Třída Kortenaer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Kortenaer
Hr. Ms. Abraham Crijnssen
Hr. Ms. Abraham Crijnssen
Obecné informace
UživateléNizozemské královské námořnictvo
Řecké námořnictvo
Spojené arabské emiráty
Typfregata
Lodě12
Osudaktivní (2020)
Předchůdcetřída Tromp
Nástupcetřída Jacob van Heemskerck
Technické údaje
Výtlak3000 t (standardní)
3786 t (plný)
Délka130,2 m
Šířka14,4 m
Ponor4,4 m
PohonCOGOG
Rychlost30 uzlů
Posádka176 (200 za války)
Výzbroj(Kortenaer po dokončení):
2× 76,2mm kanón OTO Melara (2×1)
Boeing Harpoon (2×4)
Sea Sparrow (8 hl.)
4× 324mm torpédomet (2×2)
Letadla2× vrtulník

Třída Kortenaer byla třída fregat nizozemského královského námořnictva. Celkem bylo postaveno deset fregat této třídy pro Nizozemské královské námořnictvo a dvě jednotky byly ještě rozestavěné prodány Řecku, které je dokončilo jako třídu Elli. Náhradou za ně byly později postaveny dvě fregaty třídy Jacob van Heemskerck, která je protiletadlovou variantou třídy Kortenaer. Projekční práce na této třídě probíhaly ve spolupráci s Německem, které postavilo osm jednotek příbuzné třídy Bremen. Po vyřazení v Nizozemsku osm fregat odkoupilo námořnictvo Řecka a zbylé dvě námořnictvo Spojených arabských emirátů. Všechny řecké fregaty jsou doposud v aktivní službě. Obě fregaty námořnictva SAE byly přestavěny na luxusní jachty.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Fregaty byly objednány v počtu celkem 12 kusů jako náhrada zastarávajících torpédoborců tříd HollandFriesland. První dvě jednotky postavila loděnice Doken Werfmaatchappij, zatímco ostatních deset v loděnici Koninklijke Maatchappij De Schelde ve Flushingu. Nizozemsko získalo jako první 16. října 1978 fregatu Kortenaer (F 807) a jako poslední 1. října 1983 fregatu Pieter Floritz (F 826).

Jednotky Pieter Floritz (F 812) a Witte de With (F 813) byly ještě rozestavěné prodány Řecku, které je zařadilo jako třídu Elli.

Jednotky třídy Kortenaer:[1]

Jméno Spuštěna Dodání Status
Kortenaer (F807) 18. prosince 1976 26. října 1978 Po vyřazení prodána Řecku jako Kountouriotis (F462).
Callenburgh (F808) 12. března 1977 26. července 1979 Po vyřazení prodána Řecku jako Adrias (F459).
Van Kinsbergen (F809) 16. dubna 1977 24. dubna 1980 Po vyřazení prodána Řecku jako Navarino (F461).
Banckert (F810) 13. července 1978 29. října 1980 Po vyřazení prodána Řecku jako Aegean (F460).
Piet Hein (F811) 3. června 1978 14. dubna 1981 Roku 1998 prodána do Spojených arabských emirátů jako fregata Al Emirat (F02), přestavěna na megajachtu Yas.[2]
Pieter Floritz (F 812) 15. prosince 1979 10. října 1981 Rozestavěné plavidlo bylo prodáno Řecku, kde bylo dokončeno jako fregata Elli (F-450).
Witte de With (F 813) 27. října 1979 18. září 1982 Rozestavěné plavidlo bylo prodáno Řecku, kde bylo dokončeno jako fregata Limnos (F-451).
Abraham Crijnssen (F816) 16. května 1981 26. ledna 1983 Roku 1997 prodána do Spojených arabských emirátů jako fregata Abu Dhabi (F01), později přestavěna na megajachtu.
Philips van Almonde (F823) 11. srpna 1979 2. prosince 1981 Po vyřazení prodána Řecku jako Themistoklis (F465).
Bloys van Treslong (F824) 15. listopadu 1980 25. listopadu 1982 Po vyřazení prodána Řecku jako Nikiforos Fokas (F466).
Jan van Brakel (F825) 16. května 1981 14. dubna 1983 Po vyřazení prodána Řecku jako Kanaris (F464).
Pieter Florisz (F826, ex Willem van der Zaan) 8. května 1982 1. října 1983 Po vyřazení prodána Řecku jako Bouboulina (F463).

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Piet Hein (F811)
Superjachta Yas vznikla přestavbou fregaty Piet Hein

Na přídi fregat je umístěna dělová věž se 76,2mm kanónem OTO Melara. Druhá dělová věž se nacházela na střeše hangáru. KortenaerCallenburgh zde nesly druhý 76,2mm kanón, zatímco u ostatních lodí byl instalován 40mm kanón (obě lodi dostaly 40mm kanón roku 1982). Od poloviny 80. let se na místě 40mm kanónu objevil nizozemský systém blízké obrany Goalkeeper CIWS, využívající rotačního kanónu ráže 30 mm. Ten lodě brání zejména proti protilodním střelám.

K ničení hladinových lodí slouží dva čtyřnásobné odpalovací kontejnery protilodních střel Boeing Harpoon s dosahem 120 kilometrů. Pro blízkou obranu proti letadlům a protilodním střelám slouží protiletadlové řízené střely Sea Sparrow, uložené v osminásobném kontejneru na přídi lodi. Lodě též nesou dva dvojité 324mm protiponorkové torpédomety. Na zádi je přistávací plocha pro dva protiponorkové vrtulníky.

Pohonný systém je typu COGOG s dvojicí plynových turbín. Jedna je pro ekonomickou plavbu, zatímco druhá se připojí v bojové situaci. Fregaty dosahují nejvyšší rychlosti 30 uzlů.

Zahraniční uživatelé[editovat | editovat zdroj]

  • ŘeckoŘecko Řecko Řecké námořnictvo – Země zakoupila dvě rozestavěné fregaty této třídy, které byly dokončeny jako třída Elli. Poté, co Nizozemsko plavidla této třídy vyřadilo, Řecko osm z nich zakoupilo. Od té doby bývají řazeny rovněž do třídy Elli.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Class Kortenaer Frigate [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-03. (anglicky) 
  2. ROGOWAY, Tyler. The Striking And Fast Superyacht 'Yaz' Was Born From A 40 Year Old Dutch Frigate's Hull [online]. thedrive.com, 2018-09-17 [cit. 2018-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Emirati Navy [online]. Globalsecurity.org [cit. 2013-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. From frigate to luxury gigayacht [online]. Compositesworld.com [cit. 2013-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]