Třída Charles F. Adams

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Charles F. Adams
USS Tattnall (DDG-19)
USS Tattnall (DDG-19)
Obecné informace
Uživatelé Vlajka US Navy
Vlajka Řecké námořnictvo
Typ torpédoborec
Lodě 23
Osud vyřazeny
Předchůdce třída Farragut
Nástupce třída Spruance
Technické údaje
Výtlak 3277 t (standardní)
4526 t (plný)
Délka 133 m
Šířka 14 m
Ponor 4,6 m
Pohon 2× turbína, 4× kotel
Rychlost 33 uzlů
Posádka 350
Výzbroj 2× 127 mm (2×1)
1—2× Tartar (1×2)
ASROC (1×8)
6× 324mm torpédomet (2×3)

Třída Charles F. Adams byly raketové torpédoborce námořnictva Spojených států amerických. Sloužily především jako protiletadlová ochrana svazů letadlových lodí. V letech 1958–1964 bylo postaveno celkem 23 jednotek této třídy, přičemž další tři modifikované jednotky postavilo Německo jako třídu Lütjens a další tři Austrálie jako třídu Perth.

Torpédoborce třídy Charles F. Adams byly ze služby vyřazovány od konce 80. let. V roce 1992 bylo ve stavu námořnictva posledních sedm kusů a úplně poslední byl vyřazen v roce následujícím.[1] Nahradily je torpédoborce třídy Arleigh Burke. Čtyři jednotky v roce 1992 odkoupilo Řecko, ovšem Řecké námořnictvo je již také vyřadilo.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo postaveno 23 torpédoborců této třídy. Na stavbě se podílely loděnice New York Shipbuilding Corp.CamdenuNew Jersey (6 ks), Bath Iron Works v Bathu v Maine (4 ks), Defoe Shipbuilding Company v Bay City v Michiganu (4 ks), Todd Shipyards v Seattlu ve státě Washington (4 ks), Puget Sound Shipbuilding & Dry Dock Co., Puget Sound Bridge and Dredging Company v Seattlu (3 ks) a Avondale Shipyard poblíž Bridge City ve státě Louisiana (2 ks).

Jednotky třídy Charles F. Adams:[2]

Jméno Spuštěna Vstup do služby Status
Charles F. Adams (DDG-2) 8. září 1959 10. září 1960 Vyřazen 1990.
John King (DDG-3) 30. ledna 1960 4. února 1961 Vyřazen 1990.
Lawrence (DDG-4) 27. února 1960 6. ledna 1962 Vyřazen 1990.
Claude V. Ricketts (DDG-5) 16. dubna 1960 5. května 1962 Vyřazen 1990.
Barney (DDG-6) 10. prosince 1960 11. srpna 1962 Vyřazen 1990.
Henry B. Wilson (DDG-7) 22. dubna 1959 17. prosince 1960 Vyřazen 1989.
Lynde McCormick (DDG-8) 5. září 1960 3. června 1961 Vyřazen 1990.
Towers (DDG-9) 23. dubna 1959 24. června 1961 Vyřazen 1990.
Sampson (DDG-10) 9. září 1960 24. června 1961 Vyřazen 1991.
Sellers (DDG-11) 9. září 1960 28. října 1961 Vyřazen 1989.
Robison (DDG-12) 27. dubna 1960 9. prosince 1961 Vyřazen 1991.
Hoel (DDG-13) 4. srpna 1960 16. června 1962 Vyřazen 1990.
Buchanan (DDG-14) 11. května 1960 7. února 1962 Vyřazen 1991.
Berkeley (DDG-15) 29. července 1961 15. prosince 1962 Vyřazen 1992, prodán Řecku jako Themsitocles (D221), vyřazen 2004.
Joseph Strauss (DDG-16) 9. prosince 1961 20. dubna 1963 Vyřazen 1990, prodán Řecku jako Formion (D220), vyřazen 2004.
Conyngham (DDG-17) 19. května 1962 13. července 1963 Vyřazen 1990.
Semmes (DDG-18) 20. května 1961 10. prosince 1962 Vyřazen 1991, prodán Řecku jako Kimon (D218), vyřazen 2006.
Tattnall (DDG-19) 16. srpna 1961 13. dubna 1962 Vyřazen 1991.
Goldsborough (DDG-20) 15. prosince 1961 9. listopadu 1963 Vyřazen 1993.
Cochrane (DDG-21) 18. července 1963 24. března 1964 Vyřazen 1990.
Benjamin Stoddert (DDG-22) 8. ledna 1963 12. září 1964 Vyřazen 1991.
Richard E. Byrd (DDG-23) 6. února 1962 7. března 1964 Vyřazen 1990.
Waddell (DDG-24) 26. února 1963 28. srpna 1964 Vyřazen 1992, prodán Řecku jako Nearchos (D219), vyřazen 2006.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Dvojice protilodních střel Harpoon na odpalovacím zařízení Mk 11 torpédoborce USS Lawrence
Protilodní střela Harpoon na odpalovacím zařízení Mk 13 torpédoborce USS Goldsborough

Konstrukce lodí navazovala na třídu Forrest Sherman, od počátku ale již počítala s využitím reaktivních zbraní.[1] Lodě nesly dva 127mm kanóny v jednohlavňových věžích – jednu na přídi a jednu na zádi. Mezi komíny bylo osminásobné vypouštěcí zařízení raketových torpéd ASROC. Na zádi před dělovou věží bylo umístěno jednoduché (Mk.13) či dvojité (Mk.11) vypouštěcí zařízení protiletadlových řízených střel Tartar se zásobou 42 střel (od konce 70. let byly používány střely Standard MR). Lodě také nesly dva trojité 324mm protiponorkové torpédomety. Některé jednotky byly po modernizaci schopny používat protilodní střely Boeing Harpoon.

Pohonný systém třídy Charles F. Adams tvořily dvě turbíny General Electric a čtyři kotle. Nejvyšší rychlost dosahuje 33 uzlů. Byly to poslední americké torpédoborce s tímto typem pohonu a následující třídy již využívají plynové turbíny.[1]

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

Třída Charles F. Adams byla nasazena v řadě operací, například v době Kubánské krize a ve válce ve Vietnamu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 62. (česky)  
  2. Class Charles F. Adams Guided Missile Destroyer [online]. Worldwarships.com, [cit. 2017-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]