Třída Šikišima (1898)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Třída Šikišima
Šikišima
Šikišima
Obecné informace
Uživatelé Japonské císařské námořnictvo
Typ predreadnought
Lodě 2
Osud 1 potopena
1 vyřazena
Předchůdce třída Fudži
Nástupce Asahi
Technické údaje Šikišima[1]
Výtlak 14 850 t (standardní)
15 343 t (plný)
Délka 126,5 m (na vodorysce)
133,5 m (max.)
Šířka 23 m
Ponor 8,29 m
Pohon 2× parní stroj, 25× kotel
2 lodní šrouby
14 500 hp
Rychlost 18 uzlů
Dosah 5000 nám. mil při 10 uzlech
Posádka 836
Výzbroj 4× 305mm kanón (2×2)
14× 152mm kanón (14×1)
20× 76mm kanón (20×1)
12× 47mm kanón (12×1)
5× 450mm torpédomet
Pancíř Harveyovaná ocel:
až 229mm boky
až 152mm kasematy
až 356mm barbety
až 102mm paluba
až 254mm věze
356mm velitelská věž

Třída Šikišima byla třída predreadnoughtů japonského císařského námořnictva postavených v britských loděnicích podle modifikovaných plánů bitevních lodí Royal Navy. Postaveny byly dvě jednotky této třídy. V prvoliniové službě byly v letech 1900–1921. Zúčastnily se rusko-japonské války, ve které se Hacuse potopila po najetí na miny. Šikišima byla po vyřazení sešrotována.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Dvě bitevní lodě této třídy byly objednány ve Velké Británii v rámci desetiletého plánu rozvoje loďstva z roku 1896. Projektoval je G. C. Macrow, který vycházel z britské třídy Majestic. Výzbroj byla shodná a pohonný systém podobný předcházející třídě Fudži, takže plavidla mohla vytvořit homogenní bitevní eskadru. Stavba proběhla v letech 1897–1901. Provedly ji britské loděnice Thames Ironworks and Shipbuilding Company v Leamouthu a Armstrong v Elswicku.[1]

Jednotky třídy Šikišima:

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
Šikišima Thames Ironworks 1897 1898 26. ledna 1900 Sešrotována 1947.
Hacuse Armstrong 1898 1899 18. ledna 1901 Dne 15. května 1904 se potopila na minách.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Základní uspořádání tříd Asahi a Hacuse
Hacuse

Výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny ve dvoudělových věžích, čtrnáct 152mm kanónů v kasematách, dvacet 76mm kanónů, dvanáct 47mm kanónů a pět 450mm torpédometů. Pro pancéřování byla využita harveyovaná ocel. Pohonný systém tvořilo 25 kotlů Belleville a trojčinné parní stroje o výkonu 14 500 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů. Dosah byl 5000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]

Služba[editovat | editovat zdroj]

Plavidla byla do služby přijata v letech 1900–1901. Hacuse ještě před návratem reprezentovala Japonsko na pohřbu britské královny Viktorie. Obě bitevní lodě byly nasazeny za rusko-japonské války. Dne 9. února 1904 se účastnily ostřelování hlavní ruské základny v Port Arthuru a vytvoření jeho námořní blokády. Dne 15. května 1904 Hacuse při provádění blokády najela na dvě miny a potopila se po výbuchu muničních skladů. Šikišima se následně účastnila bitvy ve Žlutém moři a bitvy u Cušimy. Od roku 1921 sloužila jako pobřežní bitevní loď. Později byla odzbrojena na základě Washingtonské konference a sloužila jako cvičná loď a hulk. Druhou světovou válku přečkala a roku 1947 byla sešrotována.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SHIKISHIMA battleships (1900-1901) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86. 

Související články[editovat | editovat zdroj]