Třída Raimondo Montecuccoli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Třída Raimondo Montecuccoli
Raimondo Montecuccoli
Raimondo Montecuccoli
Obecné informace
Uživatelé Regia Marina
Italské námořnictvo
Typ lehký křižník
Lodě 2
Osud 1 potopena
1 vyřazena
Předchůdce třída Luigi Cadorna
Nástupce třída Duca d'Aosta
Technické údaje
Výtlak 7405 tn (standardní)
8853 tn (plný)
Délka 182,2 m
Šířka 16,6 m
Ponor 6 m
Pohon 2 turbínová soustrojí
6 kotlů
106 000 hp
Rychlost 35 uzlů
Posádka 588
Výzbroj 8× 152 mm (4×2)
6× 100 mm (3×2)
8× 37 mm (4×2)
8× 13,2 mm (4×2)
4× 533mm torpédomet (2×2)
Pancíř boky 60 mm
paluba 30 mm
věže 70 mm
Letadla 1 katapult
2 hydroplány

Třída Raimondo Montecuccoli byla třída italských lehkých křižníků – jednalo se o třetí skupinu třídy Condottieri. Třída se skládala z jednotek Raimondo Montecuccoli a Muzio Attendolo. Obě lodi byly nasazeny ve druhé světové válce, jedna v ní byla ztracena a druhá po válce sloužila jako cvičná loď.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Nákres třídy

V rámci této třídy byly postaveny dva křižníky. Jejich stavba byla zahájena v roce 1931, v roce 1934 byly rozestavěné lodě spuštěny na vodu a roku 1935 byly zařazeny do služby.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Raimondo Montecuccoli

Oproti předcházejícím třídám Di GiussanoLuigi Cadorna měly lodě této třídy o přibližně 2000 t vyšší výtlak, přičemž zejména bylo zlepšeno jejich pancéřování.

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

Raimondo MontecuccoliMuzio Attendolo bojovaly v červenci 1940 v bitvě u Punta Stilo. Muzio Attendolo poté bojoval v prosinci 1941 v první bitvě u Syrty a dlouhodobé vyřazení z boje pro něj znamenala spojenecká Operace Pedestal v srpnu 1942, během které loď zasáhlo torpédo britské ponorky a způsobilo odlomení celé přídě (oprava trvala přibližně tři měsíce). Raimondo Montecuccoli byl nasazen proti britské Operaci Harpoon. Dne 4. prosince 1942 oba křižníky v Neapoly vážně poškodilo spojenecké letectvo. Muzio Attendolo už nebyl do konce války opraven a byl po ní sešrotován, Raimondo Montecuccoli byl uveden zpět do služby jen několik týdnů před italskou kapitulací a po ní ho čekala internace.

Raimondo Montecuccoli byl po válce vrácen Itálii a v letech 1947–1949 byl přestavěn na cvičnou loď. Byla demontována jedna věž se 152mm kanóny a jedna se 102mm kanóny, naopak přibylo několik 40mm a 20mm kanónů. Demontovány byly rovněž dva kotle a rychlost plavidla se snížila na 29 uzlů. Marina Militare křižník vyřadila roku 1964.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky) 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]