bylo nedávno rekonstruováno. Gotický reliéf Narození Páně je vystaven v Národní galerii v Praze.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Jindřich Kučera (1925–2010) – český lingvista, průkopník korpusové lingvistiky a počítačového zpracování přirozeného jazyka
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Torzo klášterního kostela Koruna na severním okraji obce -
Monumentální budova základní školy, před ní pomník padlým z I. sv. války -
Pošta -
Reliéf Narození Páně z kostela v Třebařově (Národní galerie v Praze)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 576.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 608, 609.
- ↑ Foltýn 2005, s. 681
- ↑ Archivovaná kopie. www.trebarov.cz [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-31.
- ↑ [1]
- ↑ S.R.O., World Media Partners,. Představení obce - Třebařov. www.regionmtj.cz [online]. [cit. 2018-10-09]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Dušan Foltýn a kolektiv: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Libri Praha 2005, ISBN 80-7277-026-8, s. 681 - 683
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebařov na Wikimedia Commons - Třebařov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
