Třída Širacuju
Šablona:Infobox Třída válečných lodí Třída Širacuju (japonsky: 白露型 Širacuju-gata) sestávala z celkem deseti „torpédoborců první třídy“ (一等駆逐艦 ittó kučikukan) japonského císařského námořnictva, postavených ve dvou sériích v letech 1933 až 1937. Jednotky třídy Širacuju svým designem navázaly na předchozí třídu Hacuharu, konkrétně pak na její podtřídu Ariake.
Všech deset postavených jednotek bylo ztraceno během bojů v Pacifiku. Pět z nich padlo za oběť ponorkám, tři byly potopeny při střetech s hladinovými jednotkami protivníka, jeden potopily bombardéry USAAF a jeden se potopil po kolizi.
Pozadí vzniku
Podle „doplňovacího programu pomocných plavidel z roku 1931“ (známějšího jako „1. doplňovací program“ ~ 第一次補充計画 ~ Dai–iči–dži hodžú keikaku, či neoficiálně „program prvního kruhu“ ~ マル1計画 ~ Maru iči keikaku) mělo být postaveno dvanáct torpédoborců třídy Hacuharu (projekt F-45). Třídu Hacuharu ale provázely problémy se stabilitou, které si vyžádaly přepracování plánů rozestavěných a přestavby již existujících jednotek. Dne 15. prosince 1933 proto bylo rozhodnuto, že z třídy Hacuharu bude vyčleněna třída Ariake. V rámci plánu rozvoje loďstva na fiskální rok 1933 pak mělo být postaveno pět torpédoborců nové a modifikované třídy Ariake: Ariake, Júgure, Širacuju, Šigure a Murasame. Dne 19. listopadu 1934 bylo rozhodnuto o začlenění prvních dvou jednotek třídy Ariake zpět do třídy Hacuharu, zatímco zbývajících šest rozestavěných (Širacuju, Šigure, Murasame a Júdači) či teprve plánovaných (Samidare a Harusame) jednotek bylo překlasifikováno na třídu Širacuju. Ta byla stavěna podle projektu F-45D.[1]
Podle „programu druhého kruhu“ (マル2計画 ~ Maru ni keikaku) z roku 1934 měla k první sérii šesti jednotek přibýt ještě druhá, mírně modifikovaná, série čtyř torpédoborců (Jamakaze, Kawakaze, Umikaze a Suzukaze), na kterou pak navázala desetikusová třída Asašio.[1]
Konstrukce
Jednotky třídy Širacuju vycházely z podtřídy Ariake předchozí třídy Hacuharu. Vizuálně se odlišovaly tvarem můstku a instalací čtyřhlavňových torpédometů.
Pohon
Pohonná soustava byla převzata z předchozí třídy Hacuharu. Sestávala ze dvou sestav parních turbín Kanpon o výkonu po 21 000 k (15 445,5 kW[p 1])[2] a tří vodotrubných kotlů Ro-gó Kanpon šiki s předehřívači vzduchu a přehřívači páry.
Výzbroj
Širacuju nesly dva zakrytované otočné čtyřhlavňové torpédomety typu 92 modelu 2, které byly instalovány místo tříhlavňových typu 90 modelu 2 z třídy Hacuharu.[3][4] Přední torpédomet (který byl umístěn mezi oběma komíny) a zadní komín byly umístěny v ose plavidel. Toho bylo dosaženo rozdělením zásobníku rezervních torpéd pro přední torpédomet na dva menší po dvou torpédech umístěných po obou stranách zadního komínu.[3]
127mm kanóny modelu 1914 byly lafetovány ve dvouhlavňových věžích modelu C, po jedné na přídi a zádi. Věže umožňovaly elevaci hlavní až 55°.[3] Jednohlavňová věž modelu B modifikace 1 s pátým 127mm kanónem se nacházela na zádi před dvouhlavňovou věží.
Pozdější modifikace
Během války byla posilována protiletadlová výzbroj a došlo k instalaci radarů na přežívajících jednotkách. Rovněž došlo k redukci nesených náhradních torpéd. V letech 1942 až 1943 byla odstraněna jednohlavňová 127mm věž na zádi a nahrazena za trojhlavňový komplet 25mm kanónů typu 96.[3] Byly montovány další 25mm kanóny v jedno–, dvou– a trojhlavňovém uspořádání, které doplňovaly 13,2mm kulomety typu 93.
V pozdější fázi války (přibližně od roku 1943 nebo 1944) lodě nesly metrový přehledový radar 13 Gó pro sledování vzdušných cílů a centimetrový přehledový radar 22 Gó proti vzdušným i hladinovým cílům.
Jednotky třídy Širacuju
Jméno | Loděnice | Položení kýlu | Spuštění | Přijetí do služby | Osud |
---|---|---|---|---|---|
Širacuju (白露) |
arzenál Sasebo | 1933. listopadu 14 | 1935. dubna 5 | 1936. srpna 20 | 1944. června 15 potopen po kolizi s tankerem Seijo Maru |
Šigure (時雨) |
Uraga, Jokosuka | 1933. prosince 9 | 1935. května 18 | 1936. září 7 | USS Blackfin v Thajském zálivu | 1945. ledna 24 potopen ponorkou
Murasame (村雨) |
Fudžinagata, Ósaka | 1934. února 1 | 1935. června 20 | 1937. ledna 7 | USS Waller v Kulském zálivu | 1943. března 5 potopen torpédoborcem
Júdači (夕立) |
arzenál Sasebo | 1934. října 16 | 1936. června 21 | 1937. ledna 7 | první námořní bitvě u Guadalcanalu | 1942. listopadu 13 potopen americkými hladinovými silami v
Samidare (五月雨) |
Uraga, Jokosuka | 1934. prosince 19 | 1935. července 6 | 1937. ledna 29 | USS Batfish u Palau | 1944. srpna 25 potopen ponorkou
Harusame (春雨) |
Uraga, Jokosuka | 1935. února 3 | 1935. září 21 | 1937. srpna 26 | B-25 severozápadně od města Manokwari na Nové Guinei | 1944. června 8 potopen bombardéry
Jamakaze (山風) |
Uraga, Jokosuka | 1935. května 25 | 1936. února 21 | 1937. června 30 | USS Nautilus jihovýchodně od Jokosuky | 1942. června 25 potopen ponorkou
Kawakaze (江風) |
Fudžinagata, Ósaka | 1935. dubna 25 | 1936. listopadu 1 | 1937. dubna 30 | bitvě v zálivu Vella | 1943. srpna 7 potopen americkými torpédoborci v
Umikaze (海風) |
arzenál Maizuru | 1935. května 4 | 1936. listopadu 27 | 1937. května 31 | USS Guardfish u atolu Truk | 1944. února 1 potopen ponorkou
Suzukaze (涼風) |
Uraga, Jokosuka | 1935. července 9 | 1937. března 11 | 1937. srpna 31 | USS Skipjack severo-severozápadně od Ponape | 1944. ledna 25 potopen ponorkou
Odkazy
Poznámky
- ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>
; citaci označenéhp
není určen žádný text
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků 白露型駆逐艦 na japonské Wikipedii a Shiratsuyu class destroyer na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>
; citaci označenéPJD.99
není určen žádný text - ↑ LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. S. 739 a 740. (anglicky)
- ↑ a b c d Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>
; citaci označenéW
není určen žádný text - ↑ Lacroix & Wells, str. 782 a 783
Literatura
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Širacuju na Wikimedia Commons Šablona:Obsahuje japonský text
- WIŚNIEWSKI, Piotr. Niszczyciele japońskie 1920-45. Gdynia: A.J.-Press, 1996. ISBN 83-86208-38-4. (polsky)
- 図解 日本の駆逐艦 (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.] : 光人社, 1999. (図解・軍艦シリーズ; sv. 4.) ~ Zukai Nippon no kučikukan (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.]: Kódžinša, 1999. (Zukai: Gunkan širi–zu; sv. 4). ISBN 978-4769808985. (japonsky)
- 駆逐艦 初春型・白露型・朝潮型・陽炎型・夕雲型・島風. [s.l.] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集) ~ Kučikukan Hacuharu-gata, Širacuju-gata, Asašio-gata, Kageró-gata, Júgumo-gata, Šimakaze. [s.l.]: Kódžinša, 1997. (Nippon kaigun kantei šašinšú (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17). ISBN 978-4769808183. (japonsky)
Externí odkazy
- NISHIDA, Hiroshi. Shiratsuyu class 1st class destroyers [online]. [cit. 2010-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- IJN Shiratsuyu Class Destroyers [online]. globalsecurity.org, rev. 2006-12-17 [cit. 2010-04-16]. Dostupné online. (anglicky)