Třída Colossus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Colossus
HMS Colossus
HMS Colossus
Obecné informace
UživatelVlajka RN Royal Navy
Typdreadnought
Lodě2
Osudvyřazeny
PředchůdceNeptune
Nástupcetřída Orion
Technické údaje
Výtlak20 225 t standardní[1]
Délka166,4 m
Šířka25,9 m
Ponor8,8 m
Pohon18 kotlů
4 parní turbíny
4 lodní šrouby
Rychlost21 uzlů
Dosah6680 nám. mil 10 uzlů
Posádka755
Výzbroj10× 305mm kanón (5×2)
16× 102mm kanón (16×1)
4× 57mm kanón (4×1)
3× 533mm torpédomet
Pancíř180–280mm boky
100–250mm přepážky
280mm čela věží
45–100mm paluba
280mm velitelská věž

Třída Colossus byla třída dreadnoughtů Royal Navy. Postaveny byly dvě jednotky, které byly ve službě v letech 1911–1928. Účastnily bojů první světové války, zejména bitvy u Jutska. Ve 20. letech 20. století byly vyřazeny a sešrotovány.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

V roce 1908 ve Velké Británii vypukla panika, že německá Kaiserliche Marine díky utajené stavbě nových lodí vyrovná námořní převahu královského námořnictva. Výsledkem bylo rozhodnutí, že v roce 1909 bude objednáno osm místo původně plánovaných čtyř plavidel. Jednalo se o dvě jednotky třídy Colossus a šest dalších bitevních lodí se silnějšími 343mm kanóny. Bitevní lodě třídy Colossus byly rozestavěny v rámci předcházející třídy Neptune, ale nakonec byly dokončeny podle upraveného projektu. Odlišnosti nebyly velké. Pro úsporu hmotnosti měly pouze jeden trojnožkový stožár, rozestup mezi věžemi „P“ a „Q“ byl zmenšen, což umožnilo upravit hlavní nástavbu a rozmístění sekundární výzbroje. Torpédomety měly větší ráži.[1] Zesíleno bylo rovněž pancéřování.[2]

Jednotky třídy Colossus:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
Colossus Scotts 8. července 1909 9. dubna 1910 červenec 1911 V letech 1919–1920 využívána ve výcviku. Vyřazena 1920. Sešrotována 1928.
Hercules Palmere 30. července 1909 10. května 1910 srpen 1911 Sešrotována 1921.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Základní uspořádání třídy
Colossus

Hlavní výzbroj tvořilo deset 305mm kanónů v pěti dvoudělových věžích. Doplňovalo je šestnáct 102mm kanónů, čtyři 57mm kanóny a tři 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo osmnáct kotlů Babcock & Wilcox (Hercules měl kotle Yarrow) a čtyři parní turbíny Parsons o výkonu 25 000 ihp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů. Dosah byl 6680 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

V letech 1915–1916 byly odstraněny protitorpédové sítě. Za války tři původní 57mm kanóny nahradily tři protiletadlové 57mm kanóny a jeden protiletadlový 76mm kanón.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1906–1921. New York: Conway Maritime Press., 1985. S. 26. (anglicky) 
  2. MILFORD, Darren. Colossus Class Dreadnought Battleship [online]. Worldwar1.co.uk [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]