Třída Álava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Třída Álava
Liniers (D51)
Liniers (D51)
Obecné informace
Uživatelé Španělské námořnictvo
Typ torpédoborec
Lodě 2
Osud vyřazeny
Předchůdce třída Churruca
Nástupce třída Audaz
Technické údaje po dokončení[1]
Výtlak 1712 t (standardní)
2225 t (plný)
Délka 101,1 m
Šířka 9,68 m
Ponor 3,7 m
Pohon 2 turbíny, 4 kotle
2 lodní šrouby
42 000 hp
Rychlost 36 uzlů
Dosah 4500 nám. mil při 14 uzlech
Posádka 204
Výzbroj 4× 120mm kanón (4×1)
2× 37mm kanón (2×1)
3× 20mm kanón (3×1)
6× 533mm torpédomet (2×3)
2 vrhače, 1 spouštěč
Technické údaje po modernizaci
Výtlak 1842 t (standardní)
2287 t (plný)
Délka 102,5 m
Rychlost 29 uzlů
Dosah 4100 nám. mil při 15 uzlech
Posádka 222
Výzbroj 3× 76mm kanón (3×1)
3× 40mm kanón (3×1)
Hedgehog
6× 324mm torpédomet (2×3)
8 vrhačů, 2 spouštěče
Radar MLA-1B, SG-6B, Decca TM626, 2× Mk.63
Sonar SQS-30A

Třída Álava byla třída torpédoborců španělského námořnictva. Jednalo se o třetí skupinu torpédoborců třídy Churruca, která byla dostavěna po skončení druhé světové války. Některé prameny ji považují za podtřídu třídy Churruca. Celkem byly postaveny 2 jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1951–1982. V 60. letech prošly výraznou modernizací.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Dva torpédoborce třídy Álava byly postaveny španělskou loděnicí SECN v Cartageně. Objednány byly roku 1936 jako třetí skupina třídy Churruca. Práce na nich byly zahájeny roku 1939, brzy ale byly přerušeny, přičemž k založení kýlů obou torpédoborů došlo až roku 1944. Do služby byly přijaty roku 1951. V té době už byla jejich koncepce silně zastaralá.[1]

Jednotky třídy Álava:[1]

Álava (D52, ex D23) 1944 1947 11. prosince 1951 Vyřazen 1978.
Liniers (D51, ex D21) 1944 1946 27. ledna 1951 Vyřazen 1982.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj torpédoborců první skupiny tvořily čtyři 120mm kanóny, dva 37mm kanóny, tři 20mm kanóny, dva trojité 533mm torpédomety, dále dva vrhače a jeden spouštěč hlubinných pum. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Yarrow a dvě sady turbín Parsons o výkonu 42 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 36 uzlů. Dosah byl 4500 námořních mil při rychlosti 14 uzlů.[1]

Modifikace[editovat | editovat zdroj]

Álava (D52)

V letech 1960–1962 byla obě plavidla modernizována na protiponorkové torpédoborce. Dostala novou výzbroj a elektroniku. Lodě nesly hladinový vyhledávací radar MLA-1B, hladinový vyhledávací radar SG-6B, navigační radary Decca TM626, střelecký radar Mk.63 a trupový sonar SQS-30A. Novou výzbroj tvořily tři 76mm kanóny, tři 40mm kanóny, dva trojité 324mm torpédomety, dva salvové vrhače hlubinných pum Hedgehog, osm vrhačů a dva spouštěče hlubinných pum. Výkon pohonného systému klesl na 31 500 hp. Nejvyšší rychlost byla 29 uzlů.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e ÁLAVA destroyers (1951) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky) 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. (česky)