Přeskočit na obsah

Třída Alessandro Poerio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Alessandro Poerio
Cesare Rossarol
Cesare Rossarol
Obecné informace
UživateléRegia Marina
Španělské námořnictvo
Typprůzkumný křižník
torpédoborec
Lodě3
Zahájení stavby1913
Spuštění na vodu1914
Uvedení do služby1915
Osud1 potopen
2 vyřazeny
Předchůdcetřída Rosolino Pilo
Nástupcetřída La Masa
Technické údaje
Výtlak1028 t (standardní)
1216 t (plný)
Délka83,1 m (na vodorysce)
85 m (celková)
Šířka8 m
Ponor2,8 m
Pohon3 kotle, 2 turbíny
2 lodní šrouby
Rychlost31,5 uzlu
Dosah2100 nám. mil při 13 uzlech
Posádka129
Výzbroj6× 102mm kanón (6×1)
4× 450mm torpédomet (2×2)
42 min

Třída Alessandro Poerio byla lodní třída torpédoborců italského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Dokončeny byly roku 1915. Původně byly klasifikovány jako průzkumné křižníky. Bojovaly v první světové válce. Roku 1918 byl jeden potopen. Od 1. července 1921 byly reklasifikovány na torpédoborce.[1] V září 1937 dva přeživší torpédoborce koupila španělská Frankistická vláda. Vzhledek k jejich zastaralosti a technickému stavu po skončení občanské války sloužily především k výcviku. Vyřazeny byly do roku 1953.[2]

Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Jejich stavbu zajistila loděnice Gio. Ansaldo & C. v Sestri Ponente v Janově. Původně měly nést silnou výzbroj osmi torpédometů, ale během stavby byly upřednostněny kanóny. Do služby byly zařazeny roku 1915.[1]

Jednotky třídy Alessandro Poerio:[1]

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
Alessandro Poerio (PO) 25. června 1913 4. srpna 1914 25. května 1915 Dne 27. října 1937 předán španělským nacionalistům jako Huesca. Dne 24. května 1938 se srazil s torpédoborcem Teruel. Tři měsíce opravován. Vyřazen 1953.
Guglielmo Pepe (PE) 2. července 1913 17. září 1914 20. srpna 1915 Dne 27. října 1937 předán španělským nacionalistům jako Teruel. Dne 24. května 1938 se srazil s torpédoborcem Huesca. Pět měsíců opravován. Vyřazen 1948.
Cesare Rossarol 30. června 1913 15. srpna 1914 6. srpna 1915 Dne 16. listopadu 1918 se v Jaderském moři potopil na mině.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Španělský torpédoborec Teruel (ex Guglielmo Pepe)

Výzbroj tvořilo šest 102mm/35 kanónů S1914-1915 a dva dvojhlavňové 450mm torpédomety. Dále mohly nést až 42 námořních min. Pohonný systém tvořily tři kotle Yarrow a dvě turbíny Beluzzo o výkonu 20 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 31,5 uzlu. Dosah byl 2100 námořních mil při rychlosti třináct uzlů.[1]

Modernizace

[editovat | editovat zdroj]

Guglielmo Pepe měl v letech 1916–1917 výzbroj posílenu o jeden 76mm kanón. Roku 1917 výzbroj všech jednotek posílily dva 40mm kanóny. Roku 1918 došlo k výměně hlavních 102mm kanónů na všech jednotkách za 102mm/45 kanóny S1917. Zatímco Alessandro Poerio jich dostal pět, jeho sesterské lodě šest.[1]

Roku 1938 byla výzbroj obou plavidel prodaných Španělsku posílena o dva 20mm kanóny. Z plavidla Teruel (ex Guglielmo Pepe) byl navíc odstraněn 40mm kanón.[2]

  1. a b c d e ALESSANDRO POERIO flotilla leaders (1915) [online]. Navypedia.org [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b HUESCA destroyers (1915/1937) [online]. Navypedia.org [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]