Třída Cyclone

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Třída Cyclone
USS Tempest
USS Tempest
Obecné informace
Uživatelé Námořnictvo Spojených států amerických
Filipínské námořnictvo
Pobřežní stráž Spojených států amerických
Typ hlídkový člun
Lodě 14
Osud aktivní (2014)
Technické údaje PC-1 až PC-13
Výtlak 334 t
Délka 51,82 m
Šířka 7,62 m
Ponor 2,43
Pohon 4 diesely Paxman, každý o výkonu 3 350 ks
Rychlost 35 uzlů (65 km/h)
Dosah 2000+ nám. mil
Posádka 4 důstojníci, 24 mužů
Výzbroj 25mm kanón M242 Bushmaster Mk 38 (2×1)
4× 12,7mm kulomet
2× 40mm granátomet Mk 19
2× čtyřnásobné raketové vrhače BGM-176B Griffin IIB[1]
Radar Furuno
SPS-73(V12)
Technické údaje PC-14
Výtlak 387 t
Délka 54,56 m
Ponor 2,74 m

Třída Cyclone je třída hlídkových lodí námořnictva Spojených států amerických. Mezi jejich hlavní úkoly patří ochrana pobřežních vod a přístavů, průzkum a přeprava operátorů jednotek Navy SEALs. Celkem bylo postaveno 14 jednotek této třídy. Jediným zahraničním uživatelem třídy jsou Filipíny.

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

25mm kanón na USS Chinook
V rámci modernizace dochází k instalaci lehkých protilodních střel Griffin

Hlídkové lodě třídy Cyclone byly vyvinuty v druhé polovině 80. let americkou loděnicí Bollinger Shipyards na základě rozsáhle modifikované verze egyptské třídy Ramadan. Plavidla byla určena především pro pobřežní hlídkování a provádění speciálních operací. Oproti svým menším předchůdcům typů PB Mark III a Mark IV měla lepší nautické vlastntosti, schopnost nést čluny RHIB a další vybavení atd. V letech 1993-2000 bylo do služby zařazeno celkem 14 jednotek této třídy.

Během služby se ukázalo, že třída Cyclone, především pro své značné rozměry, neodpovídá potřebám Velitelství speciálních operací (Special Operations Command – SOC), které bylo mnohem více spokojeno s novými čluny typu Mark V SOC. Kolem roku 2000 tak byly všechny hlídkové lodě třídy Cyclone převedeny pod velení amerického námořnictva, které v letech 2004-2005 pět jednotek pronajalo americké pobřežní stráži (Tempest, Zephyr, ShamalTornado) a prototypovou jednotku dlouhodobě pronajalo Filipínám.

Vhodné uplatnění se pro tato plavidla nalezlo až po zapojení USA do války proti terorismu na počátku 21. století. Od roku 2003 byly čtyři jednotky nasazeny k hlídkování v PerskémArabském zálivu a v této roli se velmi osvědčily. Z toho důvodu americké námořnictvo převzalo zpět čtveřici jednotek dříve pronajatých pobřežní střáži a na Blízkém východě nasadilo až 10 jednotek třídy Cyclone. Jelikož byla všechna plavidla intenzivním nasazením značně opotřebena, byla od roku 2009 modernizována s cílem zvýšit jejich bojovou hodnotu a umožnit jejich provoz až do období let 2023-2026.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Plavidla původně navigační radary RASCAR 3400C a SPS-64(V)9. Hlavní palubní výzbroj tvořily dva 25mm kanóny M242 Bushmaster – přední byl umístěn na manuálně ovládané nestabilizované lafetě Mk 38 Mod 1 a zadní ve stabilizované věži Mk 96, ve které byl spřažen se 40mm granátometem Mk 19. Pro operace speciálních jednotek lodě slouží jeden bojový člun RHIB a dva rychlé čluny CRRC. Pohonný systém tvoří čtyři diesely Paxman. Lodní šrouby jsou čtyři. Nejvyšší rychlost dosahuje 35 uzlů.

Modifikace[editovat | editovat zdroj]

Během nasazení v Perském zálivu byla výzbroj plavidel zesílena o manuálně ovládané 7,62 a 12,7mm kulomety a 40mm granátomety umístěné na univerzálních lafetách. Dále na ně byly instalovány neletální akustické zbraně LRAD (Long Range Acoustic Device), používané například při protipirátských operacích.

Roku 2009 započaly generální opravy a modernizace třídy Cyclone, prováděné loděnicí Bollinger Shipyards. Poslední člun by měl být modernizován do roku 2017. Vylepšeny byly navigační a komunikační systémy (nové navigační radary Furuno a SPS-73(V12) a pohonný systém. Původní 25mm kanóny nahradila dvě stabilizovaná dálkově ovládaná střelecká stanoviště Mk 38 Mod 2 se stejnými 25mm kanóny M242 Bushmaster, k jejichž zaměřování byly instalovány optotronické hlavice Toplite. Výrazné posílení ofenzivních možností plavidel přinesla integrace lehkých protilodních střel BGM-176B Griffin IIB s dosahem 5,6 km. Střely jsou vypouštěny ze dvou čtyřnásobných vypouštěcích zařízení Mk.60 a k jejich navádění slouží optotronická hlavice SSQ-133 BRITE Star II.

Seznam lodí[editovat | editovat zdroj]

Jméno Zařazení do služby Domovský přístav Poznámka
USS Cyclone (PC-1) 1993 Filipíny Dlouhodobý pronájem. Slouží jako BRP General Mariano Alvarez (PS-38).
USS Tempest (PC-2) 1993 Manama, Bahrajn Aktivní.
USS Hurricane (PC-3) 1993 Little Creek, Norfolk, Virginie Aktivní.
USS Monsoon (PC-4) 1994 Little Creek, Norfolk, Virginie Aktivní.
USS Typhoon (PC-5) 1994 Manama, Bahrajn Aktivní.
USS Sirocco (PC-6) 1994 Manama, Bahrajn Aktivní.
USS Squall (PC-7) 1994 Manama, Bahrajn Aktivní.
USS Zephyr (PC-8) 1994 Mayport, Florida Aktivní.
USS Chinook (PC-9) 1995 Manama, Bahrajn Aktivní.
USS Firebolt (PC-10) 1995 Manama, Bahrajn Aktivní.
USS Whirlwind (PC-11) 1995 Manama, Bahrajn Aktivní.
USS Thunderbolt (PC-12) 1995 Manama, Bahrajn Aktivní.
USS Shamal (PC-13) 1996 Mayport, Florida Aktivní.
USS Tornado (PC-14 2000 Mayport, Florida Aktivní.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.deagel.com/news/Griffin-Missile-Demonstrates-Maritime-Protection-Capabilities_n000011968.aspx

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ROVENSKÝ, Dušan. Současné americké bojové a hlídkové čluny. ATM. Leden 2011, čís. 1, s. 66–71. ISSN 1802-4823. 
  • ZAJAC, Ivan. Nový život hlídkových člunů třídy Cyclone. ATM. Listopad 2014, čís. 11, s. 65–66. ISSN 1802-4823. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]