Třída Wittelsbach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Wittelsbach
SMS Wittelsbach
SMS Wittelsbach
Obecné informace
Uživatelvlajka Kaiserliche Marine
Typpredreadnought
Lodě5
Zahájení stavby1899–1900
Spuštění na vodu1900–1901
Uvedení do služby1902–1904
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Kaiser Friedrich III
Nástupcetřída Braunschweig
Technické údaje
Výtlak12 596 t (standardní)
12 798 t (plný)
Délka125,2 m (na vodorysce)
126,8 m (celková)
Šířka20,8 m
Ponor8,04 m
Pohon12 kotlů
3 parní stroje s trojnásobnou expanzí
3 lodní šrouby
Rychlost17,5 uzlu
Dosah5000 nám. mil při 10 uzlech
Posádka683
Výzbroj4× 240mm kanón (2×2)
18× 150mm kanón (18×1)
12× 88mm kanón (12×1)
6× 450mm torpédomet
Pancíř100–225mm boky
50mm paluba s 75–120mm konci
250mm dělové věže
150mm sekundární věže
70mm štíty děl
140mm kasematy
140–250mm velitelská věž

Třída Wittelsbach byla lodní třída predreadnoughtů Kaiserliche Marine. Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1902–1904. Všech pět lodí bylo na počátku první světové války v aktivní službě. Během války byly převedeny k pomocným úkolům.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Do jejich stavby se zapojily loděnice Kaiserliche Werft Wilhelmshaven ve Wilhelmshavenu, Schichau-Werke v Danzigu, Germaniawerft v Kielu a AG Vulcan Stettin v Hamburku.[1]

Jednotky třídy Wittelsbach:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Wittelsbach Kaiserliche Werft Wilhelmshaven 1899 3. července 1900 15. října 1902 Od roku 1916 cvičná a depotní loď minolovek. Sešrotována 1921.
Wettin Schichau-Werke 1899 6. června 1901 1. října 1902 Od roku 1916 cvičná a depotní loď minolovek. Sešrotována 1921.
Zähringen Germaniawerft 1899 12. června 1901 25. října 1902 Od roku 1916 cvičná loď. Od roku 1917 cílová loď. Po válce vyřazena. Roku 1926 modernizována na rádiem řízenou cílovou loď. Roku 1944 v Gdyni potopena náletem. Po vyzvednutí podruhé potopena k zablokování přístavu. Po válce sešrotována.
Schwaben Kaiserliche Werft Wilhelmshaven 1900 19. srpna 1901 13. dubna 1904 Od roku 1916 cvičná loď. Sešrotována 1921.
Mecklenburg AG Vulcan Stettin 1900 9. listopadu 1901 25. června 1903 Od roku 1916 vězeňská loď. Sešrotována 1921.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Průřez bitevní lodí třídy Wittelsbach

Koncepčně lodi navazovaly na třídu Kaiser Friedrich III. Hlavní výzbroj tvořily čtyři 240mm kanóny ve dvouhlavňových věžích. Sekundární ráži zastupovalo osmnáct 150mm děl (čtyři v jednohlavňových věžích, zbytek v kasematách), které doplňovalo dvanáct 88mm děl a šest 450mm torpédometů.[2] Pohonný systém tvořilo dvanáct kotlů a tři parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 14 000 hp, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 17,5 uzlu. Dosah byl 5000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]

Osudy[editovat | editovat zdroj]

Wittelsbach

Všech pět lodi bylo na počátku první světové války v aktivní službě. Byly součástí německého Širokomořského loďstva, konkrétně 4. eskadry viceadmirála Erhardta Schmidta.[3] Operovaly v Baltském moři. V letech 1915–1916 byly jednotlivé lodě, kvůli zastaralosti a nedostatku personálu, převedeny k pomocným úkolům. Wittelsbach, Wettin, Schwaben a Mecklenburg byly sešrotovány nedlouho po válce. Pouze Zähringen německé námořnictvo používalo nadále jako cílovou loď a potopen byl až na sklonku druhé světové války.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c WITTELSBACH battleships (1902 - 1904) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 94–95. 
  3. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 248. [Dále jen Hrbek (2001)]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]