Třídění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Další významy jsou uvedeny na stránce Třídění (rozcestník).

Třídění je proces kategorizace (seskupování) objektů podle podobných vlastností (cizím slovem klasifikace). Třídění je typicky závislé na úhlu pohledu, na zvyklosti v daném oboru (odpady, knihovnictví, kategorizace).

V informatice se třídění používá jako termín pro uspořádávání prvků do posloupnosti[1][2][3], přestože někteří autoři jej pociťují jako poněkud nepřesný[4][5], jiní dávají přednost slovu řazení[6] a někteří termín třídění zcela odsuzují jako nesprávný a doporučují používat v odborné literatuře v uvedeném významu pouze slovo řazení. Podobná situace je i v angličtině, kde se pro popis algoritmů používá slovo sort, sorting, nikoli ordering nebo collating (které se používá pro abecední řazení).

Definice slova v literatuře[editovat | editovat zdroj]

Slovník spisovného jazyka českého[7][8] definici slova třídění neobsahuje. Příbuzné slovo tříditi definuje takto:

tříditi ned. (3. mn. -í, rozk. třiď) (co) rozdělovat, dělit, řadit, pořádat (do skupin, tříd) podle urč. hledisek (jakosti, váhy, délky, velikosti, barvy ap.): t. brambory, vejce, ovoce, vlnu, uhlí; t. časopisy, knihy, dopisy; t. a tříbit nápady (Staš.); třídění duchů (Dyk) vyváření skupin podle názorů; odb. desetinné třídění; žel. t. železniční vozy; předp. pro-, pře-, roz-, u-, vy-, za-; → nás. třídívati; bez předp.[9]

Encyklopedie „Výpočetní a řídicí technika“, která vychází z názvoslovné normy ČSN 36 9001 (nyní zrušené), obsahuje následující definici termínu třídění:

třídění (sorting, sort) сортировка – uspořádání položek dat tak, aby jejich klíče tvořily předem definovanou posloupnost.[1]

Pojem třídění se v programování používá trochu nepřesně pro označení činnosti, kterou bychom logicky asi spíše nazvali „uspořádání podle velikosti“. Nepůjde nám totiž o žádné rozdělování čísel, záznamů nebo prvků do nějakých tříd, ale pouze o stanovení jejich pořadí. V novější české odborné literatuře bývá tato operace někdy přesněji a výstižněji označována jako řazení. Termín třídění je však natolik historicky vžitý a běžně používaný, že se ho zde budeme i nadále držet.

— Pavel Töpfer popisuje obtíže s volbou vhodného pojmu.[4]

Operace používané v databázích[editovat | editovat zdroj]

Jenoznačný význam přinášejí databázové operace a jejich anglické názvy:

  • SELECT WHERE - filtruj a vyber z tabulky, tedy ze všech jejích záznamů, takovou jejich podmnožinu, ve které každý výsledný záznam splňuje dané kritérium.
  • SELECT ORDER BY - výsledné záznamy lineárně seřaď: uspořádej vzestupně, či sestupně, podle dané vlastnosti-sloupce.

A podle tohoto chápání operací a pojmů,

  • pokud operace řazení (seřazení) znamená lineární setřídění a hledání pořadí, a to bez vlivu na velikost skupiny, (O třech medvědech, O veliké řepě, Vařila myšička kašičku)
  • pak při rozdělení do podmnožin jde o roztřídění do skupin, zkrátka o třídění, podle hodnot dané vlastnosti (definující třídu), a to zas naopak bez úvah o pořadí. (Popelka, holubi a přebírání čočky a hrachu)

Nejednoznačné slovo sort[editovat | editovat zdroj]

Na přesnost překladu původní a již zrušené normy mělo zvejvný vliv v ní zmiňnované slovo "sort", které je však obdobně zavádějcí i v angličtině:

  • a sort - sorta, druh, skupina podle vlastnosti;
  • sort - třídit znamená podle souvislostí:
    • jak rozdělení do skupin,
    • tak seřazení, například algoritmus "bubble sort", bublinkové řazení.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KRIŠTOUFEK, Karel. Výpočetní a řídicí technika. Praha: SNTL, 1982-01-01. 372 s. (Oborové encyklopedie SNTL). S. 309. (český) 
  2. KUČERA, Luděk. Kombinatorické algoritmy. 2. vyd. Praha: SNTL, 1989. 287 s. (Matematický seminář SNTL). S. 89-103. (český) 
  3. MINIHOFER, Oldřich; KRATOCHVÍLOVÁ, Jindra. Anglicko-český slovník výpočetní techniky. 1. vyd. Praha: SNTL, 1986. 287 s. S. 494. (český) 
  4. a b TÖPFER, Pavel. Algoritmy a programovací techniky. 1. vyd. Praha: Prometheus, s.r.o., 1995. 299 s. S. 190 (178-213). (český) 
  5. VALLA, Tomáš; MAREŠ, Martin; KRÁĽ, Dan. Recepty z programátorské kuchařky – Třídění [online]. 2011. Dostupné online. 
  6. SATRAPA, Pavel. Perl pro zelenáče. 1. vyd. Praha: Neokortex, spol. s r.o., 1995. 224 s. S. 66. (český) 
  7. Slovník spisovného jazyka českého. 2. vyd. Svazek 6. Praha: Academia, 1989. S. 244. 
  8. Online slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český, 2011. Dostupné online. 
  9. Heslo tříditi v online slovníku spisovného jazyka českého [online]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]