Třebíčská židovská čtvrť
Třebíčská židovská čtvrť je jednou z nejzachovalejších židovských čtvrtí v Evropě. Dne 3. července 2003 byla zapsána do seznamu UNESCO. Je také jedinou židovskou památkou mimo území Izraele, která je zapsána na seznamu UNESCO. Tato čtvrť je cenná hlavně původními domy a původním historickým půdorysem, nachází se na levém břehu řeky Jihlavy a pod skalami třebíčského Hrádku. Na západě je ohraničena Žerotínovým náměstím a na východě bývalou Subakovou koželužnou. Ghetto se vyvíjelo již od 12. století, zachováno bylo 123 domů stavěných v různých stavebních slozích, dvě synagogy a židovský hřbitov. Nyní se zde klade důraz na renovaci a rekonstrukci starých domů, na zpřístupnění památek turistům, na vybudování turistické infrastruktury a další důležité prvky. Jsou zde stavěny nové kavárny, vinárny a hostely.
Historie
První důkazy o židovských obyvatelích pochází z roku 1410, židovská obec je doložena v 16. století. Od konce 18. století zde byla jedna z nejpočetnějších židovských obcí na Moravě. V roce 1799 zde žilo 1770 obyvatel, roku 1848 zde žilo 1612 osob židovského vyznání, v roce 1900 už jen pouhých 663 osob a v roce 1930 již jen 300 osob. Po druhé světové válce zde žilo už jen minimum židů.
Roku 1556 zde bylo 19 domů, později více než 120 domů. V letech 1639-1642 zde byla postavena Stará synagoga, nová synagoga byla postavena až v počátcích 17. století. Přibližně ve stejnou dobou byl založen i místní židovský hřbitov, ležící nad Týnským potokem.
Během druhé světové války bylo židovské město téměř vylidněno, mnoho obyvatel bylo posláno do koncentračních táborů, často do Osvětimi nebo Terezína. Někteří obyvatelé utekli do španělského města Sagunta. Po válce se do Třebíče vrátilo asi deset původních obyvatel.
V roce 1985 byla třebíčská židovská čtvrť zasažena stoletou povodní, velká část ghetta byla zaplavena. Z těchto důvodů byly postaveny povodňové hráze a nyní je město před velkou vodou chráněno.
Nyní se židovská čtvrť, která je od roku 2003 zapsána na seznamu UNESCO, podrobuje důkladné rekonstrukci.
Poloha a ulice
Třebíčská židovská čtvrť se nachází severně od městského jádra, leží na levém břehu řeky Jihlavy, je jí oddělená od centra města. Leží pod náhorní plošinou Hrádek. Hlavní ulice jsou Blahoslavova ulice a ulice Leopolda Pokorného. Čtvrť leží na katastru městské části Zámostí, v Zámostí leží i Tiché náměstí a Žerotínovo náměstí. Další ulice jsou například ulice Úzká, Zadní, Stinná, Pod Podhloubím, V Mezírce a ulice Na Výsluní a Subakova.
Významné památky
Dům v ulici Leopolda Pokorného čp. 2
Přímo při vstupu do židovského města, u řeky Jihlavy, stojí renesanční dům s podhloubím neseným třemi kamennými sloupy. V době, kdy město vlastnil hrabě Jan Josef z Valdštejna byl pořízen plán stavby zdí oddělujících židovskou čtvrŤ od křesťanského zbytku města. Brána, která zde dříve stávala a společně s dráty a řetězy nataženými přes Blahoslavovu ulici oddělovala obě města v době noci, víkendů a svátků obou náboženství byla zničena během požáru v roce 1873.
Dům v ulici Leopolda Pokorného čp. 5
Tento renesanční dům pochází z 16. století a je typický domem židovských ghett. Typickým prvkem je jednosloupové rohové podhloubí, dalším typickým prvkem je zkosení zadní hrany domu. Přízemí domu bylo využíváno jako dílna a obchod, v patře domu se bydlelo. Nyní je dům rekonstruovaný a je prohlášen za kulturní památku.
Radnice
Barokní budova bývalé židovské radnice pochází zřejmě z 17. století, kdy židovské město mělo svého rychtářě a konšely. Existoval i pojem židovské právo. Typickým prvkem jsou valené klenby v přízemí s lunetami, fasáda pochází z roku 1899 a je dílem Jaroslava Herzána. Prvními rychtáři byli Mojžíš Bauer, Joel Bauer a Josef Abraham Bauer. Posledním rychtářem a zárověň prvním starostou byl Ber Löw Bachrach.
Rabinát
Rabinát se nacházel v domě poblíž Přední synagogy a byl postaven v barokním slohu. Pochází z 17. století a jeho poznávacím znamením je mohutný opěrný pilíř na průčelí domu. Rabinát je bydliště a kancelář rabína. V přízemí domu se nacházely obchodní prostory. Někteří třebíčští rabíni byli Aron Nepole, Arje Jehuda Löv ben Menachen Krochmal a v 19. století proslulý Joachim Josef Pollak (1828 - 1879), který vyučoval i na třebíčském gymnáziu.
Židovská škola
Původní škola, zmíněná již v roce 1601 byla školou zaměřenou na výuku židovského náboženství. Roku 1787 byla v židovském městě zřízena obecná škola. Prvním kantorem byl Isaiáš Adler, od roku 1881 se zde vyučovalo také česky, dříve pouze hebrejsky. Další vzdělání bylo zajišťováno třebíčským gymnáziem.
Přední synagoga
Přední synagoga byla postavena mezi lety 1639 - 1642, byla nazývaná také Stará škola. V roce 1757 byla o patro snížena z důvodu že slavnostní osvětlení interiéru vadilo výhledům ze zámku kněžně z Lichtnštejna. V roce 1759 a 1821 byla synagoga opravována, renovována byl v letech 1856 až 1857 a v tuto dobu zřejmě obrdžela dnešní vzhled, kde dominují gotizující okna a lomené oblouky. Upravena byla ješte v letech 1880 a 1922, během druhé světové války byla stavba poškozena a využívána jako skladiště. V roce [[1952]byla prodána církvi československé husitské, která ji stavebně adaptovala pro své bohoslužby.
Přední synagoga je volně stojící jednopatrová budova s obdélníkovým půdorysem a valbovou střechou. Interiér chrámu byl ovlivněn křesťanskými chrámy, vstup byl ze západu, na východní straně byla schránka na tóru, vyvýšené řečniště se ncházelo na malé půlkruhové plošině. Muži se modlili odděleně od žen v dřevěných lavicích, ženy se modlívaly na galerii podepřené dvěma sloupy. Tato galerie byla přístupná pouze vnějším schodištěm. Hlavní sál byl prosvětlen dohromady šesti okny, na třech stranách po dvou oknech.
Dům v ulici Leopolda Pokorného čp. 25
barokní dům s balkonem na kamenných krakorcích a s dochovanou empírovou fasádou s pilastry, palmetovým dekorem a figurálními motivy. V přízemí domu jsou zachované kované dveře a malé portálky. Balkon tohoto domu je situován do Stinné ulice, v tomto domě žil i Leopold Pokorný.
Ulička s prampouchy
Jedná se o typický prvek zástavby moravských ghett, prampouchy jsou klenuté rozpínací oblouky které se rozpínají mezi domy v ulicích. Tato ulice spojuje Havlíčkovo nábřeží a Subakovu ulici, je dlážděna řícními valouny.
Subakova koželužna
Na východním konci židovské čtvrti budovala rodina Subaků koželužské dílny a továrnu na výrobu kůží, největšího rozmachu firma dosáhla za J. H. Subaka. Od roku 1871 směla firma nést na svém štítě císařský znak. V roce 1878 se firma dokonce zúčastnila Světové výstavy v Paříži, v té době pro ní pracovalo 400-600 zaměstnanců. Její zánik se datuje do třicátých let 20. století, podnik byl v roce 1931 uzavřen a prostory továrny byly upraveny na byty, v prostorách koželužny se odehrával i první ročník festivalu Zámostí.
Zadní synagoga
Zadní synagoga (Nová synagoga a Neuschul) pochází z roku 1669. Nejdůležitější částí byla východní stěna, která směřuje k Izraeli, zde se ncházela schránka s Tórou. Na stěnách synagogy se nachází malby, které se dochovaly z let 1706 - 1707, byly malovány bez šablon (od ruky). Jedná se především o biblické verše v hebrejštině a citáty z Talmudu. Na stropě je barokní štuková výzdoba. V roce 1837 byla ze severní strany přistavěna i ženská galerie.
V roce 1926 přestala být synagoga využívána k |náboženským účelům a sloužila jako skladiště Subakovy koželužny, po zániku koželužen zde bylo skladiště národního podniku Zelenina Třebíč. Tímto zacházením byla synagoga zdevastována a od roku 1988 do roku 1997 byla kompletně rekonstruována. Od té doby slouží jako výstavní a koncertní sál, na ženské galerii je umístěna stálá expozice Pražského židovského muzea.
V sousedním domě je penzion a informační centrum města Třebíče, je zde i možnost přístupu na bezdrátový internet zdarma.
Chudobinec
Barokní budova chudobince je zvláštní tím, jak se dům dělí pro několik dílových vlastníků, dům se dělí horizontálně i vertikálně, je to jev zvaný kondominium. Tento dům má několik vstupů v různých výkových úrovních. Dům sloužil jako chudobinec již od roku 1908, již po celé 19. století se chudobinec nacházel jinde.
Nemocnice
Židovská nemocnice (Špitál) existovala v židovské čtvrti již hodně dávno, první zmínky jsou o něm již v roce 1661, na počátku 19. století se léčilo v prostorách obecního domu. Až roku 1852 byla postavena obecní nemocnice s kapacitou 24 lůžek, jejím ředitelem byl Dr. Sigmund Schusny.
Vozová cesta
Spojuje židovské město s židovským hřbitovem, je to stoupající ulice směrem na Hrádek. Dnes je to ulice s názvem Skalní.
Židovský hřbitov
Židovský hřbitov byl založen na počátku 17. století a je jedním z nejlépe dochovaných a největších židovských hřbitovů v Evropě.
Osobnosti
- Moriz Habrofsky (1822 - 1849) - předseda studenstkého revolučního výboru ve Vídni
- Wolfgang Wessely (1801 - 1870) - právní a orientalista, první universitní profesor v tehdejším Rakousku
- Joachim Josef Pollak (1828 - 1879) - profesor na třebíčském gymnáziu a rabín
- Adolf Kurrein (1846 - 1919) - teplický rabín
- Kurt Konrád (1908 - 1941) - levicově orientovaný publicista a literární kritik, popraven nacisty v Mauthausenu.
- Leopold Pokorný () - voják
- Francis Lederer (1900 - 2000) - Úspěšný herec v předválečném Německu a od r. 1932 v Hollywoodu, přes 50 filmových a televizních rolí.