Třída Alessandro Poerio
Třída Alessandro Poerio | |
---|---|
Cesare Rossarol | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Regia Marina Španělské námořnictvo |
Typ | průzkumný křižník torpédoborec |
Lodě | 3 |
Zahájení stavby | 1913 |
Spuštění na vodu | 1914 |
Uvedení do služby | 1915 |
Osud | 1 potopen 2 vyřazeny |
Předchůdce | třída Rosolino Pilo |
Nástupce | třída La Masa |
Technické údaje | |
Výtlak | 1028 t (standardní) 1216 t (plný) |
Délka | 83,1 m (na vodorysce) 85 m (celková) |
Šířka | 8 m |
Ponor | 2,8 m |
Pohon | 3 kotle, 2 turbíny 2 lodní šrouby |
Rychlost | 31,5 uzlu |
Dosah | 2100 nám. mil při 13 uzlech |
Posádka | 129 |
Výzbroj | 6× 102mm kanón (6×1) 4× 450mm torpédomet (2×2) 42 min |
Třída Alessandro Poerio byla lodní třída torpédoborců italského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Dokončeny byly roku 1915. Původně byly klasifikovány jako průzkumné křižníky. Bojovaly v první světové válce. Roku 1918 byl jeden potopen. Od 1. července 1921 byly reklasifikovány na torpédoborce.[1] V září 1937 dva přeživší torpédoborce koupila španělská Frankistická vláda. Vzhledek k jejich zastaralosti a technickému stavu po skončení občanské války sloužily především k výcviku. Vyřazeny byly do roku 1953.[2]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Jejich stavbu zajistila loděnice Gio. Ansaldo & C. v Sestri Ponente v Janově. Původně měly nést silnou výzbroj osmi torpédometů, ale během stavby byly upřednostněny kanóny. Do služby byly zařazeny roku 1915.[1]
Jednotky třídy Alessandro Poerio:[1]
Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
---|---|---|---|---|
Alessandro Poerio (PO) | 25. června 1913 | 4. srpna 1914 | 25. května 1915 | Dne 27. října 1937 předán španělským nacionalistům jako Huesca. Dne 24. května 1938 se srazil s torpédoborcem Teruel. Tři měsíce opravován. Vyřazen 1953. |
Guglielmo Pepe (PE) | 2. července 1913 | 17. září 1914 | 20. srpna 1915 | Dne 27. října 1937 předán španělským nacionalistům jako Teruel. Dne 24. května 1938 se srazil s torpédoborcem Huesca. Pět měsíců opravován. Vyřazen 1948. |
Cesare Rossarol | 30. června 1913 | 15. srpna 1914 | 6. srpna 1915 | Dne 16. listopadu 1918 se v Jaderském moři potopil na mině. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Výzbroj tvořilo šest 102mm/35 kanónů S1914-1915 a dva dvojhlavňové 450mm torpédomety. Dále mohly nést až 42 námořních min. Pohonný systém tvořily tři kotle Yarrow a dvě turbíny Beluzzo o výkonu 20 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 31,5 uzlu. Dosah byl 2100 námořních mil při rychlosti třináct uzlů.[1]
Modernizace
[editovat | editovat zdroj]Guglielmo Pepe měl v letech 1916–1917 výzbroj posílenu o jeden 76mm kanón. Roku 1917 výzbroj všech jednotek posílily dva 40mm kanóny. Roku 1918 došlo k výměně hlavních 102mm kanónů na všech jednotkách za 102mm/45 kanóny S1917. Zatímco Alessandro Poerio jich dostal pět, jeho sesterské lodě šest.[1]
Roku 1938 byla výzbroj obou plavidel prodaných Španělsku posílena o dva 20mm kanóny. Z plavidla Teruel (ex Guglielmo Pepe) byl navíc odstraněn 40mm kanón.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Alessandro Poerio na Wikimedia Commons