Třída Curtiss
| Třída Curtiss | |
|---|---|
_in_1940_(NH_55535).jpg) USS Curtiss (AV-4) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Námořnictvo Spojených států amerických |
| Typ | nosič hydroplánů |
| Lodě | 2 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | USS Patoka (AO-9) |
| Nástupce | třída Currituck |
| Technické údaje | |
| Výtlak | ? t (standardní) 12 000 t (plný) |
| Délka | 160,8 m[1] |
| Šířka | 21 m |
| Ponor | 6,5 m |
| Pohon | 2 turbíny, 4 kotle |
| Rychlost | 18 uzlů |
| Posádka | 1195 |
| Výzbroj | 4× 127mm kanón (4×1) 16× 40mm kanón (4×4) |
Třída Curtiss byla třída nosičů hydroplánů Námořnictva Spojených států amerických. Celkem byly postaveny dvě jednotky, které byly ve službě v letech 1940–1960. Plavidla se mimo jiné účastnila druhé světové války.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Těžké nosiče hydroplánů této třídy byly určeny ke službě v rozsáhlých prostorách Pacifiku.[1]
Jednotky třídy Curtiss:
| Jméno | Spuštěna na vodu | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| USS Curtiss (AV-4) | 1940 | 15. listopadu 1940 | Vyřazena 24. září 1957, sešrotována.[2] |
| USS Albemarle (AV-5) | 1940 | 20. prosince 1940 | Roku 1946 se podílela na jaderných zkouškách na atolu Bikini, kde byla vlajkovou lodí Joint Task Force 1 Task Group 1.1, vyřazena 14. srpna 1950, reaktivována 21. října 1957, vyřazena 21. října 1960. V lednu 1966 reaktivována v rámci Military Sealift Command jako opravárenská loď vrtulníků USNS Corpus Christi Bay (T-ARVH-1) a v letech 1966–1969 nasazena ve Vietnamu. V roce 1973 převedena do rezervy, sešrotována.[3] |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
_with_a_modified_stern,_circa_in_January_1959_(USN_1033848).jpg)
Výzbroj po dokončení tvořily čtyři 127mm kanóny v jednohlavňových věžích a šestnáct 40mm kanónů Bofors. Během války byla zesílena o čtyři 40mm kanóny a dvanáct 20mm kanónů, přičemž později byla dále modifikována.[1] Pohonný systém tvořily čtyři kotle Babcock and Wilcox a dvě parní turbíny Parsons o celkovém výkonu 12 000 koní (8,95 MW), pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů.[4]
Operační služba[editovat | editovat zdroj]
_at_anchor_off_Vung_Tau,_Vietnam,_circa_1967-1969.jpg)
Obě plavidla se účastnila druhé světové války. Plavidlo Albemarle se po jejím skončení podílelo na jaderných zkouškách na atolu Bikini, v 50. letech byl rozsáhle modernizováno na mateřskou loď pro strategický bombardovací hydroplán Martin P6M SeaMaster, po zrušení jehož vývoje bylo vyřazeno.[1] Po reaktivaci v 60. letech bylo přestavěno na opravárenskou loď USS Corpus Christi Bay (ARVH-1), která byla následně nasazena ve vietnamské válce.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Curtiss class heavy seaplane tenders [online]. Hazegray.org [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USS Curtiss (AV-4) [online]. Navsource.org [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b USNS Corpus Christi Bay (T-ARVH-1) ex USS Albemarle (AV-5) (1940 - 1966) [online]. Navsource.org [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 273 s. ISBN 80-206-0357-3.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Curtiss na Wikimedia Commons
