Třída Balsam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Třída Balsam
USCGC Firebush (WLB-393)
USCGC Firebush (WLB-393)
Obecné informace
Uživatelé USCG
Dominikánské námořnictvo
Estonské námořnictvo
Filipínské námořnictvo
Ghanské námořnictvo
Kolumbijské námořnictvo
Nigerijské námořnictvo
Panamské námořnictvo
Salvadorské námořnictvo
Typ kutr
kladeč bójí
Lodě 39
Osud aktivní (2017)
Předchůdce USCGC Storis (WMEC-38)
Nástupce třída Juniper
Technické údaje
Výtlak 694 t (standardní)
1025 t (plný)
Délka 54,86 m
Šířka 11,3 m
Ponor 4,2 m
Rychlost 13-14 uzlů
Posádka 5 důstojníků, 42 námořníků

Třída Balsam jsou víceúčelové kutry Pobřežní stráže Spojených států amerických sloužící primárně jako kladače bójí a víceúčelové tendry. Jejich americké označení je 180-foot Seagoing Buoy Tender. Jejich hlavními úkoly bylo kladení bójí a logistická podpora majáků, sekundárně také mise SAR, čištění vodních cest v zaledněném moři a další úkoly.[1]

Celkem bylo postaveno 39 plavidel této třídy. Americké námořnictvo je provozovalo v letech 1942-2006. Mimo jiné je nasadilo ve druhé světové, korejské a vietnamské válce. Zahraničními uživateli třídy jsou Dominikánská republika, Estonsko, Filipíny, Ghana, Kolumbie, Nigérie, Panama, Salvador.[2]

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

USCGC Citrus (WLB-300)

Třída Balsam byla navržena americkou loděnicí Marine Iron & Shipbuilding Corporation na zakázku americké správy majáků U.S. Lighthouse Service (USLHS), později začleněné do americké pobřežní stráže.[1] Původně měla sloužit k zásobování majáků a kladení bójí, přičemž po začlenění USLHS do pobřežní stráže bylo počítáno i s jejich využitím při tvorbě průjezdů v ledujako lehkých ledoborců.[1]

Celkem bylo postaveno 39 jednotek této třídy.[2] Na stavbě se podílely dvě hlavní loděnice Marine Iron & Shipbuilding Corporation a Zenith Dredge Company sídlící v Duluth. Pouze jediné plavidlo postavila loděnice Coast Guard Yard v Curtis Bay.[1] Vzhledem k úpravám původní konstrukce jsou rozlišovány tři podtřídy, označované jako A (13 ks), B (6 ks) a C (20 ks), nebo také třída Cactus, třída Mesquite a třída Iris.[1]

Jednotky třídy Balsam:[2]

Jméno Podtřída Spuštěna Vstup do služby Status
Balsam (WLB-62) A 15. dubna 1942 14. října 1942 Vyřazen 1975, prodán civilnímu uživateli.
Cactus (WLB-270) A 25. listopadu 1941 1. září 1942 Vyřazen, prodán civilnímu uživateli.
Cowslip (WLB-277) A 11. dubna 1942 17. října 1942 Vyřazen 2002, dne 26. ledna 2003 zařazen nigerijským námořnictvem jako Ologbo (A502).
Woodbine (WLB-289) A 3. července 1942 17. listopadu 1942 Vyřazen 1972, prodán civilnímu uživateli.
Gentian (WLB-290) A 23. května 1942 3. listopadu 1942 Vyřazen 2006, dne 15. října 2007 zařazen kolumbijským námořnictvem jako San Andrés (P045).
Laurel (WLB-291) A 4. srpna 1942 24. listopadu 1942 Vyřazen 1999, prodán civilnímu uživateli.
Clover (WLB-292) A 25. dubna 1942 8. listopadu 1942 Vyřazen 1990, potopen jako cvičný cíl.
Evergreen (WLB-295) A 3. července 1942 30. dubna 1943 Vyřazen 1990, potopen jako cvičný cíl.
Sorrel (WLB-296) A 28. září 1942 15. dubna 1943 Vyřazen 1996, prodán civilnímu uživateli.
Citrus (WLB-300) A 15. srpna 1942 30. května 1943 Vyřazen 1994, dne 29. září 1995 získán darem námořnictvem Dominikánské republiky jako Almirante Juan Alejandro Acosta (C456).
Conifer (WLB-301) A 3. listopadu 1942 5. května 1943 Vyřazen 2000, prodán civilnímu uživateli.
Madrona (WLB-302) A 11. listopadu 1942 30. května 1943 Vyřazen, dne 4. prosince 2002 zařazen salvadorským námořnictvem jako General Manuel José Arce (BL01).
Tupelo (WLB-303) A 28. listopadu 1942 30. srpna 1943 Vyřazen 1975, prodán civilnímu uživateli.
Ironwood (WLB-297) B 16. března 1943 4. srpna 1943 Vyřazen.
Mesquite (WLB-305) B 14. listopadu 1942 27. srpna 1943 Vyřazen 1989, potopen.
Buttonwood (WLB-306) B 30. listopadu 1942 24. září 1943 Vyřazen, dne 28. června 2001 zařazen dominikánským námořnictvem jako Almirante Didiez Burgos (C457).
Planetree (WLB-307) B 20. března 1943 4. listopadu 1943 Vyřazen.
Papaw (WLB-308) B 19. února 1943 12. října 1943 Vyřazen 1999, prodán civilnímu uživateli.
Sweetgum (WLB-309) B 1. dubna 1943 20. listopadu 1943 Vyřazen, dne 15. února 2002 zařazen panamským námořnictvem jako Independencia (401).
Basswood (WLB-388) C 20. května 1943 12. ledna 1944 Vyřazen.
Bittersweet (WLB-389) C 11. listopadu 1943 11. května 1944 Vyřazen, dne 5. září 1997 zařazen estonským námořnictvem jako Valvas (109).
Blackhaw (WLB-390) C 18. června 1943 17. února 1944 Vyřazen.
Blackthorn (WLB-391) C 20. července 1943 27. března 1944 Vyřazen 1980, potopen.
Bramble (WLB-392) C 23. října 1943 22. dubna 1944 Vyřazen 2003, muzejní loď.
Firebush (WLB-393) C 3. února 1944 20. července 1944 Vyřazen, dne 30. června 2003 zařazen nigerijským námořnictvem jako Nwambe (A503).
Hornbeam (WLB-394) C 14. srpna 1943 14. dubna 1944 Vyřazen.
Iris (WLB-395) C 18. května 1944 11. srpna 1944 Vyřazen.
Mallow (WLB-396) C 9. prosince 1943 6. června 1944 Vyřazen.
Mariposa (WLB-397) C 14. ledna 1944 1. července 1944 Vyřazen.
Redbud (WLB-398) C 11. září 1943 2. května 1944 Vyřazen 1970, dne 1. března 1972 zařazen filipínským námořnictvem jako Kalinga (AG 89).
Sagebrush (WLB-399) C 30. září 1943 1. dubna 194 Vyřazen 1988, potopen jako umělý útes.
Salvia (WLB-400) C 15. září 1943 19. února 1944 Vyřazen.
Sassafras (WLB-401) C 5. října 1943 23. května 1944 Vyřazen 2003, zařazen nigerijským námořnictvem jako Obula (A504).
Sedge (WLB-402) C 27. listopadu 1943 5. července 1944 Vyřazen 2002, dne 21. prosince 2002 zařazen nigerijským námořnictvem jako Kyanwa (A501), vyřazen 2014, potopen jako cvičný cíl.
Spar (WLB-403) C 2. listopadu 1943 12. června 1944 Vyřazen 1997, potopen jako umělý útes.
Sundew (WLB-404) C 8. února 1944 24. srpna 1944 Vyřazen 2004, prodán civilnímu uživateli.
Sweetbrier (WLB-405) C 3. prosince 1943 26. července 1944 Vyřazen, roku 2001 zařazen ghanským námořnictvem jako Bonsu (P31).
Acacia (WLB-406) C 7. dubna 1944 1. září 1944 Vyřazen 2006, muzejní loď.
Woodrush (WLB-407) C 28. dubna 1944 22. září 1944 Vyřazen 2001, ve stejném roce zařazen ghanským námořnictvem jako Anzone (P30).

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Citrus (WLB-300)
Evergreen (WLB-295)

Verze A[editovat | editovat zdroj]

Pro verzi A byl typický použitý jeřáb. Pohonný systém měl výkon 1000 hp. Lodní šroub byl jeden. Nejvyšší rychlost dosahovala 13 uzlů. Dosah byl 17 000 námořních mil při ekonomické rychlosti 8,3 uzlu.[1]

Verze B[editovat | editovat zdroj]

Verze B měla upravený jeřáb, odlehčenou nástavbu (např. byly přesunuty důstojnické kajuty a pracoviště radisty) a zmenšené palivové nádrže. Dosah klesl na 9000 námořních mil při rychlosti 9 uzlů.[1]

Verze C[editovat | editovat zdroj]

Verze C měla zvětšené palivové nádrže a vylepšený pohonný systém o výkonu 1200 hp. Dosah byl 17 000 námořních mil při plavbě rychlostí 8,3 uzlu.[1]

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Woodrush (WLB-407) při plavbě ledem

Za druhé světové války byla plavidla vyzbrojena pro eskortní službu. Za tímto účelem byla vybavena radary a sonary pro vyhledávání ponorek. Obvyklou výzbroj tvořil 76mm kanón, až čtyři protiletadlové 20mm kanóny Oerlikon, dále 12,7mm kulomety a spouštěče hlubinných pum na zádi. Některá plavidla dostala torpédové vrhače K-gun, nebo salvové vrhače raketových hlubinných pum Mousetrap.[1]

Některé kutry nesly zesílenou výzbroj i v době korejské války. Obvykle se jednalo o jeden 76mm kanón, dva 20mm kanóny, dva spouštěče hlubinných pum a dva salvové vrhače Mousetrap.[1]

Jednotky Planetree, Mallow, Iris a Basswood prošly v letech 1974–1975 částečnou modernizací (austere renovation). Opraven byl zejména pohonný systém a ubytovací prostory.[1] V letech 1974–1979 navíc prošly kompletní generálkou kutry Sedge, Bramble, Ironwood, Mariposa, Acacia, Sweetbrier, Hornbeam, Spar, Sassafras, Sundew, Firebush a Woodrush.[1]

Celkem devět plavidel prodělalo v 80.–90. letech modernizaci SLEP (Service Life Extension Program). Jednalo se o kutry Sorrel, Gentian, Cowslip, Conifer, Madrona, Laurel, Papaw, Sweetgum a Buttonwood. Především byl modernizován jejich pohonný a elektrický systém. Ubikace byly upraveny pro ubytování ženských členek posádky.[1]

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

Mesquite (WLB-305) za války. Na zádi je patrný 76mm kanón.
Hlídková loď ghanského námořnictva Anzone (P30)

Tendry byly americkým námořnictvem nasazeny ve druhé světové, korejské a čtyři z nich (Basswood, Blackhaw, Ironwood a Planetree) i ve vietnamské válce. Dále se osvědčily při plnění mnoha dalších rozličných úkolů. Níže je několik příkladů.

Kutr Mariposa roku 1965 vyzvedl část trosek a obětí letounu Douglas DC-7 letu Eastern Air Lines 663, který se zřítil poblíž Long Isandu. Kutr Sweetgum roku 1986 z moře vyzvedl část trosek raketoplánu Challenger.[1]

Kutr Bittersweet se roku 1976 podílel na záchranných pracích po ztroskotání tankeru SS Argo Merchant a roku 1978 vyzvedl náklad marihuany z plavidla Traveller III.[1] Kutr Sundew se podílel na přírodovědném výzkumu amerického Hořejšího jezera a pro Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) udržoval bóje pro sledování počasí.[1] Kutr Madrona se v lednu 1982 (jako ledoborec) podílel na záchranných pracích po pádu Boeingu 737 letu Air Florida 90.[1]

Kutr Hornbeam se roku 1956 podílel na záchranných pracích po srážce lodí Andrea Doria a Stockholm. Během kubánské krize roku 1962 se podílel na blokádě Kuby a roku 1968 uvolnil v ledu uvízlou výzkumnou loď Gosnold.[1] Tendr Evergreen sloužil v letech 1963–1982 jako hydrografická výzkumná loď.[1] Tendr Sassafras roku 1989 poblíže Havaje z moře vyzvedl kusy Boeingu 747 letu United Airlines 811, který sice dokázal přistát, ale kvůli utrženým dveřím a dekomresi zemřelo devět pasažérů.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t U.S. Coast Guard Sea-going & Coastal Buoy Tenders, 1939-2000 [online]. USCG [cit. 2017-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Class Juniper Seagoing Buoy Tender [online]. Worldwarships.com [cit. 2017-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. (česky) 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]