Třída Ning-chaj
| Třída Ning-chaj | |
|---|---|
 Ning-chaj v roce 1932 | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Námořnictvo Čínské republiky Japonské císařské námořnictvo |
| Typ | lehký křižník |
| Lodě | 2 |
| Zahájení stavby | 1931 |
| Spuštění na vodu | 1931 a 1935 |
| Uvedení do služby | 1932 a 1936 |
| Osud | potopeny |
| Technické údaje Ning-chaj | |
| Výtlak | 2400 T projektovaný zkouškový[1] 2526 t zkouškový (skutečný)[1] |
| Délka | 100,58 m mezi svislicemi 108,20 m na vodorysce 109,73 m celkem[1] |
| Šířka | 11,89 m na vodorysce i maximální[1] |
| Ponor | 3,96 m projektovaný při zkouškovém výtlaku 4,04 m skutečný při zkouškovém výtlaku[1] |
| Pohon | 3 čtyřválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí[2] 4 kotle Ro-gó Kanpon šiki[2] 3 lodní šrouby 10 500 k na hřídeli (~ 7829,8 kW)[p 1] při 330 ot/min projektováno[2] 10 579 k na hřídeli (~ 7888,8 kW)[p 1] při zkouškách 24. května 1932[3][2] |
| Palivo | 600 t uhlí 110 t topného oleje[2] |
| Rychlost | 23 uzlů (~ 42,6 km/h) projektovaná 23,207 uzlů (~ 42,9794 km/h) při zkouškách[2] |
| Dosah | 5000 nám. mil při 12 uzlech[2] (~ 9260 km při 22,2 km/h) |
| Posádka | 340: 33 důstojníků 307 mužstvo[3] |
| Výzbroj | 6× 140 mm/50 typu 3. roku (3×2) 6× 76,2 mm/40 typu 3. roku (6×1) 8× 7,7mm kulomet Lewis (8×1) 4× 533mm torpédomet typu 6 (2×2)[4] |
| Pancíř | 25,4 mm boky + 44,45 mm pás kolem muničních skladů, kotelen a strojoven (celkem 69,85 mm)[1] 19 mm paluba[1] 10 mm věže[5] 76,2mm velitelská věž[1] |
| Letadla | 1× Aiči AB-3[2] |
| Ostatní | 2× 75cm světlomet typu SU 1× 3,5m dálkoměr pro 140mm kanóny 1× 2m stereoskopický protiletadlový dálkoměr zaměřovač Vickers pro 140mm kanóny[4] |
| Technické údaje Pching-chaj | |
| Výtlak | 2448 t zkouškový (skutečný)[1] |
| Ponor | 4,00 m skutečný při zkouškovém výtlaku[1] |
| Pohon | 2 čtyřválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí[2] 4 kotle Ro-gó Kanpon šiki[2] 2 lodní šrouby 7000 k na hřídeli (~ 5219,9 kW)[p 1] při 330 ot/min projektováno[2] 10 488 k na hřídeli (~ 7820,9 kW)[p 1] při zkouškách v červnu 1936[3][2] |
| Rychlost | 22 uzlů (~ 40,7 km/h) projektovaná 21,256 uzlů (~ 39,3661 km/h) při zkouškách[2] |
| Výzbroj | 6× 140mm kanón (3×2) 3× 76mm kanón (3×1) 4× 7,7mm kulomet (4×1) 4× 533mm torpédomet (2×2)[4] |
| Letadla | žádná[2] |
Třída Ning-chaj byla třída lehkých křižníků námořnictva Čínské republiky. Byly to nejmenší křižníky postavené v období mezi světovými válkami.[6] Splňovaly kritéria kladená mezinárodními dohodami na křižníky (výtlak nad 2000 t, rychlost nad 20 uzlů, ráže děl na 130 mm), fakticky to ale byly spíše velké dělové čluny.[6][7] Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1932–1937. Po vypuknutí čínsko-japonské války roku 1937 byly oba křižníky potopeny. Japonsko je vyzvedlo a předalo loutkové vládě v Nankingu. Roku 1943 je převzalo zpět a po modernizaci nasadilo jako eskortní plavidla kaibókan. Oba byly roku 1944 potopeny v bojích druhé světové války.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Roku 1929 Čína oslovila Velkou Británii, USA, Německo a Japonsko s požadavkem na získání malých lehkých křižníků. Vybrán byl projekt japonské loděnice Harima, která roku 1930 získala zakázku na stavbu prototypového křižníku Ning-chaj. Stavba proběhla v letech 1931–1932 u Harima Zósenšo v Aioi. Jeho sesterskou loď Pching-chaj postavila s japonskou pomocí čínská loděnice Kiangnan v Šanghaji, přičemž v letech 1935–1936 byl křižník vystrojen loděnicí Harima. Kvůli tomu, že zkoušky Ning-chaj odhalily problémy se stabilitou (ne neobvyklé pro japonská pravidla té doby, viz incident 4. loďstva), musela být konstrukce druhého křižníku upravena.[6] Křižníky třídy Ning-chaj byly malé, pomalé a slabě pancéřované, zato však vybavené luxusními kabinami pro důstojníky.[8]
Jednotky třídy Ning-chaj:[6][9]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Ning-chaj 甯海 |
20. února 1931[10] | 10. října 1931[10] | 31. července 1932[10] | Dne 23. září 1937 byl na řece Jang-c’-ťiang poblíž Nankingu potopen bombardéry z letadlové lodě Kaga. Vyzvednut, předán čínské loutkové vládě, roku 1943 vrácen a upraven na eskortní loď, zařazen 28. června 1944 jako Iošima (五百島). Dne 19. září 1944 jej potopila americká ponorka USS Shad (SS-235) třídy Gato. |
| Pching-chaj 平海 |
28. června 1931[10] | 28. září 1935[10] | 18. června 1936[10] | Dne 25. září 1937 byl na řece Jang-c’-ťiang poblíž Nankingu potopen bombardéry z letadlové lodě Kaga. Vyzvednut, předán čínské loutkové vládě, roku 1943 vrácen a upraven na eskortní loď, zařazen 10. června 1944 jako Jasošima (八十島). Dne 25. listopadu 1944 byl u ostrova Luzon na Filipínách potopen americkými palubními bombardéry. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Křižník Ning-chaj[editovat | editovat zdroj]
Křižník byl vyzbrojen šesti 140m kanóny ve dvoudělových věžích, šesti 76mm kanóny, osmi 7,7mm kulomety a dvěma dvojitými 533mm torpédomety. Nesl jeden hydroplán Aiči AB-3. Nebyl však vybaven katapultem, takže byl letoun na hladinu spouštěn pomocí jeřábu. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Kampon a tři parní stroje o celkovém výkonu 10 500 hp, pohánějící tři lodní šrouby. Dosah byl 5000 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[6]
Křižník Pching-chaj[editovat | editovat zdroj]
Na křižníku byly během stavby provedeny úpravy za účelem zlepšení jeho stability. Například byly upraveny nástavby, instalován menší stěžeň, odstraněno vybavení pro provoz hydroplánu a výzbroj byla zmenšena o polovinu 76mm kanónů a 7,7mm kulometů. Změny se dotkly i pohonného systému, neboť byl zrušen parní stroj v zadní strojovně a prostřední lodní šroub[2], přičemž ušetřený prostor byl využit pro dodatečný balast. Pohonný systém tak tvořily čtyři[2] kotle Kampon a dva parní stroje o celkovém výkonu 7000 hp, pohánějící dva lodní šrouby.[6]
Třída Iošima[editovat | editovat zdroj]
V letech 1943–1944 byly oba křižníky přestavěny na kaibókany třídy Iošima. Jejich novou výzbroj tvořily dva jednohlavňové 120mm kanóny typu 10. roku, patnáct 25mm kanónů v trojhlavňových postaveních a hlubinné pumy. Vybaveny byly radary 13-gó a 22-gó. Protiletadlová výzbroj Jasošima byla srpnu 1944 ještě posílena o dvacet 25mm kanónů a osm 13,2mm kulometů.[9][11] Projektovaná rychlost obou lodí v japonských službách byla 22 uzlů.[3] Iošima byla 19. září 1944 potopena americkou ponorkou. Zbývající Jasošima byla 25. září překlasifikována na nitó džunjókan (二等巡洋艦 ~ křižník 2. třídy)[11] a 25. listopadu potopena americkými palubními letouny.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro imperiální koňskou sílu, neboť tato třída byla navržena v imperiálních jednotkách – viz Lacroix & Wells, str. 689
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. S. 687. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Lacroix & Wells, str. 689
- ↑ a b c d Lacroix & Wells, str. 836
- ↑ a b c Lacroix & Wells, str. 688
- ↑ Lacroix & Wells, str. 47 a 687
- ↑ a b c d e f NING HAI light cruisers (1932-1937) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 338.[Dále Pejčoch, Novák a Hájek (1993)]
- ↑ Pejčoch, Novák a Hájek, 1993, s. 339.
- ↑ a b Pejčoch, Novák a Hájek, 1993, s. 315.
- ↑ a b c d e f Lacroix & Wells, str. 684 a 685
- ↑ a b Lacroix & Wells, str. 693
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Ning-chaj na Wikimedia Commons
