Třída Iroquois

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Iroquois
HMCS Iroquois (DDG 280)
HMCS Iroquois (DDG 280)
Obecné informace
Uživatelé Kanadské královské námořnictvo
Typ torpédoborec
Lodě 4
Osud aktivní (2016)
Předchůdce třída Annapolis
Nástupce třída Halifax
Technické údaje
Výtlak 3551 t (standardní)
4700 t (plný)
Délka 128,9 m
Šířka 15,2 m
Pohon COGOG
Rychlost 30 uzlů
Posádka 285
Výzbroj (po dokončení):
1× 127 mm kanón OTO Melara
Sea Sparrow (8 hl.)
Mk 10 Limbo
2 × Phalanx CIWS
6× 324mm torpédomet
Letadla 2 vrtulníky

Třída Iroquois je třída torpédoborců kanadského královského námořnictva. Skládá se z jednotek Iroquois, Huron, AthabaskanAlgonquin. Torpédoborce této třídy byly původně určeny zejména k protiponorkovému boji, pozdější modernizace ale zlepšila i jejich schopnost ničení vzdušných cílů. Huron byl vyřazen roku 2005, další dvě jednotky jej následovaly roku 2015. V roce 2016 zůstal ve službě pouze torpédoborec Athabaskan.

Nástupce torpédoborců třídy Iroquois a fregat třídy Halifax má vzejít z programu Single-Class Surface Combatant (SCSC).

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

Čtveřice torpédoborců této třídy byla postavena v letech 19691973, přičemž do operační služby byly zařazovány v letech 1972–1973.

Jednotky třídy Iroquois:[1]

Jméno Spuštěna Vstup do služby Status
HMCS Iroquois (DDG 280) 28. listopadu 1970 29. července 1972 vyřazen 1. května 2015
HMCS Huron (DDG 281) 3. dubna 1971 16. prosince 1972 vyřazen 30. března 2005, roku 2007 potopen jako cvičný cíl
HMCS Athabaskan (DDG 282) 27. listopadu 1970 30. listopadu 1972 aktivní
HMCS Algonquin (DDG 283) 23. dubna 1971 30. září 1973 vyřazen 2015

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

HMCS Iroquois (DDG 280) před modernizací
HMCS Huron (DDG 281) po modernizaci

Původní výzbroj tvořil jeden 127mm kanón OTO Melara v dělové věži na přídi, jedno osminásobné vypouštěcí zařízení protiletadlových řízch střel krátkého dosahu Sea Sparrow, dva tříhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety a jeden salvový vrhač hlubinných pum Mk 10 Limbo.

Na přelomu 80. a 90. let byly všechny čtyři torpédoborce modernizovány. Jak systém Limbo, tak střely Sea Sparrow byly odstraněny a nahrazeny jedním systémem blízké obrany Phalanx CIWSvertikálním odpalovacím zařízením Mk 41 pro protiletadlové řízené střely Standard SM-2MR Block IIIA. Těch se do sila vejde celkem 32 kusů. Rovněž původní 127mm kanón dále nahradil nový ráže 76,2 mm. Na palubě se nachází přistávací plocha a hangár pro dva protiponorkové vrtulníky Sea King.

Pohonný systém je koncepce COGOG. Tvoří ho čtyři plynové turbíny, dvě typu Pratt & Whitney FT4A-2 pro bojové situace a dvě typu Pratt & Whitney FT-12 pro ekonomickou plavbu (během modernizace byly vyměněny za typ Allison 570-KF). Nejvyšší rychlost lodí je 30 uzlů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Class Iroquois Helicopter Destroyer [online]. Worldwarships.com, [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 281. (česky)  
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. (česky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]