Třída Sacuma

Třída Sacuma
	Sacuma
Obecné informace
Uživatel	Japonské císařské námořnictvo
Typ	predreadnought
Lodě	2
Osud	vyřazeny
Předchůdce	třída Katori
Nástupce	třída Kawači
Technické údaje Sacuma
Výtlak	19 372 t (standardní); 19 700 t (plný)
Délka	146 m (na vodorysce); 146,9 m (max.)
Šířka	25,4 m
Ponor	8,4 m
Pohon	20 kotlů; 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí; 2 lodní šrouby; 17 300 hp
Rychlost	18,25 uzlu
Posádka	887
Výzbroj	4× 305mm kanón (2×2); 12× 254mm kanón (6×2); 12× 120mm kanón (12×1); 4× 76mm kanón (4×1); 5× 450mm torpédomet
Pancíř	102–229mm boky; 178–234mm barbety hlavních věží; 50mm paluba; až 229mm hlavní věže; 178mm sekundární věže; 152mm kasematy; 152mm velitelská věž
Technické údaje Aki
Výtlak	20 100 t (standardní); 21 800 t (plný)
Délka	146,9 m (na vodorysce); 150 m (max.)
Šířka	25,5 m
Ponor	8,4 m
Pohon	15 kotlů; 2 parní turbíny; 2 lodní šrouby; 24 000 hp
Rychlost	20 uzlů
Posádka	931
Výzbroj	4× 305mm kanón (2×2); 12× 254mm kanón (6×2); 8× 152mm kanón (8×1); 12× 76mm kanón (12×1); 5× 450mm torpédomet
Pancíř	až 229mm boky; až 234mm barbety hlavních věží; 120mm barbety sekundárních věží; 51mm paluba; až 203mm hlavní věže; 120mm sekundární věže; 152mm kasematy; 152mm velitelská věž

Třída Sacuma byla třída predreadnoughtů japonského císařského námořnictva. Postaveny byly dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1910–1923. Byly to první bitevní lodě postavené japonskými loděmicemi.^[2] Obě byly vyřazeny na základě Washingtonské konference.^[2]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Stavba dvojice bitevních lodí této třídy proběhla v letech 1905–1911 v japonských loděnicích v Jokosuce a v Kure. Objednány byly roku 1904. Původně to měla být první japonská plavidla vyzbrojená velkým počtem těžkých 305mm kanónů, analogicky k převratné britské bitevní lodi HMS Dreadnought. Nedostatek 305mm kanónů si však vynutil použití smíšené hlavní výzbroje.^[1] Asi 60% komponentů přitom pocházelo ze zahraničí.^[3] Stavba druhé jednotky Aki se zdržela, neboť její kýl nemohl být založen, dokud se v doku neuvolnilo místo po bitevním křižníku Cukuba. Mezitím bylo rozhodnuto Aki upravit na silnější pohon parními turbínami a původní 120mm kanóny nahradit ráží 152 mm. Úprav ale bylo více. Výsledné plavidlo mělo větší rozměry a výtlak, přičemž vizuálně se lišilo také přidáním třetího komínu.^[1]

Jednotky třídy Sacuma:^[1]

Jméno	Loděnice	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Poznámka
Sacuma	Kure	15. května 1905	15. listopadu 1906	25. března 1910	Odzbrojena 1922, vyřazena 1923, upravena na cílovou loď a 7. září 1924 potopena bitevními loděmi Nagato a Mucu.
Aki	Jokosuka	15. března 1906	15. dubna 1907	11. března 1911	Odzbrojena 1922, vyřazena 1923, upravena na cílovou loď a 2. září 1924 potopena bitevními loděmi Kongó a Hjúga.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Sacuma[editovat | editovat zdroj]

Hlavní výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny ve dvoudělových věžích, které doplňovalo dvanáct 254mm kanónů ve dvoudělových věžích. Dále nesly dvanáct 120mm kanónů, čtyři 76mm kanóny a pět 450mm torpédometů. Pohonný systém tvořilo 20 kotlů Mijabara a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 17 300 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18,25 uzlu.^[1]

Aki[editovat | editovat zdroj]

Hlavní výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny ve dvoudělových věžích, které doplňovalo dvanáct 254mm kanónů ve dvoudělových věžích. Dále nesly osm 152mm kanónů, dvanáct 76mm kanónů a pět 450mm torpédometů. Pohonný systém tvořilo 15 kotlů Mijabara a dvě parní turbíny Curtis o výkonu 24 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20 uzlů.^[1]

Modifikace[editovat | editovat zdroj]

Obě jednotky za první světové války dostaly dva protiletadlové 76mm kanóny. Na Aki byly zároveň čtyři 76mm kanóny odstraněny.^[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1906–1921. Annapolis: Naval Institute Press, 1985. S. 228. (anglicky)
↑ ^a ^b IJN Satsuma Class Battleships [online]. Globalsecurity.org [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
↑ IJN Settsu Class Battleships [online]. Globalsecurity.org [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky)