Třída Kii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Třída Kii
Obecné informace
Uživatelé Japonské císařské námořnictvo
Typ dreadnought
Lodě 4 (plánováno)
Osud stavba zrušena
Předchůdce třída Tosa
Nástupce třída Jamato
Technické údaje
Výtlak 42 600 t (standardní)
48 500 t (plný)[1]
Délka 250 m (max.)
Šířka 30,8 m
Ponor 9,7 m
Pohon 4× turbína Gihon
19× kotel Kampon
4 lodní šrouby
131 200 shp
Rychlost 29,7 uzlu
Dosah 8000 nám. mil při 14 uzlech
Výzbroj 10× 410mm kanón typu 3. roku (5×2)
16× 140mm kanón typu 3. roku (16×1)
120mm kanón typu 10. roku (4×1)
6× 610mm torpédomet
Pancíř 292mm boky
120mm paluba
až 280mm barbety
až 356mm věže
356mm velitelská věž

Třída Kii byla plánovaná třída superdreadnoughtů japonského císařského námořnictva z 20. let 20. století. Celkem byla plánována stavba čtyř jednotek této třídy. Jejich stavba byla zrušena po Washingtonské konferenci.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Brzy po skončení první světové války hrozilo vypuknutí nových závodů ve zbrojení. Po porážce císařského Německa se třetí nejvýznamnější námořní mocností (po Velké Británii a USA) stalo Japonsko, které chtělo své námořnictvo dále posílit prostřednictvím ambiciózního programu stavby bitevních lodí a bitevních křižníků. Roku 1920 byla zahájena stavba dvou bitevních lodí třídy Tosa a plánována byla stavba dalších čtyř jednotek třídy Kii. V letech 1920–1921 byly dále rozestavěny čtyři bitevní křižníky třídy Amagi, přičemž připravovány byly další čtyři označené jako třída č. 13. Rozsáhlá výstavba válečných lodí probíhala rovněž v USA, které byly hlavním japonským námořním rivalem.[2]

Vývoj nové třídy rychlých bitevních lodí vedl Juzuru Hiraga. Vycházel přitom z bitevních křižníků třídy Amagi. Celkem byla v letech 1921–1922 objednána stavba čtyř jednotek této třídy. Každou měla postavit jiná japonská loděnice. Bitevní loď Kii měla být postavena v Jokosuce, OwariKure, SurugaKóbe a OmiNagasaki. Stavba byla zrušena před založením kýlu na základě výsledků Washingtonské konference.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj mělo tvořit deset 410mm kanónů typu 3. roku ve dvoudělových věžích, šestnáct 140mm kanónů typu 3. roku, čtyři 120mm kanóny typu 10. roku a osm 610mm torpédometů. Pohonný systém mělo tvořit 19 kotlů Kampon a čtyři turbíny Gihon o výkonu 131 200 shp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost měla dosahovat 29,7 uzlu. Plánovaný dosah byl 8000 námořních mil při rychlosti 14 uzlů.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c KII battleships [online]. Navypedia.org [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. 5. díl. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. 186 s. ISBN 80-7277-102-7. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]