Třída Guaiquerí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Guaiquerí / POVZEE
Guaiqueri (PC-21)
Guaiqueri (PC-21)
Obecné informace
Uživatelvlajka Venezuelské námořnictvo
Typoceánská hlídková loď
Lodě4
Osudaktivní (2022)
Technické údaje
Výtlak2 200 t
Délka98,9 m
Šířka13,6 m
Ponor3,8 m
PohonCODAD
Rychlost25 uzlů
Dosah3 500 nám. mil při 18 uzlech
Posádka60 důstojníků a námořníků
32 vojáků
Výzbroj1× 76mm kanón
2× 35mm kanón
2× 12,7mm kulomet
Letadlavrtulník

Třída Guaiquerí je třída oceánských hlídkových lodí Venezuelského námořnictva. Patří do typové řady Avante 2200. Venezuelské označení plavidel je Patrullero Oceánico de Vigilancia de la Zona Económica Exclusiva (POVZEE, oceánská hlídková loď na sledování výlučné ekonomické zóny). Třídu tvoří celkem čtyři jednotky.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Venezuela v roce 2005 objednala ve španělské firmě Navantia stavbu celkem čtyř jednotek této třídy a všechny jednotky staví svou loděnici v San Fernandu v provincii Cádiz. Do služby vstoupily v letech 2011–2012.

Jednotky třídy POVZEE:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Guaiquerí (PO-11, ex PC-21) září 2008 červen 2009 14. dubna 2011[1] Původně postavena jako fregata Guaicaipuro (F-31). Dne 24. června 2009 byla spuštěna na vodu jako oceánská hlídková loď Caribe (PC-21), později byla opět přejmenována na Guaiquerí. Aktivní
Warao (PO-12, ex PC-22) květen 2009 říjen 2009 2. srpna 2011[1] Během námořního cvičení VenBras 2012 s brazilským námořnictvem, dne 3. srpna 2012 ztroskotal u Fortalezského pobřeží a byl těžce poškozen. Později byla vyzvednuta a naložena na palubu těžké nákladní lodě MV Rolldock Sea, která ho v březnu 2013 doručila do brazilské loděnice EMGEPRON v Rio de Janeiru, ale nikdy opravena a vrátila zpět venezuelskému námořnictvu. Vyřazena.
Yekuana (PO-13, ex PC-23) září 2009 březen 2010 7. prosince 2011[2] Aktivní
Kariña (PO-14, ex PC-24) únor 2010 duben 2012 23. dubna 2012[3] Aktivní

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

V konstrukci lodí jsou využity prvky technologií stealth. Kromě 60 členů posádky mohou nést také výsadek 32 vojáků. V dělové věži na přídi nesou 76mm kanón OTO Melara. Ten doplňují dva 35mm hlavňové systémy blízké obrany Oerlikon Millennium a dva 12,7mm kulomety. Do budoucna se počítá s instalací protilodníchprotiletadlových řízených střel, pro které jsou na palubě vyhrazeny prostory. Na zádi je přistávací plocha a hangár pro uskladnění jednoho vrtulníku. Pohonný systém je koncepce CODAD. Tvoří jej čtyři diesely MTU 12V 2000 M50B, každý o výkonu 5 950 hp, pohánějící dva lodní šrouby se stavitelnými lopatkami. Nejvyšší rychlost je 25 uzlů. Dosah je 3 500 námořních mil při 18 uzlech.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PART I: NATIONAL AND NAVY NEWS [online]. Monch.com [cit. 2012-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-13. (anglicky) 
  2. Venezuela commissions Navantia OPV Yekuana [online]. Seawavesmagazine [cit. 2012-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (anglicky) 
  3. Navantia commissions POV "Kariña" [online]. Navantia [cit. 2012-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-14. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]