Přeskočit na obsah

Třída Virginia (1972)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Virginia
USS Virginia (CGN-38)
USS Virginia (CGN-38)
Obecné informace
UživatelVlajka US Navy
Typkřižník
Lodě4
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída California
Nástupcetřída Ticonderoga
Technické údaje
Výtlak9 625 t (standardní)
11 000 t (plný)
Délka178,4 m
Šířka19,2 m
Pohon2 nukleární reaktory D2G
2 turbíny
Rychlost30+ uzlů (56+ km/h)
Posádka530 důstojníků a námořníků
VýzbrojPo dokončení:
2× 127mm Mk 45
2× Mk 26 (2hl.)
SM-1MR
ASROC
2× 324mm torpédomet (3hl.)
LetadlaSH-2 Seasprite

Třída Virginia byla lodní třída raketových křižníků Námořnictva Spojených států amerických s jaderným pohonem. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Jejich hlavním úkolem byl doprovod a protivzdušná obrana svazů letadlových lodí. V operační službě byly v letech 1976–1998. Po jejich vyřazení si americké námořnictvo ponechalo pouze provozně méně nákladné konvenční křižníky třídy Ticonderoga.[1]

Americká loděnice Newport News Shipbuilding & Dry Dock Company postavila v letech 1972–1980 celkem čtyři křižníky této třídy.[2]

Jednotky třídy Virginia:

Jméno Založení kýlu Spuštěna na vodu Vstup do služby Osud
USS Virginia (CGN-38) 19. srpna 1972 14. prosince 1974 11. září 1976 vyřazen
USS Texas (CGN-39) 18. srpna 1973 9. srpna 1975 10. září 1977 vyřazen
USS Mississippi (CGN-40) 22. února 1975 31. července 1975 5. srpna 1978 vyřazen
USS Arkansas (CGN-41) 17. ledna 1977 21. října 1978 18. října 1980 vyřazen

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
USS Virginia v roce 1984

Konstrukčně navazovaly na předchozí třídu California. Po dokončení byla výzbroj následující. Hlavňovou výzbroj tvořily dva 127mm kanóny ve věžích na přídi a zádi. Před a za nástavbou byla také umístěna dvojitá odpalovací zařízení Mk 26, ze kterých byly vypouštěny protiletadlové řízené střely Standard SM-1MR či raketová torpéda ASROC. Protiponorkovou výzbroj doplňovaly dva tříhlavňové 324mm torpédomety a palubní protiponorkový vrtulník SH-2 Seasprite systému LAMPS I (Light Airborne Multi-Purpose System).

Lodě byly vybaveny podpalubním hangárem – vrtulník přistával na plošině, která byla zároveň výtahem. Plošina poté klesla i s vrtulníkem do podpalubí a nad ní se zavřela vrata. Systém se ovšem v praxi neosvědčil a později již lodě vrtulníky nenesly.[1]

Modernizace

[editovat | editovat zdroj]
Příď křižníku USS Mississippi. Mezi dělovou věží a můstkem jsou vidět protilodní střely Harpoon.
Vrtulník vyzvedává muže z paluby USS Mississippi. Prostor omezují dva rozměrné kontejnery střel Tomahawk.

V 80. letech byla výzbroj rozšířena - před nástavbou se objevily dva čtyřnásobné kontejnery protilodních střel RGM-84 Harpoon, na zádi byly (na přistávací plošině pro vrtulníky) instalovány dva čtyřnásobné kontejnery střel s plochou dráhou letu BGM-109 Tomahawk, lodě dostaly též dva 20mm kanónové systémy blízké obrany Phalanx a čtyři 12,7mm kulomety. Používána byla rovněž modernější verze protiletadlových řízených střel Standard SM-2MR.

Pohonný systém byl shodný s třídou California. Tvořily ho dva jaderné reaktory D2G firmy General Electric a dvě turbíny. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 30 uzlů.[2]

Vyřazení

[editovat | editovat zdroj]

Na konci 80. let byla zvažována rozsáhlá modernizace všech čtyř lodí, zahrnující například instalací nejmodernějšího zbraňového systému Aegis, radaru SPY-1B a výzbroje soustředěné do vertikálních vypouštěcích sil (VLS). Nákladnost přestavby a provozu lodí s jaderným pohonem však vedla k tomu, že je námořnictvo raději nechalo sešrotovat a ponechalo si pouze modernější a konvenčně poháněné lodě třídy Ticonderoga. Jako poslední byl roku 1998 vyřazen Arkansas. Celá třída přitom nebyla ani v polovině plánované čtyřicetileté životnosti.[1]

  1. a b c CGN-38 Virginia Class [online]. Globalsecurity.org, rev. 2008-05-09 [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 52. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]